15 C 146/2022-23 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se domáhala proti žalované zaplacení částky 117 864, 28 s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná v souladu s ustanovením § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, uzavřela se žalobkyní dne 09.07.2020 smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“ či„ ÚS“). Podpisem ÚS se staly její nedílnou součástí úvěrové podmínky (dále jen„ ÚP“). Uzavřením ÚS žalovaný mimo jiné stvrdil, že se s ÚP seznámil, všechna jejich ustanovení jsou mu srozumitelná, považuje je za dostatečně určitá a souhlasí s nimi. Před uzavřením Smlouvy byla věřitelem řádně prověřena úvěruschopnost žalované, a to prostřednictvím odborných pracovníků, kteří v rámci zjišťování kreditního skóre žadatele o úvěr posuzují jeho příjmovou a výdajovou stránku, přezkoumávají klientské informace o proměnných jako např. věk, vzdělání, zdroj příjmů, rodinný stav, počet dětí, způsob bydlení, taktéž nahlíží do externích úvěrových registrů. Výstupem je hodnota limitu nejvyšší měsíční splátky, která může být žadateli o úvěr schválena, aniž by došlo k jeho předlužení. Pokud následně došlo ke změně poměrů žalované, v důsledku které přestala hradit poskytnutý úvěr, nebylo toto zapříčiněno nedostatečným prověřením její úvěruschopnosti. Žalovaná byla v souladu se Smlouvou a ÚP oprávněna čerpat revolvingový úvěr (dále jen„ RÚ“), a to prostřednictvím Kreditní karty (dále jen„ KK“), vždy maximálně ve výši nevyčerpaného zůstatku sjednaného úvěrového rámce. Žalobkyně se tedy zavázala za podmínek stanovených v ÚP poskytnout ve prospěch žalované peněžní prostředky, a to opakovaně, do výše nevyčerpaného zůstatku úvěrového rámce, a žalovaná se uzavřením Smlouvy zavázala takto poskytnutý RÚ společnosti vrátit a zaplatit za poskytnutý úvěr úroky. V průběhu trvání úvěrového vztahu bylo v souladu s ÚS a ÚP možné změnit výši sjednaného úvěrového rámce. Sjednaný úvěrový rámec činil 118 000 Kč, jak je patrné z hlavičky přiloženého splátkového kalendáře (položka„ výše úvěru“). Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr řádně a včas splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši určené v ÚS. Výše pravidelné měsíční splátky byla stanovena na 4. 00 % z aktuální dlužné částky. V jednotlivých splátkách jsou zahrnuty sjednané úroky, příslušná část čerpaného RÚ a pravidelné poplatky (např. poplatek za výpis), příp. nepravidelné poplatky, jako např. poplatek za výběr z automatu, za blokaci karty apod. a smluvní sankce. Splatnost pravidelné měsíční splátky byla dle ÚS a ÚP dohodnuta vždy na 20. den v kalendářním měsíci, s tím, že první splátka se stává splatnou k 20. dni kalendářního měsíce, následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k prvnímu čerpání a tedy poskytnutí RÚ, pokud není v ÚS uvedeno jinak. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaná celkem načerpala částku ve výši 136 334,79 Kč. Žalovaná celkem na poskytnutý úvěr uhradila částku 27 255,83 Kč. To, jaká část úhrady byla započítána na úrok, poplatky a jistinu, je patrno z přiloženého splátkového kalendáře. Jelikož žalovaná porušila svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, využila žalobkyně svého oprávnění sjednaného v odst. 7.1. ÚP, tedy možnost zesplatnit úvěr a požadovat okamžité zaplacení celé dlužné částky, v případě, že se žalovaná dostala do prodlení se splacením alespoň dvou splátek nebo do prodlení se splacením jedné splátky po dobu delší než tři měsíce. Žalobkyně tedy úvěr zesplatnila ke dni 30.12.2021, jak vyplývá ze Splátkového kalendáře. Žalovaná byla vyzvána ke splacení celého úvěru dopisem ze dne 30.12.2021 – Výzva ke splacení celého úvěru. Výzva ke splacení