41 C 94/2023-15 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 350.000 Kč. Tento návrh odůvodnil tím, že žalobce, jako věřitel, a žalovaný, jako dlužník, spolu uzavřeli ústně smlouvu o půjčce, na jejímž základě žalobce zapůjčil žalovanému finanční částku ve výši 350.000 Kč. Podle § 2390 ObčZ, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dne 26. 11. 2021 žalobce, jako věřitel, a žalovaný, jako dlužník, spolu uzavřeli dohodu o uznání dluhu, v níž žalovaný uznal svůj dluh z důvodu zápůjčky od žalobce ve výši 350.000 Kč. Podle § 2053 ObčZ, uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Žalovaný se v uvedené dohodě zavázal dluh splácet v pravidelných 59 měsíčních splátkách po 5.850 Kč počínaje 10. 12. 2021 a poslední šedesátou splátkou ve výši 4.850 Kč. Dále bylo ujednáno, že v případě prodlení delším než 15 kalendářních dnů, se splátkový kalendář ruší. Žalovaný na dluh neuhradil ničeho. Dne 26. 12. 2021 byl žalovaný v prodlení s úhradou již první splátky delším než 15 dní, čímž se k tomuto dni stal celý dluh splatným, respektive k 27. 12. 2021, když 26. 12. 2021 byl státní svátek. Od prvního dne prodlení tak měl žalobce dle ustanovení § 1970 OZ také právo požadovat úrok z prodlení. Výzva k plnění ve smyslu § 142a o. s. ř. ze dne 29. 11. 2022 byla podána k poštovní přepravě dne 29. 11. 2022 a to jak na adresu trvalého bydliště, tak na adresu, kde se žalovaný dle povědomí žalobce fakticky zdržuje. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, ve sporu zůstal nečinný. 3. K projednání věci soud nemusel nařizovat jednání, neboť účastníci souhlasili s rozhodnutím soudu bez jednání jen na základě listinných důkazů ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. 4. Soud provedl listinné důkazy předložené mu účastníky řízení. Uznáním dluhu ze dne 26. 11. 2022 žalobce prokázal, že žalovaný svůj závazek co do důvodu i výše uznal a zavázal se jej zaplatit ve splátkách pod ztrátou výhody splátek. Předžalobní výzvou žalobce prokázal, že žalovaný nehradil splátky řádně a včas, ocitnul se v prodlení hned s první splátkou splatnou dne 10. 12. 2021, proto žalobce prohlásil celý dluh za splatný ke dni 27. 12. 2021 a vyzval žalovaného k jeho úhradě. Tímto listinným důkazem bylo dále prokázáno, že byl žalovaný před podáním žaloby vyzván k dobrovolné úhradě dlužné částky. Dle tvrzení žalobce neuhradil žalovaný na svůj dluh do současnosti ničeho. 5. Dle ustanovení § 2053 občanského zákoníku uzná-li někdo písemně, že zaplatí svůj dluh určený co do důvodu i výše, má se za to, že dluh v době uznání trval. 6. Ze shora uvedeného je zřejmé a soud má za prokázané, že žalovaný uznal svůj dluh vůči žalobci a to co do důvodu i výše, má se tedy za to, že dluh v době uznání trval. Žalovaný neprokázal, že by tento dluh zaniknul zaplacením či jiným způsobem. Jelikož si žalovaný nesplnil svou povinnost uhradit tento dluh řádně a včas, ocitnul se v prodlení a vznikla mu navíc povinnost platit zákonný úrok z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 o.z. 7. Ze všech shora uvedených důvodů soud podané žalobě v plném rozsahu vyhověl a zavázal žalovaného zaplatit celou dlužnou částku ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o.s.ř. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy ve věci úspěšnému žalobci přiznal nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 39.150 Kč Tyto náklady představuje zaplacený soudní poplatek 14.000 Kč, odměna za zastoupení advokátem za 2,5 úkonu právní služby dle § 7, 11 vyhl. 177/1996 Sb. á 9.700 Kč za úkon (převzetí věci, sepis žaloby, jednoduchá předžalobní výzva v poloviční sazbě), 3 režijní paušály po 300 Kč účtované dle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. a 21% DPH. Tyto náklady je žalovaný povinen dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. zaplatit k rukám právního zástupce žalobce.