13 C 1/2024-54 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Právní předchůdkyně žalobkyně – společnost , právnická osoba, se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 22 542 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že na základě ústní objednávky dodala žalovanému potravinářské zboží, jehož kupní cenu ve výši 48 517 Kč mu vyúčtovala fakturou č. , hodnota, , splatnou 23. 6. 2023. Opravným daňovým dokladem ze dne 21. 7. 2023 byla vyúčtovaná cena snížena o 5 975 Kč. Na takto vyúčtovanou cenu žalovaný dne 20. 8. 2023 zaplatil 20 000 Kč. Zbývající část dluhu ve výši 22 542 Kč žalovaný nezaplatil, a to ano po zaslání předžalobní výzvy.2. Návrhem, doručeným soudu dne 21. 3. 2025, společnost , právnická osoba, navrhla, aby do řízení na její místo vstoupila společnost , Jméno žalobkyně, ., které byla pohledávka za žalovaným postoupena smlouvou ze dne 27. 2. 2024. Jelikož označená společnost se vstupem do řízení vyslovila souhlas, soud připustil, aby do řízení vstoupila na místo původní žalobkyně.3. Řízení bylo od 28. 11. 2023 přerušeno, jelikož usnesením Krajského soudu v , adresa, č. j. KSOS , spisová značka, -A-8 ze dne 28. 11. 2023, byl zjištěn úpadek žalovaného. Poté, co usnesením téhož soudu. č. j. KSOS , spisová značka, -B-35 ze dne 30. 10. 2024, bylo rozhodnuto o neschválení oddlužení a zastavení insolvenčního řízení, bylo v tomto řízení pokračováno.4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Jelikož ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (resp. nereagovali na výzvu soudu, aby se vyjádřili k možnému rozhodnutí věci bez jednání), postupoval soud dle § 115a o.s.ř. a k projednání věci jednání nenařizoval.5. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Dne 16. 6. 2023 právní předchůdkyně žalobkyně - společnost , právnická osoba, dodala žalovanému potravinářské zboží, jehož kupní cenu ve výši 48 517 Kč mu vyúčtovala fakturou č. , hodnota, , splatnou 23. 6. 2023 (faktura č. , hodnota, ). Předžalobní výzvou ze dne 1. 9. 2023 právní předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu ve výši 22 542 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč (předžalobní výzva). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27. 2. 2024 byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek).6. Soud dále podle § 120 odst. 2 o. s. ř. provedl k důkazu zprávu pro oddlužení , seznam přihlášených pohledávek a přihlášku č. P3 z insolvenčního řízení žalovaného (KSOS , spisová značka, ), z nichž vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně do insolvenčního řízení přihlásila svou pohledávku ve výši 25 131,38 Kč, sestávající z nezaplacení kupní ceny ve výši 22 542 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč a kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 389,58 Kč, přičemž takto přihlášená pohledávky byla žalovaným uznána co do důvodu i výše.7. V řízení nebylo ani jen tvrzeno, že by žalovaný na uplatněný nárok cokoliv uhradil.8. Podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.9. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.10. Podle § 1972 o. z. ve vztazích podle § 1963 má věřitel vedle úroků z prodlení právo na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky formou pevné částky, jejíž výši stanoví nařízení vlády. Tím není dotčeno právo věřitele na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky, které tuto pevnou částku přesahují.11. Poté co soud takto aplikoval citovaná ustanovení na zjištěný skutkový stav, dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně prodala žalovanému potravinářské zboží, jehož kupní cenu ve výši 48 517 Kč mu vyúčtovala fakturou č. , hodnota, , splatnou 23. 6. 2023. Takto vyúčtovaná cena byla následně opravným daňovým dokladem snížena na 42 542 Kč. Předmětná pohledávka byla následně postoupena žalobkyni. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný na její pohledávku uhradil pouze 20 000 Kč, přičemž zbývající část nároku (tj. 22 542 Kč) uplatnila také v insolvenčním řízení žalovaného, kde byl uplatněný nárok žalovaným uznán. Jelikož ani v tomto řízení se žalovaný uplatněnému nároku nijak nebránil, soud neměl žádné pochybnosti o tom, že nárok žalobkyně je po právu a žalobě v celém rozsahu vyhověl.12. Kupní cena dodaného zboží byla žalovanému vyúčtována fakturou, splatnou 23. 6. 2023. Počínaje následujícím dnem (tj. 24. 6. 2023) se žalovaný dostal s úhradou dluhu do prodlení a je tudíž povinen zaplatit žalobkyni rovněž úrok z prodlení, jehož výše je upravena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. a činí 15 % ročně. Žalobkyně požadovala přiznání úroku až od 11. 8. 2023 a jelikož soud nemůže žalobní návrh překročit (§ 153 odst. 2 o. s. ř.), přiznal jí úrok z prodlení od navrhovaného data.13. Jelikož ve věci šlo o spor podnikatelů, týkající se zaplacení kupní ceny za dodané zboží, byl žalobkyni přiznán také nárok na paušální náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky, a to ve výši 1 200 Kč, jak stanovuje § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.14. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal procesně úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení, a to dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.“), když právní předchůdkyně žalobkyně byla v řízení zastoupena advokátem. Sazba odměny advokáta podle § 7 a. t. činí 2 020 Kč za jeden úkon právní služby. Ve věci samé byly provedeny tři úkony (převzetí zastoupení, sepis kvalifikované výzvy k plnění a sepis žaloby), za které žalobkyni náleží náhrada 6 060 Kč. Dále jí byla přiznána náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 4 a.t. ve znění účinném do 31. 12. 2024 (3x 300 Kč) a 21 % DPH (počítáno ze základu 6 960 Kč) ve výši 1 462 Kč. Celkové náklady řízení před soudem prvého stupně, včetně zaplaceného soudního poplatku ve výši 902 Kč, tak činí 9 324 Kč.