10 C 337/2025-15 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 16 622 Kč s příslušenstvím s tím, že žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 3.4.2024 Smlouvu o zápůjčce prostřednictvím webové stránky , upřesnění skutku, ., na základě které byla žalovanému po prověření jeho úvěruschopnosti (údaji získanými od žalovaného) poskytnuta zápůjčka ve výši 12 700 Kč bankovním převodem na účet žalovaného č. , č. účtu, , která měla být žalovaným splacena včetně poplatku za poskytnutí zápůjčky ve výši 3 922 Kč nejpozději do 31.5.2024. Žalovaný však do data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil, zaplatil pouze 6 070 Kč, což žalobkyně započetla na smluvní pokutu a částečně náklady spojené s uplatněním pohledávky, proto žalobkyně dále požadovala kromě zaplacení částky 16 622 Kč (jistina a poplatek), a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2 068 Kč a zákonný úrok z prodlení.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.3. Listinou označenou jako Smlouva o zápůjčce s datem 3.4.2024, jakož i potvrzením o operaci na účtu žalobkyně ze dne 3.4.2024 je v řízení prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 3.4.2024 prostřednictvím komunikace na dálku - přes webovou stránku žalobkyně , upřesnění skutku, , uzavřena dohoda, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 12 700 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit společně se sjednaným poplatkem ve výši 3 922 Kč nejpozději do 31.5.2024. V případě prodlení žalovaného s plněním závazků dle této smlouvy se žalovaný zavázal nahradit žalobkyni účelně vynaložené náklady, které mu vznikly v souvislosti s prodlením žalovaného. , adresa, 700 Kč žalobkyně převedla na žalovaného uvedený bankovní účet č. , č. účtu, , což bylo rovněž zjištěno z výpisu z účtu. Dopisy s daty 7.6.2024, 14.6.2024, 21.6.2024, 30.6.2024 a 15.7.2024, vyzývala žalobkyně žalovaného k úhradě plnění ze smlouvy o zápůjčce, žádné doklady o odeslání, případně doručení těchto upomínek žalovanému, nebyly v řízení zjištěny. Předžalobní upomínkou ze dne 24.4.2025, včetně kopie podacího lístku z téhož dne, bylo dále v řízení dále prokázáno, že právní zástupkyně žalobkyně touto upomínkou vyzvala žalovaného k uhrazení dlužné částky nejpozději do tří dnů od doručení výzvy s upozorněním na možnost podání žaloby v případě neuhrazení dluhu ve stanovené lhůtě.4. Z žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud skutkový závěr, že žalobkyně před uzavřením smlouvy o zápůjčce s datem 3.4.2024 neprověřovala úvěruschopnost žalovaného, nezjišťovala jeho příjmy ani jeho výdaje a tyto ani neověřovala, a převedla na jeho účet celkem částku 12 700 Kč, žalovaný zaplatil 6 070 Kč.5. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.6. Podle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.7. Podle výše citovaného ustanovení zákona a s odkazem na Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, se soud nejprve zabýval otázkou platnosti předmětné spotřebitelské smlouvy, kdy byla žalobkyně jako věřitel před uzavřením smlouvy povinna s odbornou péčí posoudit schopnost žalované, jako spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Soud dospěl k závěru, že touto otázkou se žalobkyně před uzavřením předmětné smlouvy vůbec nezabývala. Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.8. Soud tedy s ohledem na skutečnost, že žalobkyně nezkoumala úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy s odbornou péči, když žádným způsobem nezjišťovala ani neověřovala jeho příjmy ani výdaje, dospěl k závěru, že právě tento nedostatek má za následek neplatnost předmětné spotřebitelské smlouvy o úvěru, a to absolutní dle § 588 o. z., k níž je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti bez ohledu na to, zda je některou ze stran namítána.9. Podle § 2991 odst. 1,2 občanského zákoníku (zák. č. 89/2012 Sb.) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.10. S ohledem na neplatnost smlouvy o zápůjčce byly pak strany smlouvy povinny si pouze vypořádat svůj vzájemný vztah v režimu § 2993 o. z., podle kterého může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala, bylo-li plněno, aniž by tu byl platný závazek. Žalobkyně vyplatila žalovanému celkem částku 12 700 Kč, přitom žalovaný zaplatil 6 070 Kč, částku 6 630 Kč z titulu bezdůvodného obohacení je žalovaný povinen žalobkyni zaplatit. Ve vztahu k příslušenství soud vycházel z ust. § 87 zákona č. 257/2016 Sb., kdy spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. V tomto případě určuje splatnost nesplacené jistiny soud, poněvadž nedošlo k dohodě mezi účastníky. V tomto směru lze odkázat na rozhodnutí NS ČR 33 Cdo 3675/2021. Vzhledem k tomu, že lhůta ke splatnosti žalované částky byla určena soudem do tří dnů od právní moci rozsudku, tedy až tímto rozhodnutím, žalovaný se nemohl dostat v době vydání tohoto rozsudku do prodlení s plněním dluhu. Vzhledem k uvedenému tedy soud žalobu ve vztahu k dalším plněním ze smlouvy i k úroku z prodlení zamítl.11. Výrok o nákladech řízení má oporu v ustanovení § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, kdy ve věci byl úspěšnější žalovaný, kterému však podle obsahu spisu žádné náklady nevznikly.