9 C 74/2022-51 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 250 000 Kč s odůvodněním, že se jedná o bezdůvodné obohacení, které vzniklo v souvislosti s jejich jednáním o uzavření smlouvy stran rekonstrukce jejího domu. K uzavření smlouvy s konkrétními právy a povinnostmi však nedošlo, přesto žalobkyně zaslala žalovanému částku celkem 350 000 Kč a žalovaný jí předložil doklady pokrývající nákup materiálu v hodnotě 100 000 Kč. Požadavek na složení záloh žalovaný sdělil žalobkyni ústně a prostřednictvím SMS zpráv a při ústním jednání jí předložil písemnou kalkulaci objednaného materiálu a uvedl zde číslo účtu pro zaslání plateb. Jednání o smluvním vztahu a o úhradách záloh byli přítomní pracovníci, kteří prováděli stavební práce na místě samém, zejména [jméno] [příjmení]. Od žalovaného neobdržela originály faktur, jen jí koncem ledna [rok] zaslal prostřednictvím služby WhatsApp snímky nějakých účetních dokladů v souvislosti s poskytováním nějakého plnění v roce [rok], nikoliv však řádný účetní doklad, s výjimkou dokladů o čerpání nafty. K fakturám předloženým žalovaným uvedla, že je pravdou, že jí dodal cihly na vyzdění komínu, ale tato dodávka byla uhrazena v rámci vypořádání částky 100 000 Kč, která není předmětem řízení. Příjmový doklad a fakturu vystavenou panem [příjmení] nikdy neviděla a v hotovosti mu nic neplatila. Rovněž neviděla fakturu [číslo] na ni navazující doklad, jedná se zjevně o doklady vyrobené žalovaným až v roce [rok], nikoliv v listopadu [rok], kdy mělo probíhat účtované plnění. Fakturu a doklad vystavený panem [příjmení] nepřevzala ani nepotvrdila svým podpisem, stejně tak ani prodejku za hotové. K úhradě žalované částky žalobkyně vyzvala žalovaného předžalobní upomínkou ze dne [datum], ale žalovaný nic neuhradil. 2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil. Uvedl, že za komín zaplatil 19 960 Kč, za elektřinu 87 000 Kč, za dopravu 34 355 Kč, za dřevo řezivo uhradil 296 365 Kč, za stavebniny 467 Kč a na základě dalšího dokladu uhradil částku 100 000 Kč a zálohu na práce uhradil 50 000 Kč. Originály faktur v lednu [rok] doručil žalobkyni. Dále uvedl, že ho telefonicky kontaktovala žalobkyně s žádostí o schůzku ohledně dozoru nad stavbou v [adresa], na které došlo k ústní dohodě, na základě, které byly v říjnu [rok] prováděny patřičné kroky – bourání, odvoz a odvoz materiálu, zajištění firem na zednické, bourací a elektrikářské práce, a to vše po konzultaci se žalobkyní, která ke všemu dala souhlas. K tomu má fotodokumentaci a komunikaci v historii Messengeru a WhatsApp. K prvnímu kontaktu došlo někdy v říjnu [rok], kolem [datum] se setkali u paní [jméno] [příjmení] a zde ho žalobkyně požádala, aby prováděl dozor nad stavbou a zajistil dopravu všeho materiálu a jeho zakoupení a stavební úkony, rovněž měl poskytnout informace ohledně firem zajišťující topenářské a elektrikářské práce. Stavební úkony na této schůzce konkrétně neřešili, více si toho ten den nedohodli. Počátkem listopadu [rok] se objevil na stavbě a začal sled událostí, např. bourání příček, to zajišťovala [právnická osoba]. Každý den si se žalobkyní volali, měla o všem přehled. Dále [právnická osoba] [příjmení], se kterým prováděl veškeré práce betonáže kanalizace, přípravu pro podlahové topení, výstavbu komínu, úpravu podkroví atd. Dohoda byla na záloze 50 000 Kč na práci, peníze, které mu poslala na účet byly použity na stavbě do materiálu a na placení faktur. V prosinci [rok] mu žalobkyně oznámila, že stavbu bude realizovat jiným způsobem, následnou výměnou zámků jim znepřístupnila stavbu a přístup k nářadí a věcem, které k dnešnímu dni nejsou vyřešeny. Všechny originály faktur zaslal v lednu [rok] žalobkyni na adresu [obec a číslo] a přes [příjmení], ona mu sdělila, že je neakceptuje. Žalobkyně chtěla mít faktury vystavované na své jméno, ale to nešlo, protože u svých dodavatelů uplatňoval slevy, které má na svou osobu a musel proto být uveden na faktuře. Faktury jsou zaplacené z peněz od žalobkyně, z těch, které chce teď zpátky. 3. Soud ve věci nařídil jednání, v jehož průběhu provedl listinné důkazy, z nichž zjistil následující skutečnosti. Z výpisů z účtů žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně zaslala na účet užívaný žalovaným (toto potvrdil žalovaný u prvního jednání) dne [datum] částku 50 000 Kč s popisem záloha na materiál Z3, dne [datum] zaslala částku 50 000 Kč s popisem Z4, dne [datum] částku 50 000 Kč s popisem Z5, dne [datum] částku 100 000 Kč s popisem Z6. 