10 C 325/2023-28 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobce požadoval zrušení věcného břemene bez náhrady na jeho pozemku parc. č. , číslo, v katastrálním území , adresa, , které bylo zřízeno v letech 1959 – 1962 ve prospěch pozemků ve vlastnictví žalovaných, specifikovaných ve výroku I. tohoto rozsudku, a to z důvodu promlčení, neboť žalovaní své právo z titulu věcného břemene nevykonávali po dobu delší 10 let, neboť zpevněním pozemku parc. č. , číslo, v 80. letech 20. století předmětné věcné břemeno na pozemku parc. č. , číslo, ztratilo účel a žalovaní k přístupu ke svým rekreačním objektům využívají pozemek , číslo, Žalobce vyzval žalované, z důvodu promlčení výkonu práva odpovídajícího věcnému břemeni cesty zapsaného v katastru nemovitostí k tíži pozemku parc. č. , číslo, 1, k poskytnutí součinnosti směřující k výmazu věcného břemene v katastru nemovitostí, avšak žalovaní na tento návrh nereagovali, proto žalobce podal návrh k soudu, kdy zrušení předmětného věcného břemene bude vést k nápravě nesprávného zápisu v katastru nemovitostí.2. Žalovaní se žalobou nesouhlasili, za nesporná označili vznik a zápis předmětného věcného břemene k tíži pozemku žalobce parc. č. , číslo, ve prospěch přístupu k jejich pozemkům, namítali však, že k promlčení nemohlo dojít, neboť žalovaní své právo využívali až do roku 2023, kdy teprve tehdy žalobce uložením překážek na zatížený pozemek znemožnil žalovaným výkon předmětného věcného břemene, čemuž se žalovaní bránili i řízením o ochranu rušené držby.3. Soud vycházel z nesporných tvrzení stran ohledně vzniku věcného břemene cesty v letech 1959 – 1962 na pozemku žalobce parc. č. , číslo, v katastrálním území , adresa, ve prospěch pozemků žalovaných, specifikovaných ve výroku I. rozsudku, jež je zapsáno v katastru nemovitostí a z nesporných tvrzení účastníků o snaze žalobce provést výmaz tohoto věcného břemene z katastru nemovitostí z důvodu promlčení dohodou stran, přičemž právě otázka promlčení je mezi stranami sporná., právnická osoba, daném řízení se soud nejprve zabýval tím, zda se žalobce může domáhat zrušení věcného břemene z důvodu jeho promlčení za účelem jeho výmazu v katastru nemovitostí.5. Podle § 3028 odst. 2 občanského zákoníku, se pro zrušení věcného břemene po 1.1.2014 použije nová právní úprava, tedy občanský zákoník č. 89/2012 Sb.6. Podle § 618 občanského zákoníku promlčí-li se právo zapsané ve veřejném seznamu nebo v rejstříku zástav, vymaže z něj promlčené právo ten, kdo veřejný seznam nebo rejstřík zástav vede, na návrh osoby, která má na výmazu právní zájem.7. Podle § 1299 odst.1, odst.2 občanského zákoníku služebnost zaniká trvalou změnou, pro kterou služebná věc již nemůže sloužit panujícímu pozemku nebo oprávněné osobě. Při trvalé změně vyvolávající hrubý nepoměr mezi zatížením služebné věci a výhodou panujícího pozemku nebo oprávněné osoby se vlastník služebné věci může domáhat omezení nebo zrušení služebnosti za přiměřenou náhradu.8. Pro výmaz promlčeného práva, zapsaného v katastru nemovitostí, se použije speciální úprava dle § 618 občanského zákoníku, dle kterého promlčené právo, zapsané v katastru nemovitostí vymaže ten, kdo seznam vede, a pokud nedojde k dohodě mezi oprávněným a povinným, je nutno žalovat na určení, že služebnost je promlčena, a na základě takového rozhodnutí příslušný katastr nemovitostí provede výmaz (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR , spisová značka, ). Tato úprava je odlišná od předchozí úpravy dle občanského zákoníku zák. č. 40/1964 Sb., dle které promlčení věcného břemene mohlo být důvodem pro zrušení věcného břemene dle § 151p odst. 3 občanského zákoníku. Žaloba žalobce požadující zrušení věcného břemene jen z důvodu promlčení tak nyní nemá oporu v hmotném právu, když s odkazem na výše citované ustanovení § 618 občanského zákoníku, se měl žalobce domáhat v rámci petitu žaloby nároku odpovídajícího zákonným ustanovením.9. Skutečnost, že oprávněný své právo ze služebnosti nevyužívá, nezakládá změnu poměrů podle § 1299 odst. 2 občanského zákoníku. Je-li tedy žaloba založena jen na tvrzeních o promlčení služebnosti, je třeba žalovat na určení, že služebnost je promlčena, a na základě takového soudního rozhodnutí poté dosáhnout jejího výmazu v katastru nemovitostí. Nelze již z důvodu promlčení služebnosti žalovat na zrušení služebnosti. V rámci žalobních tvrzení vedle promlčení služebnosti nebyly ze strany žalobce tvrzeny žádné další skutečnosti, které by vystihovaly trvalou změnu poměrů odůvodňující zrušení předmětné služebnosti z dalších jiných důvodů. Soud nebyl povinen poučovat žalobce o hmotném právu a postupu dle speciální úpravy § 618 občanského zákoníku a v návaznosti na toto ustanovení o správné formulaci žalobního petitu. Všechny tyto závěry vyplývají i z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 22 Cdo 597/2022. Právě pro výše uvedené byla žaloba, založená jen na tvrzeních o zrušení služebnosti z důvodu promlčení, bez dalšího zamítnuta.10. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalovaní byli zcela úspěšní a mají tak právo na plnou náhradu nákladů řízení ve výši 67 105,40 Kč, které představují náklady právního zastoupení (3 úkony právní pomoci po 18 000 Kč za přípravu a převzetí věci, vyjádření k žalobě a účast u jednání dne 16.4.2024 za zastupování více osob, včetně 3 režijních paušálů po 300 Kč za tyto úkony dle § 9 odst.3 písm. c), § 12 odst.4, § 7 bodu 5 a § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb., a cestovné k jednání dne 16.4.2024 ve výši 359 Kč z , adresa, do FM a zpět, ujeto 50 km, při spotřebě 4,1 l na 100 km Nafta a ceně 38,70 Kč za 1 l, a základní náhradě 5,60 Kč za 1 km vše dle vyhl. 398/2023 Sb.), náhrada za ztrátu času při cestě k jednání tj. 2 půlhodiny po 100 Kč dle § 14 téže vyhlášky, to vše včetně 21 % DPH, přičemž lhůta k plnění má pak oporu v ustanovení § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř., když důvody pro stanovení lhůty delší či pro povolení splátek soudem shledány nebyly. Určené platební místo, k rukám právního zástupce žalovaných, pak vychází z ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.