142 C 8/2023-21 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 75 675 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi žalobkyní, jako věřitelem, a žalovaným, jako klientem, byla dne 13. 5. 2019 uzavřena smlouva o úvěru [číslo] (dále též jen„ smlouva“). Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši 55 000 Kč. K vyplacení úvěru žalovanému došlo dne 13. 5. 2019, přičemž žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši efektivní úrokové sazby 158,1 % ročně splácet ve 42 měsíčních splátkách ve výši 4 692 Kč splatných vždy k 18. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem červnem 2019, to vše dle splátkového kalendáře, který tvořil přílohu oznámení žalobkyně o schválení úvěru. Schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů. Dále byla ověřena historie žalovaného v databázích SOLUS a NRKI. Na základě uvedených údajů, včetně informací z registrů a provedeného tzv. scoringu klienta, bylo rozhodnuto o poskytnutí požadovaného úvěru. Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data zesplatnění celého úvěru byla žalobkyni uhrazena pouze částka 9 384 Kč, a to dne 24. 7. 2019. Před zesplatněním celého úvěru v důsledku prodlení žalovaného vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu 6.1. smlouvy v celkové výši 1 497 Kč (u splátek č. 1, 3 a 4, u kterých se žalovaný ocitl v prodlení v délce 30 dnů, tedy smluvní pokuty v celkové výši 3 x 499 Kč). V důsledku prodlení žalovaného žalobkyni dále vzniklo právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2. smlouvy v celkové výši 600 Kč (u splátek č. 1, 3 a 4, u kterých se žalovaný ocitl v prodlení v délce 15 dnů, tedy náhrady nákladů v celkové výši 3 x 200 Kč). V důsledku prodlení žalovaného následně došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru, a to v souladu s bodem 6.3. smlouvy. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splátky či její části o délce 65 dnů u splátky č. 3 splatné dne 18. 8. 2019. K datu 22. 10. 2019 tak došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru. Podle bodu 6.4. smlouvy se pak ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru, s tím, že tuto novou jistinu ve výši celkem 68 075,07 Kč byl žalovaný povinen uhradit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru. Dále bylo sjednáno, že žalobkyně je oprávněna požadovat, aby jí žalovaný v případě prodlení s hrazením nové jistiny úvěru platil úroky z prodlení v zákonné výši z celé nové jistiny úvěru až do jejího úplného zaplacení. V bodě 6.5. bylo dále sjednáno, že jestliže žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. V daném případě ode dne 24. 10. 2019, až do jejího úplného zaplacení. Po zesplatnění celého úvěru uhradil žalovaný žalobkyni následující částky: částka 2 000 Kč dne 15. 2. 2021, částka 2 000 Kč dne 15. 3. 2021, částka 2 000 Kč dne 13. 4. 2021, částka 2 000 Kč dne 13. 5. 2021, částka 2 000 Kč dne 14. 6. 2021, částka 2 000 Kč dne 13. 7. 2021, částka 500 Kč dne 13. 10. 2021, částka 500 Kč dne 15. 11. 2021, částka 500 Kč dne 13. 12. 2021, částka 500 Kč dne 13. 1. 2022, částka 500 Kč dne 14. 2. 2022, částka 500 Kč dne 14. 3. 2022, částka 500 Kč dne 13. 4. 2022, částka 500 Kč dne 13. 5. 2022, částka 500 Kč dne 13. 6. 2022, částka 500 Kč dne 13. 7. 2022, částka 500 Kč dne 15. 8. 2022, částka 500 Kč dne 13. 9. 2022, částka 500 Kč dne 13. 10. 2022, částka 500 Kč dne 14. 11. 2022, částka 500 Kč dne 13. 12. 2022, částka 500 Kč dne 13. 1. 2023 a částka 500 Kč dne 13. 2. 2023. Žalovaný žalobou požadovanou částku žalobkyni neuhradil ani na základě předžalobní výzvy, kterou mu žalobkyně v této věci zaslala. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, přestože k tomu byl soudem vyzván, k jednání nařízenému na den 20. 6. 2023 se bez omluvy nedostavil, ačkoliv předvolání k jednání mu bylo řádně doručeno náhradním způsobem – uložením u pošty ke dni 29. 5. 2023, lhůta k přípravě jednání tak u něj byla zachována. Vzhledem k této skutečnosti soud v souladu s ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) v jejich nepřítomnosti. 