11 C 235/2020-26 — Okresní soud v Havlíčkově Brodě

[příjmení] žalobou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 3.780 Kč s příslušenstvím ve výši 633,02 Kč, a to z titulu dluhu na televizních poplatcích ve výši 135 Kč za měsíce 10, 11, [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo]. Vylíčila, že se žalovaná stala držitelem televizního přijímače, čímž jí ze zákona vznikla povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence. Tuto povinnost žalovaná splnila dne [datum]. Žalované tak vznikla povinnost platit v souladu se zákonem č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, v platném znění, televizní poplatek ve stanovené výši. Žalovaná nedostála své zákonné povinnosti, když nezaplatila televizní poplatky za měsíce shora uvedené. Žalobkyně ji proto vyzvala k úhradě dlužné částky. Žalovaná však svoji povinnost ani v dodatečné lhůtě nesplnila. Žalobkyně rovněž žádá zákonné úroky z prodlení. Žalovaná zůstala v tomto sporu zcela nečinná, k žalobě se nevyjádřila. Z předložených listin soud učinil následující skutková zjištění: Z výpisu z evidence [anonymizováno] – [anonymizováno] o přihlášení poplatníka televizních poplatků ze dne [datum], spojovací číslo [anonymizováno]: [číslo], že žalovaná přihlásila televizní přijímač v měsíci prosinci [rok] a dosud tento neodhlásila. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] a [datum] včetně specifikace výpočtu kapitalizovaného úroku z prodlení, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužných televizních poplatků a upozorněna na možnost soudního sporu v případě nezaplacení dlužné částky. Vzhledem ke zjištěnému skutkovému stavu postupoval soud podle zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, v platném znění (dále jen„ zák. o tel. poplatcích“) a dospěl k závěru, že žalobní nárok je důvodný. Žalovaná nesplnila svoji zákonnou povinnost, když jako poplatník ve smyslu citovaných zákonů nezaplatila televizní poplatky, jejichž výše za dané měsíce činila 135 Kč. Soud proto postupoval v souladu s § 7, 10 zák. o tel. poplatcích a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni dlužné poplatky. Žalovaná se dostala se zaplacením poplatků do prodlení, a to vždy počínaje 16. dnem daného kalendářního měsíce, soud proto vyhověl i nároku žalobkyně na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Soud v dané věci rovněž přihlédl ke skutečnosti, že žalovaná zůstala v průběhu řízení zcela pasivní. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. a žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná a zároveň splnila zákonnou povinnost spočívající v zaslání předžalobní upomínky sedm dní před podáním návrhu na zahájení řízení (§ 142a odst. 1 o. s. ř.) přiznal plnou náhradu nákladů řízení, a to ve výši 1.126 Kč Náklady řízení žalobkyně představovaly náklady vynaložené na úhradu soudního poplatku ve výši 400 Kč a na právní zastoupení, kdy žalobkyni bylo přiznáno v souladu s vyhláškou č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, v platném znění (dále jen„ advokátní tarif“), 2x 200 Kč za 2 úkony právní služby (dle § 14b odst. 1 bod 1. advokátního tarifu), paušální náhrady 2x po 100 Kč (dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu) a částka 126 Kč odpovídající 21 % dani z přidané hodnoty z odměny a náhrad (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Žalovaná je povinna nahradit náklady řízení k rukám zástupce žalobkyně v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. Žalovaná je povinna plnit v pariční lhůtě tří dnů dle § 160 odst. 1 o. s. ř. Soud v dané věci rozhodl bez nařízení jednání, tak jak to připouští § 115a o. s. ř. Tento rozsudek je odůvodněn v rozsahu uvedeném v § 157 odst. 4 o. s. ř.