41 C 269/2022-20 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala vůči žalované zaplacení částky 169 026,29 Kč s příslušenstvím. Tento návrh odůvodnila tím, že aktivní legitimace žalobkyně vyplývá ze Smlouvy o postoupení souboru pohledávek uzavřené mezi žalobkyní a [právnická osoba] a.s., [IČO], se sídlem [adresa], ze dne 1. 10. 2021 a Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 10. 2021 uzavřenou mezí [právnická osoba] a.s. a [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jako "banka"). [příjmení] uzavřela s žalovanou Smlouvu o úvěru [číslo] dne 8. 2. 2019 (dále jen„ Smlouva“), jejíž součástí jsou Všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba] Na základě této Smlouvy poskytla [příjmení] žalované finanční prostředky ve výši 218 434 Kč. Za poskytnuté prostředky se žalovaná dle Smlouvy zavázala platit úrok ve výši 16,40 % p.a. a dále poplatky dle platného ceníku. Dle předmětné Smlouvy je banka oprávněna připisovat k jistině úvěru řádné úroky, rovněž úroky z prodlení a další vzniklé poplatky. Žalovaná se ve Smlouvě zavázala hradit poskytnutý úvěr formou pravidelných měsíčních splátek dohodnutých ve smlouvě. Žalovaná nedodržela svůj závazek splácet poskytnutý úvěr řádně a včas a dostala se s hrazením splátek do prodlení. Dle Smlouvy o úvěru má [příjmení] právo, v případě že dojde k prodlení úvěrovaného se splácením poskytnutého úvěru zastavit další čerpání úvěru a prohlásit celý úvěr za okamžitě splatný, a dále účtovat žalované poplatky spojené s vymáháním dlužné pohledávky dle aktuálně platného Ceníku. Jelikož žalovaná nereagovala na výzvy [příjmení] k zaplacení již splatných splátek úvěru a jelikož interní - mimosoudní vymáhání dlužních splátek bylo neúspěšné, využila [příjmení] svého práva a prohlásila dne 21. 7. 2021 celý úvěr za okamžitě splatný, neboť byla žalovaná k tomuto dni v prodlení s více než 2 splátkami. Žalovaná se tak počínaje dnem následujícím dostala do prodlení se zaplacením celého dluhu. V souladu s platným právním řádem pak byla dlužná částka nadále úročena vedle řádného úroku i sazbou úroku z prodlení v zákonné výši. 2. K posouzení úvěruschopnosti žalované žalobkyně uvedla, že právní předchůdce žalobkyně zkoumal schopnost žalované úvěr splácet následujícím způsobem: Žádost byla poskytnuta přes pobočkovou síť. Klientka na žádosti uvedla příjem ve výši 15 123 Kč, což pracovník banky zkontroloval na základě doloženého potvrzení o výši důchodu. [příjmení] dále mimo jiné ověřila i následující skutečnosti: pomocí interního napojení na Insolvenční rejstřík ověřila, že klientka nebyla v době úvěrové žádosti v aktivním insolvenčním řízení. z informací z CBCB ověřila předchozí splátkovou morálku klientky. z historie v interní evidenci klientů ověřila, že klientka neměla žádné relevantní negativní informace, např. záznam o podvodném jednání či kriminálních aktivitách, záznam v souvislosti s AML pravidly, záznam o exekučním řízení, atd. Klientka na žádosti uvedla výdaje ve výši 0 Kč. [příjmení] stanovila životní výdaje klientky po zohlednění její situace podle svého interního ekonomického modelu (pracujícího se statistickými daty a aktuálními údaji životních nákladů a normativních nákladů na bydlení, viz část Argumentace užití ekonomického modelu pro potřeby dokladování úvěruschopnost) na 5 907 Kč. Zároveň banka při výpočtu disponibilního příjmu klientky stanovila maximální hranici poměru splátkového zatížení k průměrnému příjmu. Tato hranice spolu s ekonomickým modelem stanovenými náklady stanovuje maximální částku z příjmu, kterou lze použít pro splácení úvěrů. Jinými slovy, klientka musí vyhovět jak ukazateli splátkového zatížení, tak nákladům dle ekonomického modelu. Příjem nad tuto hranici splátkového zatížení je tedy příjmem využitelným k pokrytí životních nákladů klientky (které vychází z ekonomického modelu). V tomto případě činil ukazatel splátkového zatížení 29,88 % po poskytnutí úvěru. Klientka na žádosti uvedla splátky ve výši 0 Kč. [příjmení] dotazem do CCB a vlastních systémů zjistila, že klientka měla v době úvěrové žádosti následující poskytnuté úvěry: Úvěr pro fyzické osoby - hotovostní - PH v ČS se splátkou 2 035 Kč (byl v rámci úvěrové žádosti zkonsolidován), kreditní karta splátková mimo ČS s limitem 20 000 Kč a s orientační splátkou 1 000 Kč (byl v rámci úvěrové žádosti zkonsolidován). Splátka nového úvěru činila 4 518 Kč. [příjmení] splátkové zatížení tedy činilo 4 518 Kč. Příjem klientky byl dostatečný k pokrytí splátek i životních výdajů. Po odečtení nového splátkového zatížení od příjmů klientce zbylo 10 605 Kč k pokrytí životních nákladů klientky. 3. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. K projednání věci nemusel soud nařizovat jednání, neboť účastníci souhlasili s projednáním věci bez jednání na základě listinných důkazů ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. 4. Soud provedl důkaz listinami předloženými mu žalobkyní. 5. Smlouvami o postoupení pohledávek bylo prokázáno, že pohledávka původního věřitele I- [právnická osoba] a původně [právnická osoba] byla řádně postoupena na žalobkyni a ten je tak ve sporu aktivně legitimován. Oznámením o postoupení pohledávky bylo prokázáno, že byla žalovaná o postoupení pohledávky řádně informována a byla vyzvána k úhradě dlužné částky. 6. Smlouvou o úvěru spolu s podmínkami žalobkyně prokázala, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně [právnická osoba] smlouvu o úvěru, na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 218 434 Kč, který se žalovaná zavázala vrátit spolu s úrokovými navýšením 16,40% ročně spolu s poplatky. Z VOP a Sazebníku byly zjištěny podrobnosti smlouvy i výše dohodnutých poplatků. Potvrzením o poskytnutí prostředků žalobkyně prokázala, že žalovaná úvěr skutečně čerpala. Záznamem o zaplacených splátkách spolu s upomínkou a oznámením o splatnosti úvěru bylo prokázáno, že žalovaná porušila smluvní ujednání zásadním způsobem, když se dostala do prodlení se splacením více než dvou splátek. Úvěr tak banka v souladu se smluvním ujednáním zesplatnila k datu 21. 7. 2021 a vyzvala žalobkyni k jeho úhradě. Informací z CCB a potvrzením o výši důchodu bylo prokázáno, že banka před uzavřením úvěrové smlouvy řádně zkoumala úvěruschopnost žalované. 7. Skutečnost, že žalovaná řádně nesplácela to, k čemu se zavázala, byla prokázána předžalobní výzvou spolu s podacím archem. 8. Na základě provedeného dokazování učinil soud skutkový závěr spočívající v tom, že mezi právní předchůdkyní žalobkyni společností [právnická osoba] a žalovanou, jakožto fyzickou osobou, nepodnikatelem, byla uzavřena písemná smlouva o úvěru, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 218 434 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku splácet spolu s úrokovým navýšením. Tato skutečnost byla prokázána smlouvou spolu se smluvními podmínkami. Žalovaná úvěr čerpala a smlouvu porušila hrubým způsobem tím, že se dostala do prodlení s více než 2 splátkami. [příjmení] úvěr zesplatnila a požadovala zaplacení celé dlužné částky spolu s úrokovým navýšením. Smlouvami o postoupení pohledávky a oznámením o postoupení pohledávky bylo prokázáno, že úvěrující následně postoupil svou shora specifikovanou pohledávku za žalovanou na [právnická osoba] a.a. a ta postoupila pohledávku na žalobkyni a toto postoupení bylo žalované písemně oznámeno. Před podáním žaloby byl žalovaná vyzvána k dobrovolné úhradě dlužné částky, jak soud zjistil z předžalobní výzvy včetně dokladu o odeslání. 9. Po právní stránce má nárok žalobkyně oporu nejen v předložené úvěrové smlouvě, ale i v ustanovení § 2395 a násl. Občanského zákoníku, podle něhož se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Předmětná smlouva má všechny náležitosti stanovené zákonem č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. S oporou o shora uvedená zákonná ustanovení soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. V daném případě žalobkyně na základě úvěrové smlouvy poskytl žalované úvěr, který žalovaná čerpala. Vzhledem k tomu, že žalovaná porušila svou smluvní povinnost hradit žalobkyni poskytnuté finanční prostředky v dohodnutých splátkách a dostal se tak do prodlení, je povinna zaplatit žalobkyni rovněž úrok z prodlení. Nárok na úrok z prodlení je dán ustanovením § 1970 občanského zákoníku. 10. Soudem stanovená lhůta k plnění vychází z ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř. a činí tři dny od právní moci rozsudku, když v daném případě žádné důvody pro poskytnutí lhůty delší, případně pro povolení splátek, soud neshledal, resp. nebyly v řízení ani tvrzeny, tím méně prokázány. 11. Výrok o nákladech řízení má oporu v ust. § 142 odst. 1 o.s.ř, podle něhož má ve věci úspěšná žalobkyně nárok na náhradu nákladů řízení vůči neúspěšnému žalované. 12. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal procesně zcela úspěšnému žalobci náhradu nákladů řízení, a to dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 6 762 Kč, dále o