9 C 108/2024-34 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 83 428,78 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že její právní předchůdkyně, společnost , právnická osoba, . (dále jen „CETELEM“), jejíž jmění přešlo na základě přeshraniční fúze na nástupnickou společnost , právnická osoba, , právnická osoba, SA, uzavřela se žalovaným dne , právnická osoba, . , číslo, smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, na základě které poskytla žalovanému kreditní kartu s úvěrovým rámcem 20 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet formou měsíčních splátek v minimální výši 5 % z čerpané jistiny, minimálně však 500 Kč, žalovaný však poskytnutý úvěr řádně a včas nehradil, a ačkoliv vyčerpal v průběhu doby celkem 507 399,73 Kč (jistina 491 014,73 Kč a 16 385 Kč představující poplatky za výběry hotovosti, dotazy na zůstatek) zaplatil pouze 603 877 Kč a dostal se do prodlení, pročež původní věřitelka přistoupila k zesplatnění úvěru ke dni , datum, . Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno přímo zástupcem žalobkyně. Žalobkyně následně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky, avšak žalovaný poté již ničeho neuhradil. Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném úhradu částky 82 596,28 Kč jako dlužnou jistinu, úrok z prodlení z této částky ve výši 15 % ročně od , datum, do zaplacení, dále částku 9 068,03 Kč, která představuje smluvní úrok kapitalizovaný ke dni zesplatnění úvěru (22,68 % ročně z částky 82 596,28 Kč od , datum, do , datum, ), částku 1 607,70 Kč představující dlužné poplatky za sjednané pojištění schopnosti splácet, také částku 482 Kč představující náklady spojené s mimosoudním vymáhání pohledávky, dále částku 832,50 Kč, která je smluvní pokutou ve výši 20 % z dlužných splátek a v neposlední řadě také zákonný úrok z prodlení ze smluvní pokuty od , datum, do zaplacení ve výši 15 % ročně. Žalobkyně doplnila, že před uzavřením smlouvy její právní předchůdkyně s odbornou péčí prověřovala úvěruschopnost žalovaného a k tomu odkázala na Žádost, kde je uvedeno, že žalovaný měl měsíční příjem 17 000 Kč a výdaje 3 000 Kč, bydlel ve vlastním domě a dále neměl žalovaný žádný záznam v insolvenčním rejstříku.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci usnesením ze dne , datum, vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a přitom žalovaného poučil, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud jeho souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalovanému řádně doručeno dne , datum, . Žalovaný se k této výzvě nijak nevyjádřil a soud proto vycházel z toho, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí stejně jako žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas již v žalobě.3. Ze žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud tato skutková zjištění:4. Z listiny nazvané Žádost/Smlouva o klasickém úvěru č. , hodnota, a žádosti/smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru a rámcové smlouvy o platebních službách datované dnem , právnická osoba, . , číslo, , bylo zjištěno, že CETELEM by se dohodla se žalovaným, že mu kromě úvěru na koupi zboží, poskytne i revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem 20 000 Kč s tím, že žalovaný čerpané prostředky bude splácet pravidelnými měsíčními splátkami v minimální výši 5 % z čerpané jistiny, minimálně však 500 Kč měsíčně. Ze Žádosti soud zjistil, že žalovaný uvedl CETELEM, že je zaměstnaný s příjem 9 000 Kč měsíčně a má náklady na bydlení ve výši 3 000Kč, přičemž je vlastníkem tohoto bydlení a má jednu vyživovací povinnost. Žalovaný dále uvedl, že jeho partnerka je na mateřské a její příjem činí 8 000 Kč.5. Z dopisu ze dne , datum, soud zjistil, že CETELEM oznámila žalovanému, že akceptuje jeho žádost o poskytnutí úvěrového rámce a návrh na uzavření rámcové smlouvy o platebních služných ze dne , právnická osoba, . 2014 úvěru, který bude veden na úvěrovém účtu č. , hodnota, . Zároveň žalovanému zaslala kreditní kartu s dohodnutým úvěrovým rámcem.6. Platební historií žalobkyně prokázala, že v průběhu doby žalovaný z revolvingového úvěru čerpal celkem 491 017,73 Kč. Z platební historie dále vyplývá, že žalovaný na svůj dluh uhradil celkem 603 877 Kč. Naposledy žalovaný plnil dluh dne , datum, .7. Z dopisu nazvaného Odstoupení od úvěrové smlouvy č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že CETELEM oznámila žalovanému, že od uzavřené smlouvy ke dni , datum, odstupuje pro porušení smluvních povinností žalovaným a současně ho vyzvala k úhradě dluhu k tomuto datu.8. Listinou označenou jako smlouva o postoupení pohledávek ze dne , datum, , včetně seznamu postupovaných pohledávek, bylo prokázáno, že , právnická osoba, , právnická osoba, prodala žalobkyni předmětnou pohledávku za žalovaným za sjednanou úplatu. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne , datum, oznámila žalobkyně žalovanému, že na žalobkyni byla převedena pohledávka ze smlouvy.9. Předžalobní výzvou k plnění ze dne , datum, bylo zjištěno, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení dluhu s poučením, že pokud výzvě nevyhoví, přistoupí žalobkyně k podání žaloby. Výzva byla odeslána , datum, .10. Z ostatních předložených důkazů soud nezjistil nic, co by přispělo k objasnění věci, zejména by svědčilo o zkoumání úvěruschopnosti žalované. Všechny shora uvedené důkazy soud následně hodnotil podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci.11. Na základě písemné dohody uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému k opakovanému čerpání úvěrový rámec 20 000 Kč oproti závazku žalovaného tuto částku žalobkyni vracet v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši 5 % z čerpané jistiny, min. 500 Kč. Žalovaný nicméně porušoval své smluvní povinnosti, když se se splácením dostal do prodlení. Z tohoto důvodu předchůdkyně žalobkyně dopisem ze dne , datum, oznámila žalovanému, že od uzavřené smlouvy ke dni , datum, odstupuje pro porušení smluvních povinností žalovaným a současně ho vyzvala k úhradě dluhu k tomuto datu. Před přijetím nabídky dohody předchůdkyně žalobkyně zkoumala schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr tak, že měla k dispozici tvrzení žalovaného o příjmu 9 000 Kč a výdajích 3 000 Kč, s tím, že dále nahlédla do insolvenčního rejstříku. Dále vyšla z tvrzení žalovaného o tom, že jeho partnerka má příjem 8 000 Kč, že je na mateřské. Z těchto všech údajů právní předchůdkyně žalobkyně usoudila, že žalovaný je schopen poskytnuté finanční prostředky splácet a na jeho návrh smlouvy přistoupila. CETELEM následně dne , datum, prodala žalobkyni předmětnou pohledávku za žalovaným za sjednanou úplatu a tuto skutečnost oznámila žalobkyně žalovanému dopisem ze dne , datum, . Žalobkyně vyzvala žalovaného, aby dlužnou částku z uvedené smlouvy uhradil, jinak se vystavuje možnosti podání žaloby, nicméně žalovaný již nic dalšího nezaplatil.12. Podle § 1 věty druhé zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, (dále jen „ZSU“) spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.13. Podle § 9 odst. 1 ZSU věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.14. Podle § 9 odst. 3 ZSU spotřebitel poskytne věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.15. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.16. Podle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.17. Po právní stránce soud posoudil zjištěný skutkový stav podle citovaných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 o. z., na základě které byly žalované poskytnuty prostředky ve výši 20 000 Kč k opakovanému čerpání. Jelikož CETELEM byla podnikatelem a finanční prostře