41 C 7/2022-14 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobou - návrhem na vydání platební rozkazu se žalobce domáhá vůči žalovanému zaplacení částky 1.014 Kč z titulu smlouvy o přepravě. Tento návrh odůvodnil tím, že žalovaný jako cestující bez platné jízdenky, využil dne 13. 06. 2019 přepravních služeb společnosti [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], a to ve vlaku [číslo] mezi stanicemi [obec] centrum (Trzyniec C.) a [obec] [část obce] (Trz-Końska), čímž se bezdůvodně obohatil v rozsahu jízdného stanoveného ve výši dle Tarifu Českých drah pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel, a to v částce 14 Kč. Za porušení § 7 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu vyměřila společnost [právnická osoba] žalovanému přirážku 1.000 Kč, a to v souladu s § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách a Tarifem Českých drah pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel. [právnická osoba], tak vznikla vůči žalovanému pohledávka 1.014Kč (dále jen "pohledávka"). [právnická osoba], jakožto původní věřitel a postupitel postoupila pohledávku včetně jejího příslušenství [právnická osoba] [právnická osoba] [anonymizováno], reg. č. [PSČ] 848, se sídlem [adresa], [právnická osoba] 0RE, Spojené království [příjmení] [jméno] a Severního Irska, jakožto postupníkovi. Postoupení pohledávky [číslo] bylo součástí postoupení souboru pohledávek ve smyslu § 1887 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek, která byla uzavřena na základě Rámcové smlouvy o smlouvách budoucích o úplatném postoupení pohledávek [číslo] mezi společnostmi [právnická osoba] a [právnická osoba] [anonymizována tři slova] uzavřené dne 15. 12. 2015. Společnost [právnická osoba] [anonymizována tři slova], jakožto postupitel postoupila dne 27.02.2020 pohledávku včetně jejího příslušenství [právnická osoba] LTD, reg. č. [PSČ] 790, se sídlem [adresa], [příjmení] W1B 3HH, Spojené království [příjmení] [jméno] a Severního Irska, jakožto postupníkovi. Postoupení pohledávky bylo součástí postoupení souboru pohledávek ve smyslu § 1887 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a to na základě smlouvy o postoupení souboru pohledávek uzavřené dne 27. 02. 2020. Žalovanému byla ve smyslu § 142a o.s.ř. dne 20. 03. 2020 odeslána předžalobní výzva k zaplacení spojená s oznámením o postoupení pohledávky. Žalovaný do dnešního dne neuhradil ničeho. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, ve sporu zůstal nečinný. 3. K projednání věci soud nenařizoval jednání, neboť účastníci souhlasili s projednáním věci bez jednání pouze na základě listinných důkazů ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. 4. Soud provedl listinné důkazy předložené mu žalobcem. Stěžejním důkazem, z něhož soud vycházel, byl zápis o provedené přepravní kontrole spolu s hlášenkou. Z těchto listin bylo zjištěno, že dne 13. 6. 2019 byl žalovaný ve vlaku hromadné dopravy provozované žalobcem přistižen osobou pověřenou dopravcem bez platného jízdního dokladu. Z těchto listin bylo dále zjištěno, že žalobci vzniknul nárok na zaplacení jízdného ve výši 14 Kč a přirážky ve výši 1.000 Kč. Smluvními přepravními podmínkami ČD včetně Tarifu žalobce prokázal oprávněnost nároku na jízdné i přirážku k němu. Předžalobní výzvou žalobce prokázal, že žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky a byl žalobcem před podáním žaloby vyzván k zaplacení dlužné částky. Smlouvami o postoupení pohledávek pak žalobce prokázal svou aktivní legitimaci ve sporu, tedy že je věřitelem pohledávky za žalovaným namísto společnosti [právnická osoba] 5. Podle ustanovení § 2550 občanského zákoníku se smlouvou o přepravě osoby dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Podrobnosti upraví jízdní řády. Podle § 37 odst. 5 a 6 zákona č. 266/1994 Sb. O drahách, je cestující povinen na výzvu pověřené osoby prokázat se platným jízdním dokladem, neprokáže-li se tímto dokladem z příčin na své straně, je povinen zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice. Dále je cestující povinen na výzvu pověřené osoby zaplatit přirážku za nedodržování pravidel přepravního řádu. Výši této přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. 6. Ze shora uvedeného je zřejmé, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce konkludentní formou smlouvu o přepravě, z níž mu vyplynula základní povinnost uhradit jízdné. Jelikož tuto povinnost nesplnil a nebyl tak schopen prokázat se platnou jízdenkou, vznikla žalovanému navíc povinnost uhradit peněžitou sankci ve formě přirážky k jízdnému, která má povahu smluvní pokuty. Z těchto důvodů soud podané žalobě vyhověl. 7. Žalobce měl v řízení úspěch, a proto je žalovaný povinen podle § 142 odst. 1 o.s.ř. zaplatit mu náhradu nákladů řízení ve výši 1.489 Kč. V projednávané věci soud v souladu s vyhl. č. 120/2014 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2014 hodnotil při rozhodování o výši náhrady nákladů řízení specifika tohoto řízení. Žalobce je právnickou osobou a s ohledem na předmět svého podnikání podává stovky žalob ve skutkově a právně obdobných věcech, je tedy naplněn předpoklad § 14b odst. 1 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., tedy, že řízení je zahájeno na ustáleném vzoru, uplatněném opakovaně tímž žalobcem, ve skutkově i právně obdobných věcech. Základ právní argumentace v těchto žalobách, včetně její stylizace a formálního vyjádření je tak v podstatě zcela totožný a sepis této žaloby je pak spíše administrativním úkonem, než úkonem právní služby v pravém slova smyslu. Navíc v dané věci jde o předmět řízení, v rámci něhož peněžité plnění a tarifní hodnota nepřesahují hodnotu 50.000 Kč ve smyslu § 14b odst. 1 písm. b) vyhl. č. 177/1996 Sb. Náklady řízení tak sestávají z částky 400 Kč za soudní poplatek, odměny advokáta za 3 úkony právní služby á 200 Kč za úkon dle § 14b vyh. 177/1996 Sb., 3 režijní paušály á 100 Kč za úkon dle § 14b vyhl. 177/1996 Sb. a 21% DPH. Uvedenou částku je žalovaný povinen uhradit k rukám právní zástupkyně žalobce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). 8. Lhůta k plnění činí tři dny od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.).