19 C 179/2023-29 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se podanou žalobu domáhala proti žalovanému zaplacení částky 73 956,46 Kč s příslušenstvím s tím, že uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru [číslo]. Před uzavřením smlouvy byla žalobkyní řádně prověřena úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný byl v souladu se smlouvou oprávněn čerpat revolvingový úvěr prostřednictvím kreditní karty vždy maximálně ve výši nevyčerpaného zůstatku sjednaného úvěrového rámce. Sjednaný úvěrový rámec činil 77 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr řádně a včas splácet v pravidelných měsíčních splátkách a výše pravidelné měsíční splátky byla stanovena na 4 % z aktuální dlužné částky. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaný celkem načerpal částku ve výši 203 729,05 Kč. Žalovaný celkem na poskytnutý úvěr uhradil částku 161 325 Kč. To, jaká část úhrady byla započítána na úrok, poplatky a jistinu, je patrno z přiloženého splátkového kalendáře. Jelikož žalovaný porušil svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, využila žalobkyně svého oprávnění zesplatnit úvěr a požadovat okamžité zaplacení celé dlužné částky, v případě, že se žalovaný dostal do prodlení se splacením alespoň dvou splátek nebo do prodlení se splacením jedné splátky po dobu delší než tři měsíce. Žalobkyně tedy úvěr zesplatnila ke dni 21. 12. 2022. Žalovaný byl vyzván ke splacení celého úvěru dopisem ze dne [datum]. Jelikož žalovaný na výzvy žalobkyně nereagoval a po zesplatnění úvěru neuhradil žádnou splátku, eviduje žalobkyně ke dni sepsání žaloby za žalovaným pohledávku ve výši 73 956, 46 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 71 409, 46 Kč, poplatků ve výši 147 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 900 Kč a smluvních pokut účtovaných ve výši 1 500 Kč. Žalobkyně pak dále kapitalizovala již splatné úroky, a to za dobu od 22. 12. 2022 do 27. 3. 2023 z částky 71 409,46 Kč ve výši 11 338,95 Kč, dále pak také kapitalizovala zákonný úrok z prodlení za dobu od 5. 1. 2023 do 27. 3. 2023 ve výši 2 492,24 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného předžalobní upomínkou ze dne 19. 1. 2023 k úhradě jeho dluhu do 7 dnů. Uvedená předžalobní výzva byla žalovanému odeslána doporučeně dne 20. 1. 2023. Žalovaný ničeho na žalovanou částku neuhradil. 2. K výzvě soudu jak žalobkyně ověřovala úvěruschopnost žalovaného, žalobkyně uvedla, že vycházela při zkoumání úvěruschopnosti z toho, že žalovaný má měsíční příjem ve výši 20 000 Kč, výdaje na jeho domácnost představují částku životního minima ve výši 3 410 Kč, dále má žalovaný splátky ve výši 2 064 Kč vůči jiným společnostem a splátky schváleného úvěru mají činit 600 Kč měsíčně, z čehož dospěla žalobkyně k tomu, že žalovaný má disponibilní zůstatek ve výši 13 926 Kč. Žalovaný přitom uváděl, že výdaje domácnosti jsou ve výši 14 000 Kč, ale také uváděl, že příjem ostatních členů domácnosti je dalších 15 000 Kč, proto žalobkyně dopočetla disponibilní zůstatek prostředků pro domácnost měsíčně ve výši 19 820 Kč. Jaké konkrétní doklady měla žalobkyně k dispozici ohledně příjmů žalovaného a ostatních členů domácnosti (celkem ve výši 35 000 Kč) nelze z předložených dokladů žalobkyně určit. Zda má žalovaný nějakou vyživovací povinnost, případně kolik členů má jeho domácnost, zjistit z předložených dokladů nelze. K tomuto pak žalobkyně předložila tzv. výpočet MLS jako přílohu č. 5, ve kterém vypočítává tzv. volné prostředky ke splácení úvěru žalovaným a zde dospívá k tomu, že tyto volné prostředky žalovaný má ve shora uváděné výši 19 820 Kč. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. K ústnímu jednání nařízenému na [datum] se nedostavila žádná z procesních stran. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti procesních stran, když vycházel pouze z obsahu spisu a z provedených důkazů. 5. Z žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud tato skutková zjištění: podle smlouvy o poskytnutí revolvingového úvěru [číslo] ze dne [datum], uzavřené mezi žalobkyní jako bankou a žalovaným, dne [datum] ve spojení s úvěrovými podmínkami dále ve spojení se splátkovým kalendářem soud zjistil, že žalovanému byl žalobkyní poskytnut úvěrový rámec ve výši 77 000 Kč, z něhož žalovaný čerpal v období po uzavření úvěrové smlouvy až do zesplatnění dne 21. 12. 2022 celkem částku 203 729,05 Kč a uhradil žalobkyni 161 325 Kč. Z listiny označené jako výzva ke splacení celého úvěru ze dne [datum] soud vzal za prokázané, že žalovaný pro nesplácení předmětného úvěru byl vyzván ke splacení celého úvěru tímto dopisem, když žalobkyně ke dni 21. 