9 C 167/2022-43 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 15 497 Kč představující smluvní pokutu. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na podkladě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč tak, že částku 27 500 Kč předvedla na jeho účet a částku 2 500 Kč převedla na účet zprostředkovatele jako jeho provizi, naproti tomu se žalovaný zavázal poskytnuté prostředky spolu s úroky vrátit ve 25 měsíčních splátkách po 1 500 Kč, celkem částku 37 500 Kč. Žalovaný svůj závazek nesplnil řádně a dostal se do prodlení, přičemž žalobkyně přistoupila k zesplatnění úvěru a rovněž jí vznikl nárok na smluvní pokutu 0,1 % denně z neuhrazené zůstatku úvěru a smluvní pokutu 0,1 % denně z neuhrazených splátek, kdy doposud se jedná o částku 15 497 Kč (z částky 31 563 Kč za dobu od [datum] do [datum]). Právě zaplacení této smluvní pokuty se žalobkyně v tomto řízení domáhá. Žalobkyně zaslala dne [datum] žalovanému výzvu k úhradě dlužné smluvní pokuty, žalovaný však ničeho neuhradil. 2. Žalobkyně k výzvě soudu doplnila, že před uzavřením smlouvy posoudila schopnost žalovaného úvěr splácet tak, že si vyžádala výplatní pásky za dva kalendářní měsíce z pracovního poměru žalovaného, jakož si vyžádala i částečný výpis z běžného účtu žalovaného, který potvrzuje dobírku mzdy. Žalovaný byl lustrován v rámci databáze CEE, v insolvenčním rejstříku, katastru nemovitostí. O posouzení úvěruschopnosti žalobkyně učinila zápis. Z předložených výplatních pásek žalobkyně dospěla k závěru, že průměrná mzda žalovaného je 22 851 Kč měsíčně. Žalovaný měl negativní výpis jak v CEE, tak v insolvenčním rejstříku a zároveň do čestného prohlášení sepsal své závazky a výdaje. Dále žalobkyně zjistila, že žalovaný měl jednu vyživovací povinnost. U nákladů na bydlení žalobkyně vycházela i z normativních nákladů na bydlení pro nájemní bydlení, přičemž v obci [obec] byly tyto normativní náklady dány částkou 5 374 Kč. Žalobkyně také zohlednila výši existenčního a životního minima na jednotlivce, celkem 6 350 Kč, jakož i přihlédla k průměrným výdajům obyvatelstva v roce [rok]. Žalobkyně tedy počítala s tím, že po odečtení běžných výdajů (životního minima 3860 Kč a nákladů na nájemní bydlení výši 5000 Kč a dalších jiných pravidelných výdajů ve výši 3000 zbyde žalovanému částka 13 140 Kč měsíčně, ze které je schopen hradit měsíční splátku a zároveň je i schopen hradit částku 4800 Kč jako splátku úvěrů, kterou sice žalovaný neuvedl ve svém čestném prohlášení, ale žalobkyně ji zohlednila jako pravidelnou měsíční platbu. 3. Žalovaný se žalobou nesouhlasil a uvedl, že dluh vůči žalobkyni má celý splacen. 4. Soud ve věci usnesením ze dne [datum] vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a přitom žalovaného poučil, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud jeho souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalovanému řádně doručeno dne [datum]. Žalovaný se k této výzvě nijak nevyjádřil a soud proto vycházel z toho, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí stejně jako samotná žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas již v žalobě. 5. Ze žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud tato skutková zjištění: 6. Z listiny nazvané Smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] která byla oběma smluvními stranami podepsána dne [datum], soud zjistil, že žalovaný tímto požádal žalobkyni o poskytnutí peněžních prostředků ve výši 30 000 Kč na jeho účet, který zde uvedl, s tím, že 2 500 Kč z této částky bude proplacena zprostředkovateli, a to na pokyn žalovaného. Naproti tomu se žalovaný zavázal vrátit žalobkyni celkem částku 37 500 Kč v pravidelných 25 měsíčních splátkách po 1 500 Kč. Pokud se týká údajů žalovaného, soud zjistil, že žalovaný je svobodný, bydlí v nájemním bytě, má jednu vyživovací povinnost a na splátky dalších úvěru hradí měsíčně 4 800 Kč. Pokud se jedná o příjmy a výdaje, tyto se shodují se zápisem žalobkyně. V čl. IV. je upravena i smluvní pokuta. 7. Z potvrzení o provedené transakci bylo prokázáno, že žalobkyně zaslala na dříve označený účet žalovaného částku 27 500 Kč dne [datum]. 