41 C 157/2022-21 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal vůči žalovanému zaplacení shora uvedené částky. Tento návrh odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce, společnost T- [právnická osoba], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], [IČO] (dále jen„ [právnická osoba]“), uzavřel s žalovaným v rámci Účastnické smlouvy – Zákaznické smlouvy [číslo] k telefonním číslům [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo] kupní smlouvu (dále jen„ Smlouva“). Předmětem koupě dle Smlouvy bylo koncové zařízení blíže specifikované ve Smlouvě (dále jen„ Zařízení“). Žalovaný se ve Smlouvě zavázal uhradit právnímu předchůdci žalobce sjednanou kupní cenu za Zařízení, a to formou pravidelných měsíčních splátek ve výši stanovené ve Smlouvě, se splatností uvedenou na vyúčtování služeb. V rámci Smlouvy mohla být dohodnuta i odborná instalace Zařízení včetně poplatku za tuto službu. Ke kupní ceně Zařízení, případně k poplatku za odbornou instalaci Zařízení, byla žalovanému poskytnuta ze strany [právnická osoba] sleva. Tato sleva byla žalovanému poskytnuta jako podmíněná s tím, že ve sjednaných případech (zejména nedodržení sjednané doby trvání Smlouvy, nevyužívání služeb T-Mobile v dohodnutém rozsahu, atd.) je žalovaný povinen poskytnutou slevu [právnická osoba] vrátit. V důsledku naplnění podmínek pro vrácení slevy byla žalovanému tato podmíněná sleva následně v souladu se smluvními podmínkami doúčtována. Slevu k Zařízení, resp. k poplatku za odbornou instalaci Zařízení, která byla žalovanému doúčtována vrubopisem (opravným daňovým dokladem) [číslo] vystaveným dne 8. 10. 2019, se splatností dne 22. 10. 2019, [číslo] ze dne 8. 10. 2019 se splatností 22. 10. 2019 a [číslo] ze dne 8. 10. 2019 se splatností dne 22. 10. 2019 žalovaný neuhradil. Pohledávka za žalovaným vyplývající z výše uvedené Smlouvy a vrubopisu – opravného daňového dokladu s veškerým příslušenstvím a právy s ní spojenými byla ze strany T-Mobile postoupena žalobci na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 11. 2021, a to s účinností ke dni 22. 11. 2021. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem odeslaným doporučeně. Za období od postoupení pohledávky žalobci do dne sepisu tohoto návrhu nebylo na pohledávku uhrazeno ničeho. Žalobce tedy požaduje po žalovaném zaplacení 3x dlužné částky ve výši 3.997,99 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % p.a. z částky 11.993,97 Kč tj. (3 x 3.997,99 Kč = 11.993,97 Kč) ode dne 23. 10. 2019 do zaplacení. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobcem písemně vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Tato výzva byla žalovanému odeslána doporučeně dne 11. 2. 2022 Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena. Žalobce je tak nucen se domáhat splnění svého nároku prostřednictvím soudu. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, ve sporu zůstal nečinný. 3. K projednání věci nemusel soud nařizovat jednání, neboť účastníci souhlasili s projednáním věci bez jednání jen na základě listinných důkazů, přičemž tento postup odpovídá ustanovení § 115a o.s.ř. 4. Soud provedl listinné důkazy předložené mu žalobcem, když žalovaný na svou obranu nenavrhoval provedení žádných důkazů. Účastnickou smlouvou včetně kupní smlouvy byl prokázán závazkový vztah mezi společností T- [právnická osoba] a žalovaným, předmětem této smlouvy bylo poskytování základních a doplňkových služeb elektronických komunikací a prodej koncového zařízení za podmíněně sníženou cenu. Z Všeobecných obchodních podmínek a Obchodních podmínek platebních služeb byly zjištěny podrobnosti této smlouvy. Vrubopisem [číslo] [číslo] [číslo] žalobce prokázal, že žalovaný neplnil smluvní povinnosti, z tohoto důvodu mu byla doúčtována podmíněně poskytnutá sleva ve výši 3 x 3.997,99 Kč a žalovaný byl vyzván k jejímu uhrazení. Výzvami k úhradě a předžalobní výzvou pak bylo prokázáno, že před podáním žaloby žalobce žalovaného opakovaně vyzval k dobrovolné úhradě dluhu. 5. Aktivní legitimace žalobce v tomto sporu, tedy skutečnost, že na něj byla postoupena pohledávka za žalovaným, byla prokázána smlouvou o postoupení pohledávek včetně příloh a potvrzení o zaplacení kupní ceny. Oznámením o postoupení pohledávky včetně dokladu o odeslání bylo prokázáno, že byl žalovaný o postoupení vyrozuměn. 6. Na základě shora uvedených listinných důkazů učinil soud závěr o skutkovém stavu odpovídající žalobním tvrzením, když veškerá tato tvrzení byla řádně prokázána a žalovaným nebyla nikterak rozporována. 7. Žaloba je důvodná, po právní stránce má nárok žalobce na zaplacení dlužné částky oporu v ustanovení § 1746 odst. 2 občanského zákoníku, podle něhož mohou strany uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. V daném případě uzavřeli účastníci inominátní smlouvu nazvanou jako smlouva účastnická, která se svým obsahem blíží smlouvě kupní. Žalovaný neplnil své smluvně převzaté povinnosti a z tohoto důvodu požadoval prodávající doplacení zbytku kupní ceny za zařízení a dále mu prodávající odňal podmíněně poskytnutou slevu na koncové zařízení a vyzval jej k její úhradě. Jelikož žalovaný dobrovolně dlužnou částku 11.993,97 Kč neuhradil, soud mu tak povinnost uložil tímto rozsudkem. Nárok na úrok z prodlení má oporu v § 1970 o.z. Lhůta k plnění činí tři dny od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.). 8. V projednávané věci soud v souladu s vyhl. č. 120/2014 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2014 hodnotil při rozhodování o výši náhrady nákladů řízení specifika tohoto řízení. Žalobce je právnickou osobou a s ohledem na předmět svého podnikání podává stovky žalob ve skutkově a právně obdobných věcech, je tedy naplněn předpoklad § 14b odst. 1 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., tedy, že řízení je zahájeno na ustáleném vzoru, uplatněném opakovaně týmž žalobcem, ve skutkově i právně obdobných věcech. Základ právní argumentace v těchto žalobách, včetně její stylizace a formálního vyjádření je tak v podstatě zcela totožný a sepis této žaloby je pak spíše administrativním úkonem, než úkonem právní služby v pravém slova smyslu. Navíc v dané věci jde o předmět řízení, v rámci něhož peněžité plnění a tarifní hodnota nepřesahují hodnotu 50.000 Kč ve smyslu § 14b odst. 1 písm. b) vyhl. č. 177/1996 Sb. 9. Výrok o náhradě nákladů řízení má oporu v ust. § 142 o.s.ř., žalobce měl ve sporu plný úspěch, přísluší mu proto právo na náhradu nákladů řízení, která se skládá ze zaplaceného soudního poplatku 800 Kč, odměny právního zastoupení dle vyhl. č. 177/1996 Sb., § 14b) za 3 úkony právní služby po 300 Kč, 3 x režijní paušál 100 Kč, 21 % DPH, celkem 2.252 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen uhradit tyto náklady k rukám právního zástupce žalobce.