40 C 89/2025-14 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se návrhem na vydání platebního rozkazu ze dne 27. 5. 2025 domáhala u zdejšího soudu po žalovaném zaplacení částky ve výši 12 761,81 Kč s příslušenstvím, a to na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Usnesením Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 11. 7. 2025 byl žalovaný vyzván, aby se podle § 115a o.s.ř. vyjádřil, zda souhlasí s projednáním věci bez nařízení jednání a současně byl poučen, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí stejně jako žalobkyně.4. Soud ve věci prováděl dokazování čtením listinných důkazů, a to smlouvou o spotřebitelském úvěru, formulářem spotřebitelského úvěru, smlouvou o postoupení pohledávek, seznamem postupovaných pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky a dokladem o odeslání předžalobní výzvy.5. Soud všechny důkazy posoudil jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a dospěl ke zjištění skutkového stavu věci:Mezi právním předchůdcem žalobkyně , právnická osoba, a žalovaným byla dne 22. 11. 2023 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. , číslo, . Na základě této smlouvy právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému úvěr ve výši 6 100 Kč a žalovaný se zavázal úvěr uhradit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 6 661,81 Kč (před slevou). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 5. 3. 2025 byla předmětná pohledávka postoupena na společnost žalobkyni, o čemž byl žalovaný uvědomen oznámením o postoupení pohledávky. Předžalobní výzva ze dne 15. 3. 2025 je výzvou se základním, skutkovým a právním rozborem věci.6. Tato skutková zjištění učinil soud na základě všech předložených listinných důkazů, které vzájemně korespondují a nepochybně prokazují skutkový stav věci.7. Podle § 2395 občanského zákona č. 89/2012 Sb., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle § 2991 odst. 1 č. 89/2012 Sb. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.9. Podle § 2991 odst. 2 občanského zákona č. 89/2012 Sb. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.10. Podle § 547 o.z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům.11. Podle § 576 o.z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.12. Podle § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.13. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.14. V projednávaném případě po zjištění skutkového stavu věci posoudil soud žalobu po právní stránce a dospěl k závěru, že žaloba byla k soudu podána důvodně, nikoli však v celém rozsahu. Soud nepřiznal žalobkyni celý nárok na zaplacení žalované částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, ale pouze část nároku z titulu bezdůvodného obohacení, jak konečně žalobkyně v žalobě případně požadovala. Soud se zabýval otázkou platnosti ujednání o poplatku za sjednání úvěru a jeho výši, který byl sjednán ve výši 6 661,81 Kč a výší sjednaných úroku (40 % p.a.) a dospěl k závěru, že požadavek za zaplacení tohoto poplatku je vlastně úrokem peněžité zápůjčky, neboť představuje úplatu za poskytnutí úvěru. S ohledem na výši jistiny 6 100 Kč a výši zmiňovaného poplatku za poskytnutí úvěru odpovídá zmiňovaný poplatek částku přesahující více než 100 % jistiny. Taková výše (v podstatě úroku) je zcela nepřiměřená, stejně jako sjednaná výše obchodního úroku 40 % p.a. Z tohoto důvodu soud ujednání o poplatku za sjednání úvěru a obchodního úroku vyhodnotil jako právní jednání v rozporu s dobrými mravy, a tudíž jako neplatné. Žalobkyni tak právo na úroky v podobě poplatku za sjednání úvěru nevzniklo.15. Soud proto přiznal žalobkyni právo na zaplacení neuhrazené jistiny ve výši 6 100 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od doručení předžalobní výzvy (datum podání + 3 pracovní dny), tedy od 20. 3. 2025 do zaplacení ve výši 12 %. Ve zbývajícím rozsahu pak žalobě nevyhověl a žalobu zamítl.16. Dle § 142 odst. 2 žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.17. Pokud se jedná o povinnost žalobkyně zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve Frýdku – Místku doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč, pak tato skutečnost má oporu v položce 1 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích. S ohledem na to, že elektronický platební rozkaz nebyl v dané věci vydán, činí soudní poplatek 1000 Kč. Žalobkyně na soudním poplatku zaplatila toliko 800 Kč, ke zbytku ve výši 200 Kč tak byla zavázána výrokem IV. tohoto rozsudku se splatností dle § 160 odst.1 o.s.ř.