10 C 168/2025-37 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se žalobou původně domáhala po žalovaném zaplacení částky 70 752 Kč s příslušenstvím s tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, uzavřela s žalovaným dne 26.3.2024 smlouvu o úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 60 000 Kč, který měl být žalovaným splacen včetně poplatků a úroku do 26.1.2025. Smlouva o úvěru byla uzavřena tak, že žalovaný se nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů na webové stránky , právnická osoba, a potvrdil, že se seznámil s podmínkami smlouvy, tyto odsouhlasil a po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet lustrací z veřejně dostupných databází, mu byla poskytnuta dne 26.3.2024 na účet žalovaného částka 60 000 Kč. Žalovaný celkem zaplatil 5 splátek po 8 405 Kč, celkem 50 430 Kč. Předmětná pohledávka byla dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12.12.2024 postoupena původním věřitelem žalobkyni. Žalovaný však do data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil, dluží žalobkyni jako právní nástupkyni původní věřitelky žalovanou částku včetně zákonného úroku z prodlení ode dne následujícího po splatnosti dlužné částky. V průběhu řízení vzala žalobkyně žalobu částečně zpět pro částku 22 365,97 Kč včetně úroku z prodlení z této částky od 27.1.2025 do zaplacení.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Z listiny nazvané Smlouva o úvěru splatném ve splátkách č. , hodnota, s datem 26.3.2024 bylo zjištěno, že jako smluvní strany jsou na této listiny označeny právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, , jako věřitel a žalovaný jako dlužník, věřitelka se zavázala poskytnout žalovanému částku 60 000 Kč a žalovaný se měl zavázat vrátit tuto částku včetně poplatků a úroků do 26.1.2025. Na této listině není podpis žalovaného. Úvěruschopnost žalovaného nebyla ověřována. Z výpisu z bankovního účtu žalovaného č. , č. účtu, bylo zjištěno, že žalovanému došla na jeho účet dne 26.3.2024 částka 60 000 Kč z účtu věřitele. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 12.12.2024, z její přílohy bylo dále zjištěno, že předmětná pohledávka z úvěrové smlouvy přešla na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem z 15.2.2025.4. Na základě takto provedeného dokazování soud učinil skutkový závěr takový, že právním předchůdkyně žalobkyně poskytla bezhotovostním převodem žalovanému částku 60 000 Kč bez jakékoliv zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, a to na jeho účet a žalovaný zaplatil celkem 50 430 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek byla pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně postoupena na žalobkyni. Uzavření úvěrové smlouvy v řízení prokázáno nebylo.5. Po právní stránce soud posoudil věc podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., podle kterého kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně, respektive právní předchůdkyně žalobkyně, poskytla žalovanému částku 60 000 Kč, přičemž žalovaný netvrdil, že by něco zaplatil, čímž by nárok žalobkyně zanikl. Žalovaný se tak na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil a je povinen žalobkyni vrátit bezdůvodné obohacení. Soud má za to, že se mezi účastníky nejedná o závazek ze smlouvy o úvěru, a to z toho důvodu, že v řízení nebylo prokázáno, že by taková smlouva mezi účastníky byla uzavřena, když na předložené smlouvě absentuje podpis žalovaného a ačkoliv žalobkyně tvrdila, že smlouva byla uzavřena prostřednictvím webového rozhraní, žádný důkaz k uzavření této smlouvy takovým způsobem neuvedla. Pro výše uvedené bylo tedy žalobě v částce 9 570 Kč vyhověno. Ve vztahu k zákonnému úroku z prodlení z ust. § 87 zákona č. 257/2016 Sb. vyplývá, že spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. V tomto případě určuje splatnost nesplacené jistiny soud, poněvadž nedošlo k dohodě mezi účastníky. V tomto směru lze odkázat na rozhodnutí NS ČR 33 Cdo 3675/2021. Vzhledem k tomu, že lhůta ke splatnosti byla určena soudem do tří dnů od právní moci rozsudku, tedy až tímto rozhodnutím, žalovaný se nemohl dostat v době vydání tohoto rozsudku do prodlení s plněním dluhu, proto byla žaloba pro zákonný úrok z prodlení zamítnuta zcela.6. V části částečného zpětvzetí žaloby bylo řízení podle § 96 odst. 1, 3 o.s.ř. zastaveno, když nebylo potřeba zjišťovat stanovisko žalovaného, neboť k němu došlo před zahájením jednání.7. Výrok o nákladech řízení má oporu v ustanovení § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, kdy úspěšnější byl žalovaný, kterému však podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly.