9 C 95/2025-36 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k nemovitým věcem uvedeným ve výroku tohoto rozsudku s tím, že o nemovitosti on sám zájem nemá, ale je vlastníkem podílu o velikosti ¼ a žalovaní mají každý podíl 3/8 vzhledem k celku. Protože žalovaný 1. užívá nemovité věci výlučně sám bez dohody s ostatními spoluvlastníky, požadoval po žalovaném 1. zaplatit částku 179 010 Kč s příslušenstvím, která tvoří bezdůvodné obohacení za nadužívání spoluvlastnického podílu v , rok, požadoval po žalovaném 1. zaplacení částky 22 053,94 Kč, kterou za něj uhradil dodavatelům energií, a to jednak za vyúčtování č. , hodnota, za období od , datum, do , datum, a jednak poplatek za odpojení odběrného místa. V neposlední řadě pak po žalovaném 1. požadoval zaplatit částku 1 009,50 Kč, která představuje jeho část na dani z nemovitých věcí za období roku , rok, , kterou žalobce za všechny spoluvlastníky uhradil sám.2. Žalovaný 1. se k žalobě vyjádřil tak, že by měl zájem o dům, ale nemá peníze na zaplacení, když aktuálně nikde nepracuje a žádné úspory nemá. Žalovaný 1. potvrdil, že v domě nežije nikdo od žalobce ani od žalované 2., ale on s dědou a kamarádem. Žalobce ani žalovaná 2. neužívají okolní pozemky.3. Žalovaná 2. se zrušením a vypořádáním spoluvlastnictví souhlasila, a to i z prodejem, který chtěl žalobce realizovat, který ale neproběhl z důvodu nesoučinnosti žalovaného 1. O nabytí nemovitých věcí do svého vlastnictví zájem neměla.4. Soud ve věci nařídil jednání, při kterém provedl dokazování listinami, které předložil žalobce, jejichž pravost a správnost nebyla v řízení sporována, rovněž přihlédl ke všemu, co v řízení vyšlo najevo a po zhodnocení provedených důkazů jak jednotlivě, tak v jejich souhrnu dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci.5. Účastníci jsou v katastru nemovitostí zapsáni jako vlastníci nemovitých věcí, a to pozemku parc. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba rodinného domu , adresa, , pozemku parc. č. , číslo, , pozemku parc. č. , hodnota, , pozemku parc. č. , číslo, a pozemku parc. č. , číslo, , zapsaných v katastru nemovitostí vedeným Katastrálním úřadem pro , adresa, kraj, Katastrálním pracovištěm , adresa, , na LV , číslo, pro obec a katastrální území , adresa, (zjištěno z nesporných tvrzení účastníků, jakož i z LV , číslo, ). Zápis vlastnického práva účastníků byl proveden a základě usnesení o dědictvích (zjištěno jednak z citovaného LV a dále ze dvou usnesení o dědictví po zůstaviteli , jméno FO, a zůstaviteli , jméno FO, č. l. 15-16), kterým byla vypořádána pozůstalost po předchůdcích účastníků a žalobci tak náleží podíl ¼, žalovanému 1. a žalované 2. náleží podíl 3/8 každému z nich (zjištěno z nesporných tvrzení účastníků, které koresponduje s výpisem z katastru nemovitostí k LV , číslo, pro k. ú. , adresa, ). Rodinný dům obsahuje pouze jeden byt, do domu vedou jedny přípojky energií, pozemky okolo domu jsou podlouhlého tvaru, přístup k veřejné komunikaci je pouze z jedné strany, rovněž se na pozemku parc. č. , hodnota, nachází dvě stavby další věci, které by komplikovaly přístup na pozemek v části vzdálenější od pozemní komunikace (zjištěno z ortofotomapy č. l. 24, detailu objektu z RUIAN č. l. 25 a rovněž stvrzeno nespornými tvrzeními účastníků).6. Rodinný dům č. p. , číslo, a ostatní nemovité věci účastníků užívá výlučně žalovaný 1., který zde žije s dědečkem a kamarádem, žalobce a žalovaná 2. tyto nemovité věci nevyužívají vůbec (vyplývá z nesporných tvrzení účastníků). Obvyklé nájemné za užívání nemovitých věcí účastníků činí 39 780 Kč (vyplývá z nesporných tvrzení účastníků).7. Společnost , právnická osoba, . vyúčtovala , jméno FO, (pozn. právní předchůdce účastníků) poplatek za odpojení odběrného místa na adrese , adresa, částku 907,50 Kč, která byla splatná dne , datum, (zjištěno z vyúčtování č. , hodnota, ), které zcela uhradil žalobce. Vyúčtováním za elektřinu uvedená společnost vyúčtovala dodávky elektřiny do shodného odběrného místa v době od , datum, do , datum, na částku 21 146,44 Kč, která byla splatná dne , datum, (zjištěno z vyúčtování č. , hodnota, ), které taktéž zcela uhradil žalobce. Žalobce dále zcela za všechny spoluvlastníky uhradil daň z nemovitých věcí za zdaňovací období roku , rok, ve výši 2 692 Kč (prokázáno daňovým přiznáním č. l. 17-23). V souvislosti s podáním žaloby, vyzval žalobce žalovaného 1. dopisem ze dne , datum, , který byl odeslán dne , datum, , k úhradě částky 69 615 Kč představující obohacení za užívání nemovitých věcí za měsíce květen až listopad , rok, (podíl 2/8 z částky 278 460 Kč), dále částky 8 270,23 Kč (podíl 2/8 na částce 907,50 Kč a částce 21 146,44 Kč), a to do 7 dnů od doručení tohoto dopisu (zjištěno z předžalobní výzvy a kopie podacího archu).8. Před podáním žaloby byla rovněž dopisem ze dne , datum, vyzvána k řešení věci i poručnice žalované 2. (zjištěno z předžalobní výzvy a podacího lístku).9. Podle § 1140 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat.10. Podle § 1143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.11. Podle § 1144 odst. 1 o. z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota.12. Podle § 1144 odst. 2 o. z. rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích.13. Podle § 1147 o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.14. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.15. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.16. Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce ve smyslu citovaných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně.17. Prvním uplatněným nárokem žalobce bylo zrušení a vypořádání spoluvlastnictví. Protože spoluvlastnictví je z povahy věci založeno na dobrovolnosti, nikoho nelze nutit, aby ve spoluvlastnictví setrvával. Žalobce ani žalovaná 2. nechtěli od počátku ve spoluvlastnictví setrvat, žalovaný 1. pak netvrdil žádné okolnosti, které by dle zákona zrušení spoluvlastnictví zapovídaly, a proto soud rozhodl, že se spoluvlastnictví účastníků k nemovitým věcem ruší.18. Dále se soud zabýval způsobem vypořádání zrušeného spoluvlastnictví. Při vypořádání zrušeného spoluvlastnictví není soud vázán způsobem vypořádání, který navrhli účastníci. Zákon stanovuje jednak taxativní výčet možností, jak zrušené spoluvlastnictví vypořádat, a jednak pořadí těchto způsobů. Primárním způsobem vypořádání spoluvlastnictví je rozdělení společné věci, až za ním následuje přikázání společné věci jednomu nebo více spoluvlastníkům za náhradu. Posledním možným způsobem je pak nařízení prodeje společné věci. Pro reálné rozdělení věci je pro soud rozhodující, zda se jedná o věc, která je fakticky a funkčně dělitelná. Rozdělení věci není dobře možné, jestliže by ani po adaptaci nemohly vzniknout rozdělením samostatné věci nebo by části vzniklé rozdělením nemohly sloužit jednotlivým vlastníkům, zejména vzhledem k jejich povaze a funkčnímu využití. U pozemků závisí toto posouzení na jejich rozloze, celkové ploše i tvaru a je třeba přihlédnout k jejich účelnému využití. Lze-li pozemek rozdělit vzhledem k jeho poloze, velikosti a tvaru, určujícím pro možné rozdělení pozemku na dva nebo více pozemků jako samostatných věcí je zjištění, zda u nově vzniklých pozemků je zajištěn přístup ke komunikaci, a to buď přímo na komunikaci, nebo cestou po cizím pozemku. V literatuře se uvádí obecně správný názor, že soud by zřejmě nepřipustil takové rozdělení pozemku, v jehož důsledku by vznikly pozemky jen nepatrné rozlohy [srov. SPÁČIL, Jiří, KRÁLÍK, Michal a kol. Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976–1474). 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, s. 741, marg. č. 48 a 55.]. V řízení bylo prokázáno, že pozemky okolo domu jsou podlouhlého tvaru, přístup k veřejné komunikaci je pouze z jedné strany, rovněž se na pozemku parc. č. , hodnota, nachází dvě stavby další věci, které by komplikovaly přístup na pozemek v části vzdálenější od pozemní komunikace, rodinný dům obsahuje pouze jeden byt, do domu vedou jedny přípojky energií. Z tohoto důvodu soud považoval rozdělení nemovitých věcí za nemožné, rozdělení domu je zcela vyloučené, a to jako vertikálně, tak horizont