116 C 3/2022-45 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Předmětem řízení byl požadavek na zaplacení částky specifikované výrokem I. jakožto ceny služeb spojených s užíváním bytu [číslo] v 5. nadzemním podlaží budovy [adresa] v [obec] v době od 1. 1. 2019 do 31. 1. 2019 včetně. 2. Soud založil rozsudek na tomto skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně, která žalované coby vlastník v rozhodné době pronajímala byt, zanikla fúzí sloučením bez likvidace a s přechodem jmění na žalobkyni. Žalobkyně tedy převzala práva a povinnosti své předchůdkyně. Včetně pohledávky na zaplacení částky 1 996 Kč, kterou žalovaná ke dni 1. 2. 2019 dlužila na službách za byt [číslo] v 5. nadzemním podlaží budovy [adresa] v [obec] za dobu od 1. 1. 2019 do 31. 1. 2019 včetně. Tato částka se stala splatnou dne 31. 7. 2020. 3. Soud právně kvalifikoval vztah mezi účastnicemi jako nájem bytu (§ 2201 ve spojení s § 2235n zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v prvním účinném znění, dále„ o. z.“) a žalobou uplatněný nárok jako nárok na cenu služeb spojených s užíváním bytu (§ 2247 odst. 2 a 3 o. z. ve spojení s § 4 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, v prvním účinném znění). Žalobkyně prokázala vznik nároku. Žalovaná nesplnila svůj dluh řádně a včas (§ 1908 odst. 2 o. z.), čímž se narozdíl od žalobkyně dostala do prodlení (§ 1968 o. z.), pročež žalobkyni vznikl též nárok na úrok z prodlení (§ 1970 první věta o. z.) ode dne následujícího den splatnosti jednotlivých částek. Žalobkyně úrok z prodlení požadovala ode dne 1. 8. 2020 z celé žalované částky ve výši 8,25 % p. a. až do zaplacení, tedy v souladu s § 1970 druhou větou o. z. ve spojení s § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Proto jí soud výrokem I. přisoudil celou žalovanou částku. 4. Výrok II. odpovídá ustanovením § 137 odst. 1, odst. 2, odst. 3 ve spojení s § § 142a odst. 1 a 142 odst. 1 o. s. ř., protože žalobkyně v časovém limitu předvídaném zákonem odeslala žalované na předžalobní upomínku a protože byla ve sporu plně úspěšná. Náklady sestávají ze soudního poplatku 1 000 Kč podle Položky 1 odst. 1 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích ve znění pozdějších předpisůa z nákladů vyčíslených v následující tabulce podle vyhlášky MSp č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb ve znění vyhlášky č. 302/2019 Sb. (advokátní tarif, dále„ a. t.“). Sazbu mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby soud stanovil podle § 8 odst. 1 ve spojení s § 14b odst. 1 písm. a) – c), bodem 1., paušální náhradu hotových výdajů podle § 14b odst. 1 písm. a) – c) ve spojení s § 14b odst. 5 písm. a) a. t. Soudu je totiž z úřední činnosti známo, že žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, podávají pravidelně podobné žaloby, v nichž se mění vzásadě jen žalovaní, dlužné částky a jiné technické detaily, nicméně struktura, skutková tvrzení a petit zůstávají stejné. Jednotlivé úkony tudíž měly spíše charakter administrativní, než individualizované právní služby. Protože je advokát žalobkyně společníkem právnické osoby zřízené za účelem výkonu advokacie, která je plátkyní DPH, připočítal soud k nákladům též 126 Kč jako náhradu za DPH (§ 137 odst. 3 písm. b) ve spojení s § 151 odst. 2 druhou větou o. s. ř., § 47 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb. a § 14a odst. 1 a. t.). Soud ovšem nepřiznal DPH z převzetí a přípravy zastoupení, protože plná moc pochází ze dne 3. 6. 2019, avšak zmíněná právnická osoba se stala plátkyní teprve dne 1. 1. 2020. Celkové náklady tedy činí 2 026 Kč. Žalovaná má povinnost nahradit náklady řízení sice vůči žalobkyni, ale danou částku musí zaplatit advokátovi jako jejímu zástupci (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). úkon právní služby; ustanovení a. t.; mimosmluvní odměna; náhrada hotových výdajů; náhrada za DPH převzetí a příprava zastoupení; § 11 odst. 1 písm. a); 200 Kč; 100 Kč; předžalobní upomínka; § 11 odst. 1 písm. d); 200 Kč; 100 Kč; žaloba; § 11 odst. 1 písm. d); 200 Kč; 100 Kč; celkem 126 Kč 5. Lhůty k zaplacení soud ve výrocích I. a II. stanovil podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř., poněvadž neshledal důvod k jiným lhůtám vzhledem k délce času, který měla žalovaná strana na splnění svého dluhu před zahájením řízení i během něj a k jejímu pasivnímu postoji k věci..