ECLI: ECLI:CZ:OSFM:2026:8.C.12.2026.1 Datum: 2026-03-04 Předmět: o 13 753,25 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 576 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 580 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2395 z. č. 89/2012 Sb."] ["peněžité plnění""smlouva o úvěru""podnikatel"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: o 13 753,25 Kč s příslušenstvím. Aplikuje: § 142 (99/1963 Sb.), § 576 (89/2012 Sb.), § 580 (89/2012 Sb.), § 2395 (89/2012 Sb.).
1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala proti žalovanému zaplacení částky 13 753,25 Kč a úroku z prodlení ve výši 12 % ročně od 29. 1. 2025 do zaplacení z částky 9 485 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela dne 29. 12. 2024 smlouvu o spotřebitelském úvěru, jejíž součástí jsou smluvní podmínky, na základě, které poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr splatit do 28. 1. 2025. Žalovaný neuhradil úvěr řádně a včas a dluží částku 13 753,25 Kč. Úvěruschopnost žalovaného zkoumala žalobkyně z výpisu z účtu žalovaného. Žalovaný dlužnou částku neuhradil přes upomínku učiněnou před podáním žaloby.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Protože ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání (u žalovaného soud vycházel z fikce souhlasu na základě písemné výzvy), postupoval soud dle § 115a o. s. ř. a k projednání věci jednání nenařizoval.3. Z předložených listin, a to smlouvy o úvěru ze dne 29. 12. 2024, výzvy k plnění ze dne 1. 11. 2025 včetně podacího lístku a výpisu z účtu č. , hodnota, za prosinec 2024 byl zjištěn skutkový stav, dle kterého žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 29. 12. 2024 smlouvu o úvěru. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému na rozvoj jeho podnikání úvěr ve výši 7 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit kromě poskytnuté jistiny poplatek za poskytnutí úvěru v rozsahu 35% jistiny a další poplatky v celkové výši 134 Kč do třiceti dnů. Žalovaný svůj závazek nesplnil a dosud nevrátil žalobkyni ničeho. Výzvou ze dne 1. 11. 2025, odeslanou téhož dne, žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky do tří dnů. Přes tuto výzvu žalovaný žádnou částku neuhradil.4. Na smlouvu o úvěru je nutno aplikovat ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku a je možno učinit závěr, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu výše uvedeného ustanovení občanského zákoníku.5. Soud se dále zabýval otázkou platnosti ujednání o tzv. poplatku za poskytnutí úvěru výši 2 450 Kč (35 % p. m.) a poplatku za expresní projednání úvěru 199 Kč. S ohledem na tuto výši poplatků a splatnost závazku (30 dnů) odpovídá výše poplatků úroku 37,5 % měsíčně z poskytnuté jistiny. Dle závěru soudu úhrady a poplatek neměl jinou funkci, než funkci odměny sjednané za poskytnutí peněžních prostředků a plnil tedy funkci úroků z předmětného úvěru. Proto je nutno tento poplatek po právní stránce posoudit jako sjednaný úrok za poskytnutí úvěru, přestože tak ve smlouvě nazván není.6. Skutečnost, že předmětný poplatek plnil funkci úroků z poskytnutého úvěru, musela být zřejmá rovněž žalovanému, který smlouvu uzavíral, neboť tuto smlouvu uzavíral s podnikatelem, který v době uzavření smlouvy fyzickým osobám poskytoval úvěry z vlastních zdrojů, přičemž je zřejmé, že tento podnikatel byl založen za účelem dosažení zisku, který, aniž by byl sjednán úrok za přenechání peněz (či jiná odměna), by jinak z předmětného případu generován nebyl. Jak je uvedeno výše, s ohledem na dobu splatnosti úvěru odpovídá souhrn zmiňovaných poplatků ročnímu úroku ve výši přesahující 420 % jistiny, což je odměna nepřiměřeně vysoká, přesahující téměř 40 x průměrnou odměnu bank za jimi poskytované úvěry a půjčky. Za této situace je nutno posoudit takto sjednaný úrok pro jeho nepřiměřenou výši jako úrok sjednaný v rozporu s dobrými mravy, a proto je toto ujednání podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. absolutně neplatné a žalobkyni právo na úhradu těchto poplatků nevzniklo.7. Soud se dále zabýval otázkou, zda neplatnost tohoto ujednání znamená neplatnost celé smlouvy o úvěru, či pouze část týkající se poplatků.8. Dle § 576 zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.), týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. Jak je uvedeno výše, žalobkyně jako podnikatel byl založen za účelem dosahování zisku, přičemž v době uzavření smlouvy o úvěru se zabýval půjčováním peněz fyzickým osobám z vlastních zdrojů a je zřejmé, že smluvní strany by bez ujednání o úroku (odměně za poskytování peněz) smlouvu o úvěru neuzavřely, přičemž tyto okolnosti musely být zřejmé i žalovanému. Na základě toho učinil soud závěr, že v tomto konkrétním případě částečná neplatnost ujednání o úrocích (tzv. poplatcích), která je jinak obecně oddělitelná od zbytku smlouvy, způsobuje absolutní neplatnost celé smlouvy o úvěru, neboť oddělením této části právního jednání od smlouvy o úvěru brání okolnosti, za nichž k uzavření smlouvy došlo.9. S ohledem na výše uvedenou absolutní neplatnost smlouvy o úvěru, k níž soud přihlédl bez návrhu, vznikla oběma smluvním stranám povinnost vrátit druhému vše, co podle této neplatné smlouvy dostal. Žalovaný obdržel finanční prostředky ve výši 7 000 Kč a žalobkyni dosud nevrátil ničeho. Je proto povinen vrátit žalobkyni z titulu bezdůvodného obohacení částku 7 000 Kč. Žalobkyně prokazatelně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky ve lhůtě do tří dnů, a to dopisem ze dne 1. 11. 2025, který byl žalovanému doručován na adresu jeho pobytu prostřednictvím České pošty. S ohledem na běžnou dobu pro doručení a stanovenou lhůtu je proto žalovaný v prodlení se zaplacením částky 7 000 Kč od 7. 11. 2025 a dle § 1970 o.z. jej soud zavázal zaplatit žalobkyni z této částky i úroky z prodlení, které dle prováděcího předpisu činí 11,5 % ročně. Z výše uvedeného odůvodnění vyplývá, že ve zbývající části, tedy co do příslušných poplatků i úroků z prodlení byl uplatněný nárok nedůvodný, a proto jej soud zamítnul.10. Protože procesní úspěch každého z účastníků řízení odpovídá jeho neúspěchu, bylo dle § 142 odst. 2 o.s.ř. rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.11. Protože ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, zavázal soud žalobkyni uhradit doplatek soudního poplatku, představující rozdíl mezi předepsaným soudním poplatkem 1 000 Kč a zaplaceným poplatkem 800 Kč, tj. částku 200 Kč.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.