42 C 301/2022-20 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 19 500 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku rozsudku, když tuto částku měla žalovaná žalobkyni dlužit na základě smlouvy o úvěru uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně - společností [právnická osoba], [IČO], a žalovanou dne 21. 12. 2021, na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované neúčelový úvěr v původní výši 20 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 8. 5. 2022. Původní věřitel přitom poskytl úvěr prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], na které si žalovaná vybrala dle své vlastní volby dostupné parametry – výši požadovaného úvěru a termín splatnosti. Následně se seznámila s veškerými poplatky za poskytnutí úvěru a úroky spojenými s požadovaným úvěrem. Dále žalovaná vyplnila registrační formulář, kde napsala své osobní údaje, včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Poté byla žalovaná obeznámena s obsahem, podmínkami, právy, závazky a sankčními ujednáními, plynoucími z uzavření smlouvy. Tímto žalovaná učinila návrh na uzavření konkrétní smlouvy, přičemž potvrdila, že návrh smlouvy o spotřebitelském úvěru přečetla a s jejím obsahem souhlasí. Jako variabilní symbol, který identifikoval veškeré vzájemné platby mezi stranami, bylo dohodnuto číslo smlouvy. Původní věřitel úvěr žalované vyplatil dne 21. 12. 221 převodem na její bankovní účet č. [bankovní účet], přičemž platbu původní věřitelka identifikovala uvedením variabilního symbolu 9017780101. Dále doplnila, že žalovaná byla původním věřitelkou lustrovaná z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, EUCB, kdy na základě takto získaných informací nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti žalované. Původní věřitelka vycházela i z dokladů poskytnutých žalovanou, avšak žalobkyně již nedisponuje žádnými dalšími listinnými doklady, které žalovaná předkládala původní věřitelce k prokázání úvěruschopnosti. Žalobkyně pak nabyla předmětnou pohledávku za žalovanou na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 12. 11. 2021. Žalovaná na základě dané smlouvy čerpala celkem částku ve výši 20 000 Kč, dostala se však do prodlení, a to ani přes výzvy k zaplacení ze strany právní předchůdkyně žalobkyně. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud ve věci usneseními ze dne 20. 12. 2022 vyzval obě procesní strany, aby se vyjádřily, zda podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále i jen o.s.ř.) souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byly současně poučeny, že nevyjádří-li se do 5-ti dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. jejich souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalobkyni doručeno dne 23. 12. 2022, žalované pak dne 9. 1. 2023 náhradním způsobem – formou uložení u pošty, přičemž žalobkyně k této výzvě vyjádřila svůj výslovný souhlas, žalovaná se na výzvu nevyjádřila nijak, pročež soud vycházel z toho, že i žalovaná s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud tato skutková zjištění: Z listiny označené Smlouva o úvěru splatném ve splátkách č. 901778001 ze dne 21. 12. 2021 je v řízení prokázáno, že mezi společností [právnická osoba] a žalovanou bylo tohoto dne dohodnuto, že žalované bude poskytnuta částka 20 000 Kč ve formě úvěru převedením na účet č. [bankovní účet] a žalovaná se naopak zavázala tuto částku vrátit věřiteli společně se sjednanými úroky ve výši 63,39 % ročně v 36 měsíčních splátkách ve výši 1 252,87 Kč, splatných dle tabulky, která byla součástí smlouvy, kdy první splátka byla splatná dne 21. 1. 2022 a poslední splátka měla být splatná dne 21. 12. 2024, celkem mělo být při řádném splácení úvěru uhrazeno 45 103,32 Kč; RPSN byla stanovena na 85,50% Smlouva měla být uzavřena elektronicky s tím, že nejprve žalovaná potvrzením a přijetím tohoto textu smlouvy navrhla původní věřitelce uzavření této smlouvy a původní věřitelka po ověření splnění podmínek pro poskytnutí úvěru a přezkoumání úvěruschopnosti vyjádří svůj souhlas s uzavřením smlouvy a smlouva nabude účinnosti buď odesláním SMS informace o uzavření smlouvy na registrovaný telefon žalované, nebo odesláním peněžních prostředků na registrovaný bankovní účet žalované nebo odesláním této smlouvy na registrovaný e-mail žalované. Z listiny dále vyplývá, že ze strany věřitelky byl kód zaslán v 16:3 2:13 hod. na tel. [číslo] ze strany žalované nastal okamžik potvrzení návrhu smlouvy klientem pomocí kódu dne 21. 12. 2021 v 16:3 2:22 hod. 5. Výpisem z účtu původní věřitelky č. [bankovní účet] za 12/2021 je pak prokázáno, že dne 21. 12. 2021 zaslala žalovaná ze svého účtu č. [bankovní účet] verifikační platbu 0,01 Kč, na tento její účet pak byla dne 21. 12. 2021 poukázána původní věřitelkou částka 20 000 Kč. 6. Listinou označenou jako smlouva postoupení pohledávky ze smlouvy ze dne 12. 11. 2021 uzavřené mezi společností [právnická osoba] a žalobkyní, včetně přílohy obsahující seznam postupovaných pohledávek, jakož i oznámeními o postoupení pohledávek ze dne 18. 5. 2022, je v řízení prokázáno, že společnost [právnická osoba] postoupila výše specifikovanou pohledávku za žalovanou na žalobkyni za sjednanou úplatu, přitom toto postoupení bylo žalované oznámeno. 7. Předžalobní upomínkou ze dne 18. 5. 2022, včetně podacího lístku z téhož dne, bylo dále v řízení dále prokázáno, že právní zástupce žalobkyně touto upomínkou vyzval žalovanou k uhrazení dlužné částky s upozorněním na možnost podání žaloby v případě neuhrazení dluhu ve stanovené lhůtě. 8. Všechny shora rozvedené a provedené důkazy přitom soud hodnotil jak jednotlivě, tak ve vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že tyto jsou ve shodě a navzájem se doplňují a podporují. Z těchto důvodů, jakož i s ohledem na to, že k pravosti a správnosti těchto důkazů ani nikdo z účastníků nevznesl žádné námitky, soud následně všechny provedené a shora popsané důkazy vyhodnotil jako zcela věrohodné a pravdivé. Soud přitom provedl všechny důkazy navrhované účastníky, přičemž žalobkyně sama výslovně uvedla, že žádné další důkazy, zejména k prokázání tvrzení o posouzení úvěruschopnosti žalované, nemá tato již k dispozici. 9. Po provedeném řízení a dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: V rámci písemné dohody uzavřené prostřednictvím prostředků komunikace na dálku mezi právní předchůdkyní žalobkyně jako bankou a žalovanou datované dnem 21. 12. 2021 se banka zavázala žalované poskytnout finanční prostředky ve výši 20 000 Kč a také téhož dne tyto prostředky žalované skutečně poskytla. Žalovaná se zavázala vrátit bance celkem částku 45 103,32 Kč, představující jistinu a sjednané úroky ve výši 63,39 % ročně, a to v 36 měsíčních splátkách po 1 252,87 Kč, kdy první splátka měla být splatná dne 21. 1. 2022 a poslední splátka měla být splatná dne 21. 12. 2024. Při sjednávání úvěrové smlouvy přitom s ohledem na provedené dokazování je nutno vyhodnotit, že právní předchůdkyně schopnost žalované úvěr splácet nijak neprověřovala. Na základě dohody ze dne 12. 11. 2021 uzavřené mezi společností [právnická osoba] a žalobkyní byl nárok z předmětné smlouvy převeden na žalobkyni. 10. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění ke dni uzavření smlouvy, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 11. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění ke dni uzavření smlouvy, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 12. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, neplatné je právní je