11 C 161/2021-46 — Okresní soud v Havlíčkově Brodě

Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 41.700,35 Kč s příslušenstvím, jak shora ve výroku vypsáno. Žalobkyně vylíčila, že její právní předchůdkyně [právnická osoba] (dále jen předchůdkyně) uzavřela se žalovaným dne 21. 11. 2018 smlouvu o úvěru - [anonymizováno] půjčka [číslo] dle které poskytla tentýž den žalovanému úvěr ve výši 44.000 Kč bezhotovostně na jeho účet a žalovaný se zavázal úvěr splatit 72 pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 1.037,02 Kč spolu s dohodnutým úrokem ve výši 15,9 % p.a. a dalšími poplatky dle sazebníku. Žalovaný úvěr nesplácel řádně a včas, úvěr byl proto dne 28. 2. 2020 zesplatněn. Žalobkyně opakovaně vyzývala žalovaného k zaplacení dluhu, avšak dluh zůstal neuhrazen. Předmětná pohledávka byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 21. 1. 2021 ze společnosti [právnická osoba] na žalobkyni. Žalovaný neuznal žalobní nárok ani částečně. Namítal, že úrok ve výši 15,9 % ročně je v rozporu s dobrými mravy, stejně tak účtované poplatky. Dále namítal neplatnost smlouvy z důvodu, že neměl možnost se s dostatečným předstihem seznámit s podmínkami úvěru, za podmínek, jak jsou uplatněny v žalobě, by si úvěr nevzal. Žalovaný označil za nesprávně účtovanou odměnu advokáta, neboť dle jeho názoru se jedná a tzv. formulářovou žalobu. K jednání soudu dne 24. 11. 2021 se nedostavil zástupce žalobkyně, když z jednání se omluvil s tím, že žalobní nárok považuje za opodstatněný a doložený všemi důkazními prostředky, nechce proto navyšovat náklady řízení k tíži žalovaného a souhlasí, aby bylo jednáno v jeho nepřítomnosti. Bez omluvy se pak k jednání nedostavil ani žalovaný a jeho zástupce. V souladu s ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. bylo jednáno v nepřítomnosti uvedených. Z předložených listin soud učinil následující skutková zjištění: Ze smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet - [anonymizováno] půjčka [číslo] z 21. 11. 2018, ze základních produktových podmínek spotřebitelského splátkového úvěru, ze všeobecných produktových podmínek, ze sazebníku poplatků, že mezi [právnická osoba] a žalovaným byla uzavřena smlouva o spotřebitelském splátkovém úvěru, dle které byl dne 21. 11. 2018 poskytnut žalovanému úvěr ve výši 44.000 Kč, který byl podle dohody účastníků úročen pevnou roční úrokovou sazbou ve výši 15,90 % p.a., žalovaný se zavázal tento úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách v počtu 72 splátek po 1.037,02 Kč, tj. měsíční anuitní splátka a úhrada pojištění. V článku III v bodě 4. této smlouvy je stanovena povinnost klienta platit poplatky, kdy se konkrétně uvádí za co a v jaké výši, např. 300 Kč jednorázově za prohlášení úvěru za splatný, 600 Kč jednorázově za zaslání každé písemné upomínky, 200 Kč měsíčně za vedení pohledávky při ukončení smlouvy atd. Z výpisu z úvěrového účtu ze dne 25. 1. 2021, že dluh činí 40.200,35 Kč na jistině po splatnosti, 2.699,69 Kč na splatném smluvním úroku, 3.290,43 Kč na splatném úroku z prodlení, 1.500 Kč na splatných poplatcích, pojištění a pokutách. Z oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne 1. 3. 2020, že úvěr byl zesplatněn ke dni 28. 2. 2020 a žalovaný byl vyzván k okamžité úhradě celkové dlužné částky ve výši 44.482,72 Kč nejpozději do 16. 3. 2020. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 2. 2. 2021, že pohledávka byla postoupena ze společnosti [právnická osoba] na žalobkyni. Z předžalobní výzvy z 23. 2. 2021 včetně poštovního podacího archu, že zástupce žalobkyně vyzýval žalovaného k neprodlené úhradě dluhu ve výši 55.788,94 Kč. Soud projednávanou věc posuzoval dle zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen„ o. z.