5 C 97/2020-38 — Okresní soud v Havlíčkově Brodě

1.) [příjmení] žalobou domáhala se žalobkyně rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost zaplatit jí částku 3.000 Kč jako nesplacený úvěr s úrokem z prodlení, částku 100 Kč, kterou označila jako kapitalizovaný úrok (byť jde o náklady na upomínání 2x50 Kč), částku 314,38 Kč představující kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení a částku 1.275 Kč jako smluvní pokutu počítanou ode dne následujícího po splatnosti půjčky, t. j. [datum], z dlužné jistiny 3.000 Kč, do [datum]. 2.) Žalobu odůvodnila takto: [právnická osoba], dne [datum] se žalovanou uzavřela smlouvu o úvěru [číslo]. Na základě této smlouvy poskytla uvedená společnost jako věřitel žalované úvěr ve výši 3.000 Kč. Žalovaná se zavázala tuto částku věřiteli uhradit jednorázově do [datum]. Žalovaná úvěr neuhradila. Věřitelka uzavřela dne [datum] s účinností k témuž dni se žalobkyní jako postupníkem smlouvu o postoupení pohledávky za žalovanou. Tuto skutečnost žalované oznámila. 3.) Ve věci bylo rozhodnuto platebním rozkazem, který se však žalované nepodařilo doručit. Byl proto platební rozkaz postupem podle § 173 odst. 2 ve spojení s § 174a odst. 4 z. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále o. s. ř.) zrušen. Již při podání žaloby žalobkyně souhlasila s tím, aby o podané žalobě bylo rozhodnuto postupem podle § 115a o. s. ř., t. j. bez nařízení soudního jednání. Proto soud jen žalovanou vyzval, aby se vyjádřila k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň byla žalovaná poučena o následcích své nečinnosti. Protože žalovaná na výzvu soudu nereagovala, nereagovala ani na žalobu samotnou, mohl soud postupovat podle § 115a o. s. ř. a rozhodnout o podané žalobě bez nařízení jednání. 4.) Z předložených listin zjistil soud následující skutečnosti: - ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum], že [právnická osoba], jako věřitel poskytla žalované jako úvěrovanému úvěr ve výši 3.000 Kč, který se žalovaná zavázala vrátit spolu s poplatkem za jeho poskytnutí do [datum]. Ve smlouvě byly sjednány poplatky, které je dlužník povinen věřiteli zaplatit za náklady, které mu vznikly v souvislosti s upomínáním dlužníka. Výše poplatků byla uvedena v dohodě. Pro případ prodlení dlužníka s plněním dluhu byla účastníky smlouvy sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z jistiny, a to za každý den prodlení; - z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanou informovala o tom, že pohledávku, kterou vůči ní měla, s účinností od [datum] postoupila žalobkyni; - z předžalobní výzvy z [datum], že zástupce žalobkyně vyzýval žalovanou k úhradě částky v celkové výši 4.378 Kč s úrokem z prodlení z částky 3.000 Kč od [datum] do [datum] ve výši 165,28 Kč ve lhůtě nejpozději do [datum]. 5.) Podle § 2395 z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6.) Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. 7.) Podle § 1879 o. z. a násl. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. 8.) Předloženými důkazy má soud prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované dne [datum] úvěr ve výši 3.000 Kč, který žalovaná měla vrátit jednorázově spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru. Žalovaná se dostala do prodlení, na svůj dluh věřitelce nic nezaplatila. Prodlením dlužníka zůstalo věřiteli zachováno právo na zaplacení dlužné jistiny, poplatků za upomínání a úroků z prodlení. Vzniklo mu nově právo na zaplacení smluvní pokuty. 9.) Soud shledal, že žalobkyně, která je právním nástupcem původní věřitelky, prokázala, že žalované byl úvěr poskytnut, ta úvěr nevrátila a věřitelce nic nezaplatila. Žalovaná, která zůstala ve sporu zcela pasivní, tento závěr soudu ničím nevyvrátila. 10.) Soud žalovanou zavázal žalobkyni zaplatit dluh, tak i dohodnuté poplatky za prodlení a smluvní pokutu, kterou si věřitelka a dlužnice sjednaly. Žalovaná je povinna zaplatit úroky z prodlení z nevráceného úvěru ode dne následujícího po účinnosti smlouvy o postoupení pohledávky. Úrok byl žalobkyni přiznán podle § 1970 o. z. ve výši stanovené podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 11.) O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a o. s. ř., neboť žalobkyně měla ve věci plný úspěch. Soud žalované uložil povinnost nahradit jí náklady řízení. Náklady řízení žalobkyně představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady jí vzniklé v souvislosti s právním zastoupením. Výše odměny advokáta byla stanovena podle vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif. Advokát učinil ve věci tři úkony právní služby, z toho dva po 200 Kč (převzetí zastoupení a sepis návrhu), jeden za 100 Kč (předžalobní výzva). Ke každému úkonu náleží náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč (§14b odst. 5 písm. a/ advokátního tarifu). Podle § 137 odst. 3 o. s. ř. je nákladem řízení žalobkyně i náhrada daně z přidané hodnoty, jíž je zástupce žalobkyně plátcem. Daň je ve výši 21 % a ze součtu odměn a náhrad ji představuje částka 168 Kč. 12.) Lhůty k plnění byly žalované stanoveny v délce tří dnů (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). 13.) Náklady řízení náleží k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).