41 C 45/2022-13 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobou - návrhem na vydání platební rozkazu se žalobce domáhá vůči žalovanému zaplacení částky 1.015 Kč z titulu smlouvy o přepravě. Tento návrh odůvodnil tím, že žalovaný, jakožto cestující, nastoupil dne [datum] do vlaku ČD [číslo] směr [obec] ([země, region]), čímž v souladu s ust. bodu 5. kapitoly I. SPPO uzavřel s ČD Přepravní smlouvu o přepravě osob (dále jen " Smlouva), na jejímž základě byl povinen zaplatit ČD cenu za přepravu ve výši 15 Kč (jízdné) stanovenou dle platného Tarifu. Po započetí přepravy se žalovaný ve vlaku na výzvu pověřeného zaměstnance ČD neprokázal platným jízdním dokladem, čímž porušil povinnost stanovenou v bodě 13. kapitoly II. SPPO, a proto bylo pověřeným zaměstnancem ČD sepsáno Potvrzení o nedodržení SPPO [variabilní symbol] [číslo] a Oznámení o závadách a žalovaný byl vyzván, aby na základě Smlouvy zaplatil jízdné ve výši 15 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1.000 Kč dle platného Tarifu, celkem tedy ve výši 1.015 Kč. Žalobce uzavřel dne [datum] se [právnická osoba] Smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem bylo mimo jiné postoupení výše popsané splatné pohledávky za žalovaným [právnická osoba] jako postupitelem na žalobce jako postupníka, čímž se žalobce stal věřitelem žalovaného z výše uvedené pohledávky. O této skutečnosti byl žalovaný ve smyslu § 1882 odst. 1 NOZ postupitelem vyrozuměn v Oznámení o postoupení pohledávky a v žalobcově Výzvě k zaplacení (předžalobní upomínka) dluhu, oboje zaslané žalovanému dne 27. 7. 2021. Žalovaný však do dnešního dne ničeho neuhradil. Žalovaný byl na uvedené skutečnosti upozorněn Výzvou k zaplacení (předžalobní upomínka), která mu byla v souladu s ustanovením §142a odst. 1 občanského soudního řádu, v platném znění, zaslána dne 27. 7. 2021 na poslední známou adresu. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, ve sporu zůstal nečinný. 3. K projednání věci soud nenařizoval jednání, neboť účastníci souhlasili s projednáním věci bez jednání pouze na základě listinných důkazů ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. 4. Soud provedl listinné důkazy předložené mu žalobcem. Stěžejním důkazem, z něhož soud vycházel, byl zápis o provedené přepravní kontrole spolu s hlášenkou. Z těchto listin bylo zjištěno, že dne 8. 1. 2021 byl žalovaný ve vlaku hromadné dopravy provozované žalobcem přistižen osobou pověřenou dopravcem bez platného jízdního dokladu. Z těchto listin bylo dále zjištěno, že žalobci vzniknul nárok na zaplacení jízdného ve výši 15 Kč a přirážky ve výši 1.000 Kč. Smluvními přepravními podmínkami ČD včetně Tarifu žalobce prokázal oprávněnost nároku na jízdné i přirážku k němu. Předžalobní výzvou žalobce prokázal, že žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky a byl žalobcem před podáním žaloby vyzván k zaplacení dlužné částky. Smlouvami o postoupení pohledávek pak žalobce prokázal svou aktivní legitimaci ve sporu, tedy že je věřitelem pohledávky za žalovaným namísto společnosti [právnická osoba] 5. Podle ustanovení § 2550 občanského zákoníku se smlouvou o přepravě osoby dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Podrobnosti upraví jízdní řády. Podle § 37 odst. 5 a 6 zákona č. 266/1994 Sb. O drahách, je cestující povinen na výzvu pověřené osoby prokázat se platným jízdním dokladem, neprokáže-li se tímto dokladem z příčin na své straně, je povinen zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice. Dále je cestující povinen na výzvu pověřené osoby zaplatit přirážku za nedodržování pravidel přepravního řádu. Výši této přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. 6. Ze shora uvedeného je zřejmé, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce konkludentní formou smlouvu o přepravě, z níž mu vyplynula základní povinnost uhradit jízdné. Jelikož tuto povinnost nesplnil a nebyl tak schopen prokázat se platnou jízdenkou, vznikla žalovanému navíc povinnost uhradit peněžitou sankci ve formě přirážky k jízdnému, která má povahu smluvní pokuty. Z těchto důvodů soud podané žalobě vyhověl. 7. Žalobce měl v řízení úspěch, a proto je žalovaný povinen podle § 142 odst. 1 o.s.ř. zaplatit mu náhradu nákladů řízení ve výši 1.489 Kč. V projednávané věci soud v souladu s vyhl. č. 120/2014 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2014 hodnotil při rozhodování o výši náhrady nákladů řízení specifika tohoto řízení. Žalobce je právnickou osobou a s ohledem na předmět svého podnikání podává stovky žalob ve skutkově a právně obdobných věcech, je tedy naplněn předpoklad § 14b odst. 1 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., že řízení je zahájeno na ustáleném vzoru, uplatněném opakovaně týmž žalobcem, ve skutkově i právně obdobných věcech. Základ právní argumentace v těchto žalobách, včetně její stylizace a formálního vyjádření je tak v podstatě zcela totožný a sepis této žaloby je pak spíše administrativním úkonem, než úkonem právní služby v pravém slova smyslu. Navíc v dané věci jde o předmět řízení, v rámci něhož peněžité plnění a tarifní hodnota nepřesahují hodnotu 50.000 Kč ve smyslu § 14b odst. 1 písm. b) vyhl. č. 177/1996 Sb. Náklady řízení tak sestávají z částky 400 Kč za soudní poplatek, odměny advokáta za 3 úkony právní služby á 200 Kč za úkon dle § 14b vyh. 177/1996 Sb., 3 režijní paušály á 100 Kč za úkon dle § 14b vyhl. 177/1996 Sb. a 21% DPH. Uvedenou částku je žalovaný povinen uhradit k rukám právního zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). 8. Lhůta k plnění činí tři dny od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.).