“), a to podle ustanovení o úvěru, tj. § 2395 an., když smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit i s úroky. S ohledem na uvedené je zřejmé, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru, jejímž předmětem byla částka ve výši 44.000 Kč, kterou měl žalovaný vrátit spolu s úroky a poplatky. Žalovaný však nesplnil to, k čemu se zavázal a žalobkyni tak vznikl nárok i na zákonné úroky z prodlení (§ 1970 o. z., ve výši dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Soud tedy žalobě v celém rozsahu vyhověl a žalovanému uložil povinnost zaplatit dluh, a to nyní žalobkyni coby postupníkovi, které byla pohledávka za žalovaným v souladu s § 1879 a § 1880 o. z., postoupena. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva o postoupení pohledávek byla uzavřena dne 21. 1. 2021, tedy za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, posuzoval ji soud dle ustanovení tohoto zákona. Pro úplnost je třeba ještě zmínit, že soud nesdílí argumentaci žalovaného, že úrok ve výši 15, 9 % ročně je v rozporu s dobrými mravy. Tento úrok si strany sjednaly v předmětné smlouvě jako pevnou roční úrokovou sazbu a v době tohoto ujednání, tj. listopad 2018, se úroky z úvěru poskytovaného jako spotřebitelský splátkový úvěr ve výši do 50.000 Kč se splatností do 6 let, i u ostatních bank pohybovaly v rozmezí 14 – 19 % ročně. Tuto skutečnost má soud ověřenou nejen ze své činnost, ale lze si ji snadno ověřit i z nabídek úvěrů jednotlivých bank v daném období. Lichá je i námitka žalovaného týkající se smluvních poplatků. Jak již shora vypsáno, strany v článku III v bodě 4. předmětné smlouvy sjednaly povinnost platit poplatky s tím, že sjednaly i za co a v jaké výši se tyto platí. Žalobkyní požadované smluvní poplatky v celkové výši 1.500 Kč, tj. 300 Kč jednorázově za prohlášení úvěru za splatný, 600 Kč za upomínky, 200 Kč měsíčně za vedení pohledávky při ukončení smlouvy, pak zcela odpovídají smluvnímu ujednání. Námitku žalovaného, že předmětná smlouva je neplatná z důvodu, že neměl možnost se s dostatečným předstihem seznámit s podmínkami úvěru, pak nelze vůbec akceptovat. Bylo pouze na žalovaném, zda a kdy uzavře takovouto smlouvu. Žalovaný ani netvrdil, že by byl někým nucen k uzavření smlouvy v daném okamžiku. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná a zároveň splnila zákonnou povinnost spočívající v zaslání předžalobní upomínky sedm dní před podáním návrhu na zahájení řízení (§ 142a odst. 1 o. s. ř.), přiznal právo na plnou náhradu nákladů řízení, a to ve výši 7.574 Kč. Ty představovaly náklady vynaložené žalobkyní na úhradu soudního poplatku ve výši 1.669 Kč, dále pak náklady jejího právního zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“), což je odměna za tři úkony právní služby po 500 Kč (§ 11 odst. 1 písm. a) a d), § 14b odst. 1 bod 3., advokátního tarifu) za převzetí zastoupení a dvě písemná podání – žaloba a předžalobní výzva k plnění, a 3 x náhrada hotových výdajů po 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu). Dále jeden úkon právní služby ve výši 2.780 Kč učiněný po podání žaloby – tj. vyjádření k výzvě soudu (§ 11 odst. 1 písm. d) § 7 bod 5. citov. vyhl.), dle § 13 citov. vyhl. paušální náhrada 300 Kč. Advokátovi byla podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. dále přiznána 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 1.025 Kč. Žalovaný je povinen nahradit náklady řízení k rukám zástupce žalobkyně v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. Pro úplnost odůvodnění nákladů na právní zastoupení soud dodává, že žalobkyně u zdejšího soudu podává takovéto žaloby opakovaně, přičemž se jedná o návrhy podávané na ustáleném vzoru ve skutkově i právně obdobných věcech (obsahují skutkově obdobná tvrzení jako v jiných věcech vedených zdejším soudem a nevybočují z mezí ustáleného vzoru), kdy předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč. Lhůty k plnění byly stanoveny podle § 160 odst. 1 o.s.ř. v obvyklé délce tří dnů.