40 C 83/2025-15 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se návrhem na vydání platebního rozkazu ze dne 3. 6. 2025 domáhala u zdejšího soudu po žalovaném zaplacení částky ve výši 16 874 Kč s příslušenstvím, a to na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Usnesením Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 26. 6. 2025 byl žalovaný vyzván, aby se podle § 115a o.s.ř. vyjádřil, zda souhlasí s projednáním věci bez nařízení jednání a současně byl poučen, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí stejně jako žalobkyně.4. Soud ve věci prováděl dokazování čtením listinných důkazů, a to smlouvou o spotřebitelském úvěru, formulářem spotřebitelského úvěru, smlouvou o postoupení pohledávek, seznamem postupovaných pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky a dokladem o odeslání předžalobní výzvy.5. Soud všechny důkazy posoudil jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a dospěl ke zjištění skutkového stavu věci:Mezi právním předchůdcem žalobkyně , právnická osoba, a žalovaným byla dne 26. 4. 2024 uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru č. , číslo, . Na základě této smlouvy právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému finanční prostředky v celkové výši 14 400 Kč a žalovaný se zavázal úvěr uhradit. Dále pak byl sjednán obchodní úroku ve výši 150 % p.a. z poskytnuté a nevyčerpané částky jistiny. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024 byla předmětná pohledávka postoupena na společnost žalobkyně, o čemž byl žalovaný uvědomen oznámením o postoupení pohledávky. Předžalobní výzva ze dne 15. 2. 2025 je výzvou se základním, skutkovým a právním rozborem věci.6. Tato skutková zjištění učinil soud na základě všech předložených listinných důkazů, které vzájemně korespondují a nepochybně prokazují skutkový stav věci.7. Podle § 2395 občanského zákona č. 89/2012 Sb., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle § 2991 odst. 1 č. 89/2012 Sb. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.9. Podle § 2991 odst. 2 občanského zákona č. 89/2012 Sb. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.10. Podle § 547 o.z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům.11. Podle § 576 o.z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.12. Podle § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.13. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.14. V projednávaném případě po zjištění skutkového stavu věci posoudil soud žalobu po právní stránce a dospěl k závěru, že žaloba byla k soudu podána důvodně, nikoli však v celém rozsahu. Soud nepřiznal žalobkyni celý nárok na zaplacení žalované částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, ale pouze část nároku z titulu bezdůvodného obohacení, jak konečně žalobkyně v žalobě případně požadovala. Soud se zabýval otázkou platnosti ujednání o výši sjednaných úroku (150 % p.a.) a dospěl k závěru, že sjednaná výše obchodního úroku 150 % p.a. je zcela nepřiměřená a v rozporu s dobrými mravy. Z tohoto důvodu soud ujednání o obchodním úroku vyhodnotil jako právní jednání v rozporu s dobrými mravy, a tudíž jako neplatné. Žalobkyni tak právo na úroky nevzniklo.15. Soud proto přiznal žalobkyni právo na zaplacení neuhrazené jistiny ve výši 3 888 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od doručení předžalobní výzvy (datum podání + 3 pracovní dny), tedy od 21. 2. 2025 do zaplacení ve výši 12 %. Ve zbývajícím rozsahu pak žalobě nevyhověl a žalobu zamítl.16. Dle § 142 odst. 2 žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.17. Pokud se jedná o povinnost žalobkyně zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve Frýdku – Místku doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč, pak tato skutečnost má oporu v položce 1 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích. S ohledem na to, že elektronický platební rozkaz nebyl v dané věci vydán, činí soudní poplatek 1 000 Kč. Žalobkyně na soudním poplatku zaplatila toliko 800 Kč, ke zbytku ve výši 200 Kč tak byla zavázána výrokem IV. tohoto rozsudku se splatností dle § 160 odst.1 o.s.ř.