16 C 90/2026-17 – Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 13 800 Kč s příslušenstvím v podobě úroku z prodlení, kterou měl žalovaný dlužit žalobkyni, která mu poskytla ošetření a pobyt v protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanici, kterou provozuje, a to ve dnech , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, a , datum, . Dle platného ceníku žalobkyně činila částka za ošetření a pobyt částku 2 300 Kč, kterou žalovaný neuhradil, nicméně tento dluh vůči žalobkyni uznal co do důvodu a výše. Žalobkyně žalovanému zaslala předžalobní upomínku, bezvýsledně.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud ve věci usnesením ze dne , datum, vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a přitom žalovaného poučil, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud jeho souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalovanému doručeno na adresu jeho trvalého pobytu vedenou v informačním systému základních registrů s tím, že písemnost byla uložena a připravena k vyzvednutí dne , datum, . Písemnost se považuje podle § 49 odst. 4 o. s. ř. za doručenou desátým dnem ode dne, kdy byla připravena k vyzvednutí, i když se adresát o uložení nedozvěděl. Žalovaný se k této výzvě nijak nevyjádřil a soud proto vycházel z toho, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí stejně jako žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas již v žalobě.4. Soud při zjišťování skutkového stavu věci vycházel z listinných důkazů, které předložila žalobkyně, a dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci. Žalobkyně poskytla ve dnech , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, a , datum, žalovanému ošetření a ubytovala ho v protialkoholní záchytné stanici. Žalobkyně žalovanému za tuto službu vyúčtovala částku v každém jednotlivém případě částku 2 300 Kč. Žalovaný povinnost zaplatit uvedené částky písemně uznal co do důvodu a výše a zavázal se je žalobkyni uhradit do 14 dnů od uznání dluhu. Žalovaný svůj dluh v uvedených lhůtách neuhradil, a to ani poté, co jej zástupkyně žalobkyně vyzvala dopisem ze dne , datum, , ve kterém vyčíslila dluh vůči žalobkyni, co do výše a důvodu a upozornila žalovaného, že v případě nezaplacení, bude dluh vymáhán soudní cestou.5. Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovanému bylo v protialkoholní záchytné stanici provozované žalobkyní ve dnech , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, a , datum, poskytnuto ošetření a pobyt, čímž mu podle § 17 odst. 4 věty první zákona č. 379/2005 Sb. vznikla povinnost za tyto služby uhradit žalobkyni částku 2 300 Kč za každé jednotlivé ošetření a pobyt. Žalovaný svůj dluh písemně uznal co do důvodu a výše ve smyslu § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“). Důsledkem uznání dluhu v tomto řízení je, že dluh v uvedené výši v době uznání trval a žalobkyně jej nemusí více prokazovat. Vzhledem k této skutečnosti soud žalobě vyhověl a žalovaného zavázal zaplatit žalobkyni částku celkem 13 800 Kč (2 300 Kč x 6). Jelikož se žalovaný dostal se zaplacením částky (den následující po splatnosti dluhu) do prodlení, má žalobkyně v souladu s § 1970 o. z. nárok na úhradu úroku prodlení v požadované výši, když tyto mají svůj podklad v nařízení č. 351/2013 Sb., a proto soud žalobě vyhověl i pokud se týká požadovaného příslušenství.6. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl zcela v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého procesně úspěšný účastník řízení má právo na zaplacení účelně vynaložených nákladů řízení. V daném případě byla žalobkyně procesně úspěšným účastníkem řízení, má proto právo na zaplacení účelně vynaložených nákladů řízení, které představují zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, dále odměnu advokáta za 3 úkony právní pomoci po 400 Kč (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba), celkem 1 200 Kč, plus 3x režijní paušál po 100 Kč, celkem 300 Kč, a to vše dle § 14b odst. 1, odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. Dohromady náklady řízení představují částku 2 300 Kč. Soud na tento případ aplikoval § 14b citované vyhlášky, když je mu z úřední činnosti známo, že žalobkyně ve skutkově a právně obdobných případech podává žaloby, které mají ustálenou formu, navíc se jedná o nárok nepřevyšující částku 50 000 Kč. Tuto náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. uhradit k rukám právního zástupce žalobkyně.7. Lhůtu k plnění tři dny od právní moci rozsudku soud stanovil v případě obou výroků v souladu s § 160 odst. 1 větou před středníkem o. s. ř., když v daném případě neshledal pro jiný postup podmínky.