12. 2022 využila svého oprávnění sjednaného v úvěrových podmínkách a úvěr zesplatnila. Před uzavřením úvěrové smlouvy žalobkyně zkoumala schopnost žalovaného úvěr splácet prostřednictvím registrů NRKI, BRKI, SOLUS a dále v Centrální evidenci exekucí a insolvenčním rejstříku, dále údaje zjištěné od žalovaného podrobila MLS výpočtu, přičemž vycházela z toho, že žalovaný má příjem 20 000 Kč měsíčně, další člen jeho domácnosti pak příjem 15 000 Kč měsíčně, dále žalovaný splácí jiným společnostem 2 064 Kč měsíčně, dále pak vycházela z životního minima dospělých členů domácnosti 3 410 Kč měsíčně, a do svého výpočtu rovněž zahrnula měsíční výdaje domácnosti uvedené žalovaným ve výši 14 000 Kč měsíčně a tzv. buffer domácnosti ve výši 580 Kč. Na základě toho pak dospěla žalobkyně k výpočtu, že žalovanému, resp. jeho domácnosti zbývají volné prostředky ve výši 19 820 Kč měsíčně. Jakými doklady měla žalobkyně za prověřené příjmy domácnosti žalovaného ve výši celkem 35 000 Kč, jakými doklady měla žalobkyně za prověřené skutečné výdaje domácnosti žalovaného ve výši 14 000 Kč nebylo možné z předložených dokladů ověřit, rovněž tak nebylo možné zjistit kolik členů tvořilo domácnost žalovaného, jaké konkrétní výdaje žalovaný zahrnul do částky 14 000 Kč měsíčně. Z předžalobní výzvy včetně dokladu o odeslání této výzvy má soud za prokázané, že žalobkyně dne 19. 1. 2023 vyzvala žalovaného k úhradě dluhu z předmětné smlouvy o revolvingovém úvěru, a to ve výši dluhu 82 464,71 Kč, přičemž uvedený dluh měl žalovaný uhradit nejpozději do 7 dnů na účet žalobkyně. Tuto výzvu žalobkyně odeslala žalovanému doporučeně dne 20. 1. 2023. 6. Soud byl při ústním jednání dne [datum] připraven žalobkyni poučit o její povinnosti tvrzení a povinnosti důkazní ve vztahu k unesení břemene tvrzení a důkazního břemene, aby doplnila z jakých konkrétních údajů vycházela při stanovení volných prostředků ke splácení částky na daný úvěr, když dospěla k závěru, že žalovaný má měsíčně k dispozici částku přes 19 000 Kč, když této skutečnosti neodpovídají v řízení zjištěné skutečnosti, tj. přinejmenším to, že není možné zjistit kolik členů domácnost sčítá domácnost žalovaného, kdo z členu domácnosti má příjmy dalších 15 000 Kč a z jakých zdrojů, zda jsou tyto zdroje pravidelné či nikoliv, co bylo zahrnuto žalovaným do částky 14 000 Kč uváděných jako jeho výdaje, rovněž pak nekoresponduje s tvrzením žalobkyně to, že žalobkyně vychází ve výpočtech MLS u smlouvy žalovaného ze splátek žalovaného vůči jiným společnostem ve výši 2 064 Kč, avšak z listiny – potvrzení o provedení ověřením bonity klienta je uvedeno, že žalovaný má splátky vůči jiným společnostem ve výši 14 000 Kč. Žalobkyně tím, že se k jednání nedostavila, zbavila se možnosti být soudem poučena ve smyslu ustanovení § 118a odst. 1, 3 o. s. ř.. 7. Dále soud vyšel také z té skutečnosti, že žalovaný ničím nerozporoval to, že od žalobkyně obdržel z revolvingového úvěru celkem částku 203 729,05 Kč a na tuto zaplatil 161 325 Kč a dluží tak rozdíl uvedených částek, který činí 42 404,05 Kč. 8. Na základě shora uvedeného zjištění z listinných důkazů a nesporných tvrzení učinil soud skutkový závěr o tom, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o poskytnutí revolvingového úvěru [číslo] za dobu od 26. 11. 2019 do 21. 12. 2022 obdržel žalovaný od žalobkyně celkem částku 203 729,05 Kč, ze které vrátil pouze 161 325 Kč. Žalovaný svůj dluh nesplácel dohodnutým způsobem, proto došlo k zesplatnění celého úvěru žalovaného dopisem žalobkyně ze dne [datum]. Tento dopis byl žalovanému zaslán doporučeně. Před uzavřením úvěrové smlouvy žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalovaného, avšak nikoli dostatečným způsobem, když soud nemá za prokázané, že by žalobkyně ověřila údaje sdělené žalovaným vyjma toho, že prověřila žalovaného ve veřejně dostupných rejstřících a podrobila ho svému MLS výpočtu, který však vychází např. z nereálných výdajů (formou životního minima), případně z neověřených výdajů žalovaného ve výši 14 000 Kč, dále z neověřených příjmů žalovaného ve výši 20 000 Kč a 15 000 Kč od jiného člena jeho domácnosti, přičemž není patrné, zda se jedná o příjmy jednorázové či pravidelné, o jakého člena domácnosti se jedná, dále nebylo zjišťováno, kolik členů domácnosti sčítá domácnost žalovaného apod., proto není ničím podloženo, co tvořilo konkrétní výdaje žalovaného na domácnost, jaké byly skutečné výdaje na bydlení žalovaného, na další jeho výdaje (doprava do zaměstnání, platby za energie, atd.). Dále pak nen