14 C 31/2023-17 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobce se žalobou ze dne 4. 5. 2023 domáhal u zdejšího soudu zrušení vyživovací povinnosti k žalované, která mu byla stanovena rozsudkem Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 25. 3. 2013 č.j. 0 P 52/2007-115 ve výši 3 000 Kč měsíčně. 2. Žalobce žalobu zdůvodnil tím, že výživné ve výši 3 000 Kč měsíčně bylo stanoveno předmětným rozhodnutím zdejšího soudu, přičemž žalovaná aktuálně ukončila studium, od 27. 2. 2023 pracuje, je schopna se sama živit, proto je třeba zrušit vyživovací povinnost žalobce. 3. Žalobce k návrhu předložil pracovní smlouvu žalované, potvrzení o ukončení studia žalované a příslušné rozhodnutí opatrovnického soudu. 4. Žalovaná se k žalobě vyjádřila podáním ze dne 4. 6. 2023 a uvedla, že se žalobou na zrušení vyživovací povinnosti souhlasí, neboť od března 2023 není studentem Vyšší odborné školy a 27. 2. 2023 nastoupila do zaměstnání jako chůva v dětské skupině, není proto zákonného důvodu pro trvání vyživovací povinnosti ze strany žalobce. 5. Usnesením Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 13. 6. 2023 byli oba účastníci vyzváni, aby ve lhůtě 5 dnů od doručení usnesení soudu sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím a projednáním věci bez nařízení jednání. Současně byli poučeni, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 6. Přesto, že usnesení obsahující výzvu dle § 115a o.s.ř. bylo oběma účastníkům doručeno, ani jeden z účastníků se nevyjádřil, soud měl tedy zato, že nemají výhrady k projednání a rozhodnutí věci bez nařízení jednání. 7. Soud při zjišťování skutkového stavu věci vycházel z listinných důkazů, které předložili oba účastníci, a to pracovní smlouvy, potvrzení o ukončení studia, usnesení Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 12. 6. 2023, spisu Okresního soudu ve Frýdku-Místku sp.zn. 0 P 52/2007, současně soud vycházel ze shodných skutkových tvrzení obou účastníků. 8. Soud všechny důkazy posoudil jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a s přihlédnutím ke shodným skutkovým tvrzením obou účastníků dospěl ke zjištění skutkového stavu věci: 9. Rozsudkem Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 25. 3. 2013 č.j. 0 P 52/2007-115, který nabyl právní moci dne 7. 5. 32013, byla žalobci (otci) stanovena vyživovací povinnost k žalované (dcera) ve výši 3 000 Kč měsíčně od 1. 1. 2013. Žalovaná v mezidobí dosáhla zletilosti, ukončila studium na obchodní akademii Vyšší odborné školy sociální v [obec] k datu 3. 3. 2023, do té doby byla studentkou této školy, studovala obor sociální práce a sociální pedagogika, přičemž dne 27. 2. 2023 uzavřela pracovní smlouvu s Českou unií letních táborů a nastoupila do zaměstnání. Žalovaná v současné době nestuduje, pracuje a je schopná se sama živit. 10. Tato skutková zjištěn učinil soud na základě všech předložených listinných důkazů, které vzájemně korespondují a nepochybně prokazují skutkový stav věci. Soud dále vycházel ze shodných skutkových tvrzení obou účastníků, zejména ze souhlasných prohlášení obou účastníků o tom, že žalovaná již není odkázána na vyživovací povinnost ze strany žalobce, neboť pracuje a je schopná si prostředky na obživu obstarat sama. 11. Podle § 910 odst. 1 občanského zákoníku předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. 12. Podle § 911 občanského zákoníku výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen se sám živit. 13. Podle § 923 odst. 1 občanského zákoníku změní-li se poměry, může soud dohodu a rozhodnutí o výživném pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti, změnit. 14. Podle § 163 o.s.ř. rozsudek odsuzující k plnění v budoucnu splatných dávek nebo k plnění ve splátkách je možno na návrh změnit, jestliže se podstatně změnili okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání dávek nebo splátek. Nestanoví-li zákon jinak, je změna rozsudku přípustná od doby, kdy došlo ke změně poměrů. 15. V projednávaném případě posoudil soud žalobu ze dne 4. 5. 2023 a s ohledem na souhlasné stanovisko žalované ke zrušení vyživovací povinnosti dospěl k závěru, že žaloba byla k soudu podána důvodně. V řízení bylo nepochybně prokázáno, že vyživovací povinnost žalobce vůči žalované byla založena rozhodnutím Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 25. 3. 2013 č.j. 0 P 52/2007-115, tímto rozhodnutím bylo stanoveno výživné ve výši 3 000 Kč měsíčně, pokud žalovaná v mezidobí nabyla zletilosti, ukončila studium, přestala se soustavně připravovat na budoucí povolání a nastoupila do zaměstnání, je finančně samostatná, pracuje, vydělává a je schopná si na obživu obstarat prostředky prací. Z uvedeného je zřejmé, že v mezidobí od poslední úpravy došlo na straně žalované ke změně poměrů, pominula odkázanost žalované na vyživovací povinnosti žalobce, s přihlédnutím k tomu, že navíc mezi účastníky ani nebylo sporu o zrušení vyživovací povinnosti, soud aniž ve věci nařizoval jednání, žalobě v celém rozsahu vyhověl a výrokem I. vyživovací povinnost žalobce vůči žalované ve výši 3 000 Kč měsíčně zrušil, a to k 1. 4. 2023, neboť bylo v řízení prokázáno, že k tomuto datu došlo k zásadní změně poměrů na straně žalované, která ukončila studium a nastoupila do zaměstnání. 16. Výrok o nákladech řízení má oporu v ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého procesně úspěšný účastník řízení má právo na zaplacení účelně vynaložených nákladů řízení. Žalobce byl zcela procesně úspěšný, v průběhu řízení mu však žádné náklady nevznikly, od soudního poplatku byl ze zákona osvobozen, nebyl ani právně zastoupen. Protože žalobci žádné náklady nevznikly, bylo výrokem II. rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladu řízení.