8. Výpisem z Katastru nemovitostí bylo zjištěno, že žalovaný je vlastníkem pozemku - orné půdy. 9. Z výpisu z CEE soud zjistil, že k žalovanému zde nebyl nalezen žádný záznam. Žádný záznam rovněž nebyl nalezen ve výpisu z insolvenčního rejstříku. 10. Z písemného záznamu o posouzení úvěruschopnosti zákazníka, který vypracovala žalobkyně, vyplývá, že žalovaný označil příjmy 25 000 Kč, příjmy domácnosti 40 000 Kč a uvedl výdaje na bydlení ve výši 5 000 Kč, výdaje na úvěry 4 800 Kč a ostatní náklady ve výši 3 000 Kč. Ze zápisu dále vyplývá, že žalovaný měl dvě vyživovací povinnosti (vč. manžela). Dále jsou v zápise rozepsána statistická data. 11. Výpisem z účtu žalovaného za měsíc duben [rok] soud zjistil, že počáteční zůstatek byl mínus 2 033,20 Kč, a konečný zůstatek mínus 5 025,61 Kč. Výpis z účtu dále prokazuje, že žalovaný dne [datum] zaplatil [webová adresa] částku celkem 4 360 Kč. Dále takto bylo prokázáno, že na tento účet došla platba od zaměstnavatele 19 494 Kč. 12. Výplatní páskou za měsíc březen [rok] bylo prokázáno, že v tomto měsíci byla čistá mzda žalovaného 19 494 Kč. Ve výplatní pásce za měsíc duben [rok] pak je uvedeno, že čistá mzda je 25 908 Kč přičemž se jedná o náhrady za pracovní úraz. 13. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] bylo zjištěno, že zástupce žalobce vyzval žalovaného k úhradě smluvní pokuty nejpozději do 7 dnů od odeslání této výzvy. Podle připojeného podacího lístku byla tato zásilka odeslána dne [datum]. 14. Z takto předložených důkazů soud již ničeho dalšího nezjišťoval, a to pro níže rozvedený právní závěr. Soud se rovněž nezabýval předchozím řízením a provedenou exekucí, neboť pro uvedený právní závěr jsou tyto skutečnosti nadbytečné. Všechny shora uvedené důkazy soud následně hodnotil podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci. 15. Písemnou dohodou označenou jako Smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum] poskytla žalobkyně na žádost žalovaného žalovanému převodem finanční prostředky, konkrétně částku 30 000 Kč, nicméně z této částky byla částka 2 500 Kč poukázána na pokyn žalovaného zprostředkovateli úvěru. Žalovaný se zavázal jmenované společnosti vrátit částku celkem 37 500 Kč. Před sjednáním dohody žalobkyně zkoumala schopnost žalovaného splácet dohodnuté splátky tak, že jednak vycházela z prohlášení, které žalovaný uvedl v dohodě, tedy, že je je svobodný, bydlí v nájemním bytě, má jednu vyživovací povinnost a na splátky dalších úvěru hradí měsíčně 4 800 Kč, jeho příjem činí 25 000 Kč, příjem domácnosti pak 40 000 Kč a že na bydlení vynakládá částku 5 000 Kč. Příjmy žalovaného si žalobkyně ověřila z výpisu z účtu za měsíc duben [rok] a dále ze dvou výplatních pásek, a to za měsíc březen [rok] (v tomto měsíci byla čistá mzda žalovaného 19 494 Kč) a za měsíc duben [rok] (čistá mzda byla 25 908 Kč, ale jednalo se zcela o náhrady za pracovní úraz). Na výpisu z účtu žalovaného za měsíc duben [rok] byl počáteční zůstatek - 2 033,20 Kč, a konečný zůstatek - 5 025,61 Kč. Výpis z účtu dále prokazuje, že žalovaný dne [datum] zaplatil [webová adresa] částku celkem 4 360 Kč. Žalovaný neměl záznam v insolvenčním rejstříku a ani v CEE. U nákladů na bydlení žalobkyně vycházela i z normativních nákladů na bydlení pro nájemní bydlení, přičemž v obci [obec] byly tyto normativní náklady dány částkou 5 374 Kč. Žalobkyně také zohlednila výši existenčního a životního minima na jednotlivce, celkem 6 350 Kč, jakož i přihlédla k průměrným výdajům obyvatelstva v roce [rok]. Žalobkyně tedy počítala s tím, že po odečtení běžných výdajů (životního minima 3860 Kč a nákladů na nájemní bydlení výši 5000 Kč a dalších jiných pravidelných výdajů ve výši 3000 Kč zbude žalovanému částka 13 140 Kč měsíčně, ze které je schopen hradit měsíční splátku a zároveň je i schopen hradit částku 4800 Kč jako splátku úvěrů, kterou sice žalovaný neuvedl ve svém čestném prohlášení, ale žalobkyně ji zohlednila jako pravidelnou měsíční platbu. Žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky z uvedené dohody dopisem, který dala do poštovní přepravy dne [datum]. 16. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen„ ZSU“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 17. Podle § 86 odst. 1 ZSU poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Posky