4. Z Výzvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě částky 250 000 Kč, která vznikla tak, že mu žalobkyně zaslala 350 000 Kč a jelikož jí předal pouze pár dokladů na materiál v hodnotě 100 000 Kč požaduje po něm shora uvedenou částku. Dle připojené dodejky byla výzva žalovanému odeslána dne [datum]. 5. Výpisem z katastru nemovitostí k [list vlastnictví] v k. ú. [obec] bylo prokázáno, že žalobkyně je vlastníkem mimo jiné pozemku parc. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba rodinného domu [č. p.]. 6. Fakturou č. [rok] ze dne [datum], která byla splatná dne [datum] bylo zjištěno, že vystavitel [právnická osoba] vyúčtovala žalovanému částku 19 960 Kč. Na faktuře je propiskou přeškrtnuté jméno a adresa žalovaného a dopsáno„ [celé jméno žalobkyně], [obec a číslo]“. 7. Z Faktury č. [rok] ze dne [datum] soud zjistil, že dodavatel [jméno] [příjmení] vyúčtoval odběrateli – [celé jméno žalobkyně] částku 87 000 Kč. Částka byla splatná dne [datum]. Na faktuře je přeškrtnuto„ převodem“ a dopsáno„ hotovost. Z připojeného pokladního dokladu č. [rok] ze dne [datum] soud zjistil, že [jméno] [příjmení] přijal od [celé jméno žalobkyně] částku 87 000 Kč na úhradu faktury. 8. Z Faktury za hotové [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že [celé jméno žalovaného] vyúčtoval žalované částku 34 355 Kč, kterou přijal hotově, dovoz materiálu k rodinnému domu v [obec a číslo]. Z připojeného pokladního dokladu ze dne [datum] soud zjistil, že [celé jméno žalovaného] přijal od [celé jméno žalobkyně] částku 34 355 Kč. 9. Fakturou č. [rok] ze dne [datum] byla [celé jméno žalobkyně] vyúčtována částka 29 365 Kč, která byla splatná dne [datum]. Připojeným příjmovým dokladem bylo zjištěno, že [celé jméno žalobkyně] předala v hotovosti [jméno] [příjmení] částku 29 365 Kč. 10. Z daňového dokladu vystaveného [právnická osoba], [anonymizováno] bylo zjištěno, že uvedená společnost vyúčtovala odběrateli – [celé jméno žalovaného] dne [datum] částku 467 Kč. Na dokladu je propiskou dopsáno„ [celé jméno žalobkyně], [obec a číslo]. 11. Na žalovaným přeložené Výzvě ze dne [datum] je podtržená částka 100 000 Kč, z čehož žalovaný dokládá, že tímto byla vyúčtována žalobkyni částka 100 000 Kč. Toto však dle názoru neprokazuje, že žalovaný plnil v rozsahu 100 000 Kč, když sama žalobkyně uvedla, že žalovanému zaslala celkem 350 000 Kč. 12. Z listiny předložené žalovaným, která je nadepsaná„ Ústní dohody v [obec a číslo]“ soud zjistil, že se jedná o rukou sepsaný seznam žalovaného, který má obsahovat provedené práce, škody, které nebyly uhrazeny ze strany žalobkyně. K tomuto důkazu soud uvádí, že i kdyby jej považoval za tvrzení žalovaného, tak údaje zde uvedené nejsou nijak určité, jde pouze o obecné názvy prací, ale není z toho patrný jejich celkový rozsah. 13. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil nic, co by přispělo objasnění věci. Soud ve věci neprováděl další dokazování, a to zejména výslechy svědků, které navrhl žalovaný, jelikož zde nebyla konkrétní ztvrzení, která tito svědci mají prokázat, nebo tato tvrzení byla neurčitá a svědci by tak doplňovali chybějící tvrzení žalovaného. 14. Takto provedené důkazy soud hodnotil podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, jakož i přihlédl ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, a dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. 15. Žalobkyně a žalovaný ústně jednali o uzavření dohody, jejímž obsahem by byly práva a povinnosti související se stavbou žalobkyně v [obec], kde měl žalovaný podle rozjednané dohody provádět blíže neurčené stavební práce a nekonkrétní činnosti spočívající v dozoru nad stavební firmou, zásobit stavbu„ vším“ blíže nespecifikovaným materiálem, a to vše oproti závazku žalobkyně za takové služby uhradit blíže neurčenou cenu, která měla být zřejmě hrazena i zálohově. Žalobkyně zaslala žalovanému bankovním převodem postupně celkem částku 250 000 Kč, a to těmito platbami: dne [datum] 50 000 Kč s popisem záloha na materiál Z3, dne [datum] částku 50 000 Kč s popisem Z4, dne [datum] 50 000 Kč s popisem Z5, dne [datum] částku 100 000 Kč s popisem Z6. Z uvedeného je zřejmé, že se mělo nejspíše jednat o zálohy, ale na co konkrétního, to s výjimkou jedné zálohy (materiál, který však nebyl nijak určen), nevyplývá. Žalovaný naopak dostatečně netvrdil ani neprokázal, jaké konkrétní činnosti pro žalobkyni zařídil, jaký konkrétní materiál dodal a za jakou částku. K vrácení částky 250 000 Kč nedošlo. 16. Podle § 555 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., ob