42 C 84/2023-23 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 57 187,22 Kč spolu s příslušenstvím v podobě smluveného úroku a úroku z prodlení, když uvedenou částku měl žalovaný dlužit na základě Smlouvy o úvěru uzavřené dne 15. 7. 2020 mezi ním a právní předchůdkyní žalobkyně – společností [právnická osoba] (dále jen„ předchozí věřitel“ nebo„ banka“), na podkladě níž poskytla banka žalovanému úvěr ve výši 70 000 Kč, který byl veden pod úvěrovým účtem č. [bankovní účet]. Nedílnou součástí smlouvy byly i Všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba], jakož i sazebník poplatků, přičemž žalovaný se zavázal, že poskytnutý úvěr spolu s úroky splatí bance v pravidelných měsíčních splátkách po spolu se smluveným úrokem z úvěru ve výši 13,99 % ročně. Smluvní strany si dále přímo ve smlouvě sjednaly, že banka je oprávněna připisovat vyúčtované úroky z úvěru k jistině úvěru vždy k poslednímu dni každého kalendářního měsíce. Žalovaný se však dostal do prodlení se splácením poskytnutého úvěru a v důsledku porušení povinností žalovaným splácet úvěr řádně a včas v souladu se smlouvou, byl žalovaný písemně vyzýván k úhradě dlužných částek. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný i přes tyto výzvy své povinnosti nadále porušoval, banka v souladu se smlouvou ke dni 5. 3. 2022 zesplatnila celý zůstatek úvěru s příslušenstvím. [právnická osoba], jako postupitel, postoupila pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 30. 5. 2022 na žalobkyni, přičemž toto postoupení bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalovaný byl následně žalobkyní před podáním žaloby písemně vyzván k úhradě dlužné částky, ani přesto však dlužnou částku neuhradil. V podání ze dne 29. 3. 2023 učiněném na základě výzvy soudu dále žalobkyně doplnila, že banka splnila svou zákonnou povinnost ve smyslu § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, když s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací získaných od žalovaného, které získala při zpracovávání žádosti žalovaného o poskytnutí úvěrového produktu, v rámci něhož byl žalovaný dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. 2. Žalovaný se k podané žalobě nijak nevyjádřil. 3. Soud ve věci usneseními ze dne 5. 4. 2023 vyzval obě procesní strany, aby se vyjádřily, zda podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále i jen o.s.ř.) souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byly současně poučeny, že nevyjádří-li se do 5-ti dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. jejich souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo právnímu zástupci žalobkyně doručeno dne 13. 4. 2023, žalovanému pak dne 28. 4. 2023 náhradním způsobem – formou uložení u pošty, přičemž žalobkyně svým podáním ze dne 14. 4. 2023 s tímto postupem soudu vyslovila svůj souhlas, žalovaný se k této výzvě nijak nevyjádřil a soud proto vycházel z toho, že i on s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud tato skutková zjištění: Z listiny označené jako Smlouva o úvěru ze dne 15. 7. 2020 a Všeobecnými obchodními podmínkami banky vzal soud za prokázané, že se formou prostředků komunikace na dálku dohodla [právnická osoba], jako banka a žalovaný na tom, že banka poskytne žalovanému hotovostní úvěr ve výši 70 000 Kč, který bude veden na úvěrovém úctu č. [bankovní účet], žalovaný se na druhé straně zavázal, že předmětný úvěr splatí formou plateb inkasa ze svého bankovního účtu č. [bankovní účet] nejpozději do 20. 2. 2024 formou 43 měsíčních splátek ve výši 2 100 Kč se splatností první splátky dne 20. 8. 2020, a to společně s úroky ve výši 13,99 % ročně; RPSN byla sjednána na 15,15 %. Dále bylo ve smlouvě ujednáno, že v případě, že se žalovaný dostane do prodlení se splácením jedné splátky úvěru po dobu delší než 3 měsíce nebo se dostane do prodlení se splácením více než dvou splátek, měla banka právo prohlásit úvěr za okamžitě splatný. V bodě 3.1. smlouvy o úvěru bylo dále dohodnuto, že úroky z úvěru jsou splatné společně s pravidelnými splátkami úvěru a stávají se součástí jistiny úvěru vždy k poslednímu dni každého kalendářního měsíce, dále po doplacení úvěru a také v den, kdy banka uplatní právo na okamžité zesplatnění úvěru. Součástí jistiny se v den jejich splatnosti stanou také veškeré ceny vyúčtované v souvislosti s úvěrem. 5. Listinou označenou jako Posouzení úvěruschopnosti klienta, jakož i historickým výpisem z běžného účtu žalovaného č. [bankovní účet] vedeného u právní předchůdkyně žalobkyně za období od 1. 