42 C 50/2023-18 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 32 469,48 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 25. 1. 2019 uzavřela s žalovanou smlouvu o vydání platební karty [název] [anonymizována dvě slova] (dále jen„ Smlouva“), a to na základě žádosti žalované o vydání karty [název] [anonymizována dvě slova] ze dne 22. 1. 2019. Nedílnou součástí smlouvy byly Žádost žalované, Všeobecné obchodní podmínky pro vydávání a používání platebních karet [název] [anonymizováno] žalobkyně, Revolvingové obchodní podmínky (ROP) žalobkyně a příslušný Sazebník poplatků. V rámci sazebníku poplatků a ROP se žalovaná seznámila s úrokovou sazbou, poplatkem za nedodržení data splatnosti ve výši 150 Kč v prvním a 450 Kč v každém dalším případě prodlení, poplatkem za výběr hotovosti ve výši 2% z částky + 59 Kč a zasláním výpisu poštou ve výši 49 Kč, stejně jako s úrokem za revolvingový úvěr a tzv. poplatkem z prodlení ve výši dle čl. 2 odst. 1. ROP. K otázce úvěruschopnosti žalované žalobkyně výši příjmů žalované vyvozuje mimo jiné z jejího prohlášení učiněném v Žádosti, navíc žalobkyně ověřila její skutečné příjmy a výdaje z předloženého výpisu z účtu žalované č. [bankovní účet]. Žalobkyně rovněž provedla dohledávání případných dalších úvěrů žalované prostřednictvím ověření čísel účtu uvedených na výpisu, na které odchází pravidelné platby. Žalovaná částka se skládá z načerpaného úvěru (transakcemi v průběhu prvního měsíce od aktivace karty do 21. 11. 2020, z poplatku 49 Kč za poslání výpisu poštou, poplatku za výběr hotovosti z bankomatů v ČR i zahraničí ve výši 2% z vybírané částky + 59 Kč, poplatku za vedení účtu ve výši 990 Kč a poplatku za nedodržení data splatnosti ve výši 150 Kč za první prodlení a 450 Kč za každé další, dále pak z úroků za revolvingový úvěr s úrokovou sazbou ve výši 9,9 % p.a. a konečně z poplatku z prodlení v celkové výši 24,15 % p.a. z částky, s jejíž úhradou je žalovaná v prodlení. Žalovaná se v průběhu trvání smluvního vztahu dostala do prodlení, poslední úhradu provedla dne 24. 9. 2021 ve výši 500 Kč, jak vyplývá z výpisu č. 10/2021. Dle posledního výpisu č. 7/2022 za ní žalobkyně eviduje nedoplatek ve výši 32 469,48 Kč, splatný ke dni 13. 8. 2022, který se skládá z jistiny ve výši 29 315,47 Kč a ke dni 13. 8. 2022 kapitalizovaném příslušenství ve výši 3 154,01 Kč. Žalované byla dne zaslána dne 21. 6. 2022 výzva k plnění, na žalovanou částku dosud ničeho neuhradila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud ve věci usnesením ze dne 9. 3. 2023 vyzval žalovanou, aby se vyjádřila, zda podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále i jen o. s. ř.), souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byla současně poučena, že nevyjádří-li se do 5 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. její souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalované řádně doručeno dnem 28. 3. 2023 náhradním způsobem – formou uložení u pošty, přičemž však se žalovaná k této výzvě nijak nevyjádřila a soud proto vycházel z toho, že žalovaná s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, stejně jako samotná žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas v samotné žalobě. 4. Z listin předložených žalobkyní a označených jako Žádost o vydání karty, Potvrzení po přijetí žádosti ze dne 7. 12. 2019, Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, Revolvingové obchodní podmínky, Všeobecné obchodní podmínky, Sazebníky poplatků, výpisy z účtu, soud zjistil, že žalobkyně a žalovaná se dne 25. 1. 2019 dohodly na tom, že žalobkyně poskytne žalované úvěrový limit ve výši 30 000 Kč, který byla oprávněna žalovaná čerpat prostřednictvím platební karty a současně se zavázala vyčerpané prostředky včetně úroků a poplatků pravidelně splácet v částce odpovídající uskutečněným transakcím, přičemž nedílnou součástí uzavřené písemné dohody se staly dle ujednání stran Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru karty [název] [anonymizováno] s aktivovanou doplňkovou službou revolvingového rámce, Žádost žalované o vydání karty, Všeobecné obchodní podmínky pro vydání a používání platebních karet [název] [anonymizováno] (VOP), Revolvingové obchodní podmínky (ROP) včetně Sazebníku poplatků. Žádostí o vydání platební karty ze dne 22. 1. 2019 je dále v řízení prokázáno, že žalovaná v této uvedla, že je svobodná, nemá žádnou vyživovací povinnost, je zaměstnána u [právnická osoba] jako [profese]. Výpisem z bankovního účtu vedeného na jméno žalované u [právnická osoba] pod č. [bankovní účet] v období 12/2018 je pak dále prokázáno toliko to, že žalované na tento účet byla poukázána mzdy ve výši 17 221 Kč, z účtu však nejsou patrné žádné pravidelné výdaje spojené s bydlením, toliko nákup spotřebního zboží. Z insolvenčního rejstříku a z listiny označené jako Formulář kreditního rizika bylo dále zjištěno, že žalovaná nebyla v vedena v insolvenčním rejstříku a nebyly zjištěny žádné další úvěry. Z nesporných tvrzení účastníků a z výpisů z karty [číslo] bylo dále zjištěno, že žalovaná celkem vyčerpala částku 40 659 Kč a dosud žalobkyni uhradila částku 18 256,82 Kč. Z dopisu ze dne 21. 6. 2022, včetně kopie poštovního podacího archu z téhož dne je dále v řízení prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení částky 34 971,07 Kč ve lhůtě 5 pracovních dnů ode dne doručení s tím, že ji zároveň upozornila, že v opačném případě se obrátí na soud. 5. Na základě výše uvedených zjištěných skutečností učinil soud skutkový závěr, že žalobkyně a žalovaná se dne 25. 1. 2019 dohodly na tom, že žalobkyně poskytne žalované možnost čerpat prostřednictvím platební karty úvěrové prostředky až do výše 30 000 Kč, které se žalovaná zavázala splácet společně se sjednanými úroky a poplatky v pravidelných splátkách. Při uzavírání úvěrové smlouvy posuzovala žalobkyně úvěruschopnost žalované z údajů uvedených žalovanou v její žádosti, dále z výpisu z jejího běžného účtu, ze kterých však nevyplývaly žádné pravidelné výdaje spojené s bydlením. Žalovaná přitom vyčerpala z dané smlouvy peněžní prostředky v celkové výši 40 659 Kč a dosud uhradila žalobkyni částku 18 256,82 Kč, pročež ji žalobkyně vyzvala k tomu, aby doplatila celý vyčerpaný zůstatek včetně poplatků a úroků ve lhůtě do 5 pracovních dnů od doručení dopisu, který byl předán k poštovní přepravě dne 21. 6. 2022, žalovaná však nereagovala a ničeho nezaplatila. 6. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 7. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 8. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 9. Podle § 588 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 10. Po právní stránce soud posoudil danou věc ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze z části. Daný právní vztah je totiž nutno posoudit ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť žalované jako spotřebiteli byly žalobkyní poskytnuta možnost čerpat peněžní prostředky až do výše úvěrového rámce 30 000 Kč, což znamená, že se jednalo o spotřebitel