3. Soud ve věci provedl dokazování listinami předloženými žalobkyní, označenými jako návrh na uzavření smlouvy o úvěru a smlouva o úvěru [číslo] ze dne 13. 5. 2019, oznámení žalobkyně o schválení úvěru 14. 5. 2019 včetně dodejky, doklad o vyplacení úvěru, formulář hodnocení klienta, potvrzení o výši důchodu žalovaného, kopie OP žalovaného, prohlášení o poskytnutí osobního účtu, klientská karta, výzva k zaplacení dlužné částky ze dne 19. 7. 2019, 22. 10. 2019, 18. 10. 2019, 21. 10. 2019, předsmluvní formulář, předžalobní výzva ze dne 21. 2. 2023, oznámení o zesplatnění ze dne 22. 10. 2019, vyjádření znalce, výpis z rejstříku SOLUS, výpis z NRKI, z nichž vzal za prokázané, že žalobkyně poskytla žalovanému dne 13. 5. 2019 částku 55 000 Kč, kterou převedla na jeho bankovní účet [číslo] [bankovní účet] Smlouva o úvěru měla být uzavřena mezi žalobkyní a žalovaným poté, co žalovaný vyplnil předsmluvní formulář, kde zadal své osobní údaje, a to včetně své emailové adresy, a to v písemné podobě. Dále žalobkyně provedla tzv. hodnocení klienta, z něhož vyplynulo, že žalovaný má čistý měsíční příjem ve výši 11 100 Kč z invalidního důchodu, výdaje má ve výši životního minima 3 410 Kč, nežije s nikým ve společné domácnosti, nemá žádnou vyživovací povinnost, nesplácí žádné jiné půjčky ani nemá žádné dluhy, jeho náklady na bydlení činí 1 000 Kč, přičemž tyto údaje poskytl sám žalovaný, výše jeho příjmu pak byla doložena potvrzením ČSSZ. Žalovaný přitom podle žádosti projevil zájem o úvěr ve výši 55 000 Kč s tím, že byl seznámen s tím, že v případě poskytnutí této částky musí zaplatit žalobkyni celkem 197 064 Kč, a to v pravidelných měsíčních splátkách po 4 692 Kč po dobu 42 měsíců s úrokovou sazbou 158,1 % ročně; sjednané úroky měly běžet od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny. V článku 6.1. úvěrové smlouvy pak byla sjednaná smluvní pokuta ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se žalovaný octil v prodlení delší než 30 dní. V článku 6.3. a 6.4. byla pak ujednání o důvodech zesplatnění úvěru. V článku 6.5. byla sjednaná další smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné jistiny po zesplatnění úvěru nedojde-li k zaplacení úvěru po jeho zesplatnění; žalovaný byl následně seznámen s tím, že úvěr mu byl poskytnut. Jak dále plyne z karty klienta, žalovaný uhradil žalobkyni v souvislosti s poskytnutým úvěrem celkem za dobu od 13. 5. 2019 do 22. 10. 2019 pouze dvě platby po 4 692 Kč (tj. celkem 9 384 Kč), nic dalšího již na úvěr neuhradil i přes výzvy žalobkyně, pročež tato přistoupila dne 22. 10. 2019 k zesplatnění celého úvěru. Po zesplatnění úvěru pak žalovaný žalobkyni zaplatil dalších celkem 20 500 Kč. 4. Předžalobní výzvou ze dne 21. 2. 2023 je dále v řízení prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě předmětného dluhu s upozorněním, že v opačném případě bude dluh vymáhat soudní cestou. 5. Všechny shora rozvedené a provedené důkazy přitom soud hodnotil jak jednotlivě, tak ve vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že tyto jsou ve shodě a navzájem se doplňují a podporují. Z těchto důvodů, jakož i s ohledem na to, že k pravosti a správnosti těchto důkazů ani nikdo z účastníků nevznesl žádné námitky, soud následně všechny provedené a shora popsané důkazy vyhodnotil jako zcela věrohodné a pravdivé. 6. Na základě výše uvedených zjištěných skutečností učinil soud skutkový závěr, že žalobkyně a žalovaný se dne 13. 5. 2019 dohodli na tom, že žalobkyně poskytne žalovanému peněžní prostředky ve výši 55 000 Kč, které žalovaný převzal a zavázal se je splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši určené úvěrovou smlouvou. Žalovaný přitom žalobkyni uhradil toliko částku 9 384 Kč, následně se dostal do prodlení a splátky dále nehradil i přes výzvy žalobkyně, která pak využila svého práva a úvěr ke dni 22. 10. 2019 zesplatnila, následně pak žalovaný uhradil dalších 20 500 Kč. Při uzavírání úvěrové smlouvy posuzovala žalobkyně úvěryschopnost žalovaného z údajů, které tento uvedl v úvěrové smlouvě, doplněných o potvrzení o výši jeho příjmu, a dále v registrech o dřívějších kontraktech a dluzích žalovaného. 7. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přim