1. 2020 do 31. 7. 2020, je dále v řízení prokázáno, že žalovaný ve své žádosti o poskytnutí úvěru bance uvedl příjem ve výši 22 000 Kč, přičemž banka zjistila, že tato částka odpovídá průměrnému příjmu žalovaného v měsících předcházejících úvěrové žádosti; dále banka mimo jiné ověřila pomocí interního napojení na Insolvenční rejstřík, že žalovaný nebyl v době úvěrové žádosti v aktivním insolvenčním řízení, z informací z CBCB ověřila předchozí splátkovou morálku žalovaného, z historie v interní evidenci klientů ověřila, že žalovaný neměl žádné relevantní negativní informace, např. záznam o podvodném jednání či kriminálních aktivitách, záznam v souvislosti s AML pravidly, záznam o exekučním řízení, atd.; žalovaný v žádosti uvedl výdaje ve výši 0 Kč a nájemné ve výši 7 000 Kč; banka pak stanovila životní výdaje klienta na základě dat sdělených klientem v kombinaci s interními informacemi banky, včetně využití statistických údajů a aktuálních údajů životních nákladů a normativních nákladů na bydlení na 11 520 Kč. Žalovaný na žádosti uvedl splátky ve výši 0 Kč, přitom banka dotazem do CCB a vlastních systémů zjistila, že klient měl v době úvěrové žádosti další úvěry v podobě kontokorentního úvěru u banky s limitem 26 000 Kč a s orientační splátkou 780 Kč, dále úvěru pro fyzické osoby mimo ČS se splátkou 1 500 Kč. Z výpisu z běžného účtu žalovaného za výše uvedené období pak vyplývá, že klient byl po celou dobu v záporném zůstatku (čerpání kontokorentu), na účtu byl vykazován pravidelný měsíční příjem ve výši cca 21 000 Kč, nicméně ve stejné výši byly pravidelné měsíční výdaje v podobě plateb kartou a výběrů hotovosti, na účtu byla navedena platba SIPO v měnící se výš (vždy však do 1 000 Kč), žádné jiné pravidelné platby z účtu hrazeny nebyly. 6. Transakční historií bylo dále v řízení prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně dne 15. 7. 2020 poskytla žalovanému částku 70 000 Kč, kterou žalovaný téhož dne čerpal, přičemž žalovaný uhradil bance v období od 20. 8. 2020 do 20. 10. 2021 celkem částku 36 960 Kč, následně již bance neuhradil ničeho. 7. Poslední výzvou ze dne 1. 2. 2022 a Rozhodnutím o okamžité splatnosti dluhu ze dne 5. 3. 2022 bylo v řízení prokázáno, že společnost [právnická osoba] po předchozí upomínce o úhradu dlužných splátek sdělila žalovanému, že ke dni 5. 3. 2022 zesplatnila úvěr vedený pod č. [bankovní účet] pro neplacení splatných pohledávek a současně sdělila žalovanému, že celková dlužná částka k danému dni činí 55 796 Kč. 8. Listinou označenou jako smlouva o postoupení pohledávek ze dne 30. 5. 2022, včetně seznamu postupovaných pohledávek, dohody o úplatě ze dne 31. 5. 2022, potvrzení o úplatě ze dne 2. 6. 2022, jakož i z listiny označené jako Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 16. 6. 2022, včetně podacího lístku z téhož dne, je v řízení prokázáno, že společnost [právnická osoba] postoupila své pohledávky z úvěrových smluv vůči dlužníkům specifikované v příloze smlouvy, včetně pohledávky vůči žalovanému, která je předmětem tohoto řízení, s příslušenstvím a se všemi právy a povinnostmi s nimi spojenými na žalobkyni za úplatu, přičemž tuto skutečnost žalovanému řádně oznámila. 9. Předžalobní upomínkou právní zástupce žalobkyně ze dne 5. 9. 2022, včetně podacího lístku ze dne 6. 9. 2022 je pak v řízení prokázáno, že zástupce žalobkyně vyzval dne 5. 9. 2022 ještě před podáním žaloby žalovaného k uhrazení dlužné částky ve výši 62 610,38 Kč nejpozději ve lhůtě do 20. 9. 2022 s upozorněním, že nebude-li tato dlužná částka uhrazena, bude se žalobkyně svého nároku domáhat soudní cestou. 10. Všechny shora rozvedené a provedené důkazy přitom soud hodnotil jak jednotlivě, tak ve vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že tyto jsou ve shodě a navzájem se doplňují a podporují. Z těchto důvodů, jakož i s ohledem na to, že k pravosti a správnosti těchto důkazů ani nikdo z účastníků nevznesl žádné námitky, soud následně všechny provedené a shora popsané důkazy vyhodnotil jako zcela věrohodné a pravdivé. Soud přitom provedl všechny důkazy navrhované účastníky, přičemž potřeba provedení dalších důkazů v řízení nevyšla najevo. 11. Na základě výše uvedených zjištěných skutečností učinil soud skutkový závěr, že dohodou uzavřenou formou prostředků komunikace na dálku, označenou jako Smlouva o úvěru se [právnická osoba], jako banka a žalovaný jako dlužník dne 15. 7. 2020