19 C 26/2024-16 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala proti žalovanému zaplacení částky 15 010 Kč s příslušenstvím jako bezdůvodného obohacení s odůvodněním, že mezi právním předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, , a žalovaným došlo dne , datum, k uzavření Smlouvy o zápůjčce č. , tel. číslo, (dále jen „Smlouva“). Žalovanému byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právní předchůdkyní žalobkyně také částku ve výši 51 409 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 11 520 Kč, odměnu za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 24 265 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 10 520 Kč. Celkovou částku se žalovaný ve smlouvě zavázala uhradit v hotovosti v 36měsíčních splátkách po 2 817 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 22. 6. 2022. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze Smlouvy. Žalovaný od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem částku 34 990 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti , právnická osoba, postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, žalobkyni, a to s účinností ke dni 16. 12. 2022. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Ke dni podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek , datum, činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovanou částku 76 364,61 Kč. Její příslušenství pak tvořily úroky a zákonné úroky z prodlení. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení dlužné jistiny ve výši 15 010 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 867,14 Kč za dobu od 23. 6. 2022 do 14. 12. 2022 a úroků z prodlení v zákonné výši 11,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši 15 010 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva.2. Žalobkyně v žalobě netvrdí, že by právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy o zápůjčce nějakým způsobem prověřovala úvěruschopnost žalovaného, naopak domáhá se vůči žalovanému toliko vydání bezdůvodného obohacení ve výši 15 010 Kč s příslušenstvím.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.4. Obě procesní strany daly souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů, a to ve smyslu ust. § 115a občanského soudního řádu.5. Soud z listin předloženými žalobkyní, označenými jako – smlouva o zápůjčce ze dne , datum, č. , tel. číslo, , smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce, zákaznická karta ze dne 17. 6. 2019 smlouva o postoupení pohledávek ze dne , datum, , oznámení o postoupení pohledávek, včetně podacího lístku, předžalobní výzva, a z těchto listinných důkazů vzal soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, poskytla žalovanému dne , datum, částku 50 000 Kč. Současně pak byla podepsaná mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným smlouva o zápůjčce č. , tel. číslo, , podle které právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitelka poskytla žalovanému dne , datum, částku 50 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit částku 50 000 Kč spolu s poplatkem a úroky v 36měsíčních splátkách po 2 817 Kč. Zda před uzavřením smlouvy o zápůjčkách zkoumala právní předchůdkyně žalobkyně tzv. úvěruschopnost žalovaného, nebylo zjištěno, sama žalobkyně pak požadovala přiznat částku 15 010 Kč jako bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalovaného, čemuž odpovídá i to, že žalobkyně považovala předmětnou smlouvu o zápůjčce za neplatnou. Soud tak dospěl k závěru, že úvěruschopnost žalovaného nebyla před uzavřením smlouvy o zápůjčce řádně prověřena. Protože zápůjčku žalovaný řádně nesplácel, fakticky uhradil 34 990 Kč, byl vyzván dopisem ze dne 1. 6. 2023 k zaplacení dlužné částky ve výši 76 364,61 Kč bez příslušenství. Uvedená výzva byla žalovanému doručována doporučeně. Žalovaný dlužnou částku neuhradil. Pohledávka za žalovaným byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022 postoupena žalobkyni. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu z označené smlouvy, a to předžalobní výzvou k plnění.6. Z těchto listin předložených žalobkyní dospěl soud ke skutkovému závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, poskytla žalovanému dne , datum, částku 50 000 Kč v hotovosti a současně pak byla dne , datum, uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným smlouva o zápůjčce, není však tvrzeno, že by právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala úvěruschopnost žalovaného před , datum, , žalobkyně se domáhá pouze zaplacení částky 15 010 Kč, jako bezdůvodného obohacení, tj. akceptuje tu situaci, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným nedošlo k platnému uzavření smlouvy o zápůjčce, ale toliko o předání prostředků ve výši 50 000 Kč, ze kterých dosud žalovaný žalobkyni (její právní předchůdkyni) vrátil 34 990 Kč a dluží 15 010 Kč. Před podáním žaloby žalobkyně řádně vyzvala žalovaného o zaplacení jejího dluhu. Žalovaný po podání žaloby však ničeho nezaplatil.7. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.8. Podle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.9. Podle výše citovaného ustanovení zákona a s odkazem na Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, se soud nejprve zabýval otázkou platnosti předmětné spotřebitelské smlouvy, kdy byla právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitel před uzavřením smlouvy povinna s odbornou péčí posoudit schopnost žalované, jako spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Soud dospěl k závěru, že touto otázkou se právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením předmětné smlouvy s odbornou péčí nezabývala, což mimo jiné dokazuje to, že se žalobkyně jako právní nástupkyně společnosti , právnická osoba, domáhá toliko bezdůvodného obohacení za vyplacenou částku 50 000 Kč. Soud odkazuje na závěry zformulované v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015(zejména bod 26.). Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru se považuje taková obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.10. Soud tedy s ohledem na skutečnost, že nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy s odbornou péčí, dospěl k závěru, že právě tento nedostatek má za následek neplatnost předmětné spotřebitelské smlouvy o zápůjčce, a to absolutní dle § 588 o. z., k níž je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti bez ohledu na to, zda je některou ze stran namítána, když navíc tento právní závěr je akceptován již samotnou žalobkyní v žalobě, když tato se domáhá toliko bezdůvodného obohacení. K této neplatnosti daného právního jednání se přihlíží i bez návrhu, pokud je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání [v tomto je možno se opřít i o závěry občanskoprávní teorie - Lavick