14 C 67/2022-19 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se návrhem na vydání platebního rozkazu ze dne 30.11.2021 domáhala u zdejšího soudu po žalovaném zaplacení částky ve výši 6 275 Kč s příslušenstvím, a to na základě smlouvy o úvěru. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Usnesením Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 17.3.2022 byl žalovaný vyzván k tomu, aby se vyjádřil, zda souhlasí s projednáním věci bez nařízení jednání a současně byl podle § 115a o.s.ř. upozorněn, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí stejně jako žalobkyně. 4. Soud při zjišťování skutkového stavu věci vycházel z listinných důkazů, které předložila žalobkyně, a to výpisu z obchodního rejstříku, smlouvy o půjčce včetně smluvních podmínek, zákaznické karty, smlouvy o postoupení pohledávek, seznamu postupovaných pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky včetně dokladu o odeslání, předžalobní výzvy a dokladu o odeslání. 5. Soud všechny důkazy posoudil jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a dospěl ke zjištění tohoto skutkového stavu věci: Mezi právním předchůdcem žalobkyně spol. [právnická osoba], a žalovaným byla dne 26.11.2005 uzavřena smlouva o půjčce. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Na základě smlouvy o půjčce právní předchůdce žalobkyně žalovanému poskytl úvěr ve výši 5 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr uhradit a zaplatit za to poplatek v kapitalizované výši 2 995 Kč. Žalovanou částku měl žalovaný zaplatit v 39 týdenních splátkách po 205 Kč Poslední splátka byla splatná dne 26.8.2006. Žalovaný naposledy zaplatil dne 3.5.2006 Celkem uhradil 1 720 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18.12.2020 byla předmětná pohledávka postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný uvědomen oznámením o postoupení pohledávky. Předžalobní výzva ze dne 11.11.2021 je výzvou se základním, skutkovým a právním rozborem věci. I přes doručení předžalobní výzvy žalovaný ničeho nezaplatil. 6. Tato skutková zjištění učinil soud na základě všech předložených listinných důkazů, které vzájemně korespondují a nepochybně prokazují skutkový stav věci. Soud dále připomíná, že žalovaný se k žalobě nevyjádřil, souhlasil s projednáním věci bez nařízení jednání, v průběhu řízení nezpochybňoval věrohodnost ani pravdivost předložených listinných důkazů ani vyčíslenou pohledávku. 7. Podle § 657 obč. zákona č. 40/1964 Sb. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 8. Podle § 451 odst. 1 obč. zákona č. 40/1964 Sb. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. 9. Podle § 451 odst. 2 obč. zákona č. 40/1964 Sb. bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů. 10. V projednávaném případě posoudil soud žalobu po právní stránce a dospěl k závěru, že žaloba nebyla ke zdejšímu soudu podána důvodně v celém rozsahu, když soud nárok žalobkyně posoudil nikoliv z titulu smlouvy o půjčce, ale z titulu bezdůvodného obohacení. I přesto, že smlouva o půjčce byla uzavřena před nabytím účinnosti zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru, má zdejší soud za to, že posouzení úvěruschopnosti je namístě v daném případě a nedostatek posouzení úvěruschopnosti před uzavřením smlouvy o půjčce je porušením základních zásad právních, na kterých spočívá právní řád ČR, a to rovněž právní řád, jehož součástí byl původní stará obč. zákoník č. 40/1964 Sb. a přesto, že judikatura Ústavního soudu dopadá na úvěrové smlouvy upravující zákonem č. 145/2010 Sb., případně zákonem č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, lze tyto závěry vztáhnout i na původní smlouvy o půjčce před nabytím účinnosti obou zákonů a vzhledem k tomu, že žalobkyně ani netvrdila, ani neprokazovala, že se úvěrující společnost zabývala touto úvěruschopností, považuje zdejší soud smlouvu o úvěru za absolutně neplatnou a nárok posoudil z titulu bezdůvodného obohacení dle cit. ust. § 451 odst. 1 starého obč. zákona. Vzhledem k tomu, že žalovaný z finanční částky 5 000 Kč, kterou na základě smlouvy o úvěru získal, uhradil 1 720 Kč pravidelnými týdenními splátkami, zbývá k úhradě jistiny 3 280 Kč. V této části soud žalobě vyhověl a výrokem I. žalovaného zavázal k zaplacení této částky spolu se zákonným úrokem z prodlení po doručení předžalobní výzvy, tedy od 16.11.2021, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí podle § 160 odst. 1 o.s.ř. Ve zbývajícím rozsahu z důvodů shora uvedených soud žalobě nevyhověl a žalobu zamítl. 11. Výrok o nákladech řízení vyplývá z ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobkyně byla částečně procesně úspěšná, částečně procesně neúspěšná, její procesní úspěšnost se blíží procesní neúspěšnosti, žalovanému v průběhu řízení žádné náklady nevznikly, bylo proto výrokem III. rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.