celého úvěru byla žalované zaslána doporučeně poštou, podací arch České pošty dokládající odeslání. Žalované byla v souladu s § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, zaslána právním zástupcem žalobce, [titul] [jméno] [příjmení], [titul], advokátem, předžalobní výzva k plnění. Jelikož žalovaná i přes výzvy žalobkyně uhradila po zesplatnění úvěru na svůj dluh pouze částku ve výši 200 Kč, přičemž jednotlivé splátky byly započítány způsobem uvedeným v přiloženém Splátkovém kalendáři, eviduje žalobkyně za žalovanou pohledávku ve výši 117 864,28 Kč sestávající z: neuhrazené jistiny ve výši 116 612,28 Kč (přičemž tato částka je rovna rozdílu součtu čerpaných částek a úhrad žalované, které byly započteny na jistinu; jedná se tedy v plné výši o částku úvěru, která byla žalované poskytnuta a kterou žalovaná neuhradila), poplatků ve výši 422 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 330 Kč, smluvních pokut účtovaných ve výši 500 Kč. 2. Soud ve věci výzvou 15.6.2023 vyzval žalovanou, aby se vyjádřila, zda podle § 115a občanského soudního řádu (dále i jen o.s.ř.) souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byla současně poučena, že nevyjádří-li se do 10-ti dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. její souhlas předpokládat. Tato výzva byla žalované řádně doručena dne 15.6.2022 do datové schránky, přičemž se žalovaná k této výzvě nijak nevyjádřila a soud proto vycházel z toho, že žalovaná s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí stejně jako samotná žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas už v žalobě. 3. Soud provedl dokazování listinami založenými žalobkyní, tj. úvěrovou smlouvou [číslo] ze dne 9.7.2020 níž vyplynulo, že mezi stranami bylo dohodnuto čerpání beuúčelového revolvingového úvěru s výší úvěrového rámce 23 000 Kč, s měsíční splátkou 4% z dlužné částky, roční úrokovou sazbou 26,28 %, měsíční úrokovou sazbou 2,19%, výpisem čerpání, splátek a úhrad č. smlouvy [číslo] s počátkem čerpání 9.7.2020 ve výši 22 761 Kč (za nákup relaxačního zboží Zaren s přímou platbou 2 529 Kč), rekapitulací částkou předpisu 168 504,13 Kč, úhradou 27 255,83 Kč, dluhem 141 248,30 Kč, výzvou ke splacení celého dluhu ze dne 31.12.2021, předžalobní výzvou k plnění ze dne 21.1.2022 a dospěl k závěru o skutkovém stavu shodně s žalobou, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalobkyně vyčíslila žalované dlužnou částku 117 864,28 Kč s příslušenstvím. 4. Při sjednávání úvěrové smlouvy přitom žalobkyně zkoumala schopnost žalované úvěr splácet pouze prohlášením samotné žalované. Soud zkoumal, zda žalobkyně splnila svou zákonnou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Z doplnění podání ze dne 22.3.2023 nevyplynula žádná konkrétní zjištění v rámci zkoumání úvěruschopnosti žalované. Soud se pro účely posouzení splnění povinnosti žalobkyně posoudit úvěruschopnost žalované před uzavřením předmětné smlouvy nemohl spokojit toliko s doplněním tvrzení v rozsahu shora a doložením pouhé úvěrové zprávy, z níž žádná konkrétní zjištění ohledně úvěruschopnosti žalované nebyly zjištěny. 5. Soud tak uzavírá, že žalobkyně dostatečným způsobem nesplnila svou zákonnou povinnost zkoumat před uzavřením předmětné smlouvy o úvěru úvěruschopnost žalované, a to navíc s odbornou péčí, proto soud posoudil předmětnou smlouvu o revolvingovém úvěru jako absolutně neplatnou podle § 580 OZ, a to v souladu s nálezem Ústavního soudu České republiky III, ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019. 6. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 7. Podle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem 8. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje