117 C 7/2020-53 — Okresní soud v Havlíčkově Brodě

1. Žalobce se žalobou podanou dne [datum] domáhal po žalovaném zaplacení částky 18.622 Kč s příslušenstvím, které v žalobě vyčíslil. Žalobu zdůvodnil zejména tím, že nájemní smlouvou ze dne [datum] pronajal žalovanému byt [číslo] o velikosti 3+1 nacházející se v 6. podlaží domu [adresa] v [obec], jehož byl žalobce vlastníkem. Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou do [datum], následně byla prodloužena do [datum], tímto dnem nájemní vztah zanikl a od [datum] bydlel žalovaný v bytě bez právního důvodu. Žalovaný byt vyklidl až dne [datum]. Žalovaný měl za užívání bytu a plnění spojená s užíváním bytu platit měsíčně částku 10.239 Kč (nájemné 6.648 Kč + úhradu za služby 3.591 Kč). Žalovaný dluží žalobci na nájemném za část měsíce srpna 2019 (5.326 Kč) a za měsíce září a říjen 2019 (2x 6.648 Kč), žalovaný původně dlužil vyšší částku, ale na jeho dluh byla započtena složená kauce ve výši 19.944 Kč. Protože žalovaný dluh neuhradili žalobci ani po předžalobní výzvě, obrátil se žalobce se svým požadavkem na soud. 2. Soud vyzval žalobce i žalovaného, aby se vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a poučil je, že v případě, že soudu své stanovisko v určené lhůtě nesdělí, bude soud mít za to, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Vzhledem k tomu, že žalovaný na výzvu soudu nereagoval a že žalobce souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, soud mohl ve věci rozhodnout, aniž nařídil jednání. 3. Z listinných důkazů, které žalobce předložil k prokázání svých skutkových tvrzení, učinil soud následující skutková zjištění: -) z nájemní smlouvy č. EK [číslo] ze dne [datum] (články I., II., III. nájemní smlouvy), že na základě této pronajal žalobce jako pronajímatel žalovanému jako nájemci byt [číslo] v 6. podlaží domu [adresa] v [obec]; nájemní poměr byl uzavřen s účinností od [datum] do [datum]; dle Výpočtového listu k uvedenému bytu na dobu od [datum] měl žalovaný hradit za bytu měsíčně částku 10.239 Kč (nájemné 6.648 Kč + úhradu za služby 3.591 Kč), splatnost vždy do posledního dne v měsíci, na který se platby vztahovaly (čl. V. nájemní smlouvy); ke smlouvě náležel i Protokol o převzetí bytu ze dne [datum]; dodatkem č 1 k této smlouvě byl nájem prodloužen do [datum], -) z internetové Informace o pozemku, že žalobce byl k [datum] zapsán jako vlastník pozemku parc. č. st. [číslo], jehož součástí byla stavba [adresa] bytový dům – vše v obci a katastrálním území Havlíčkův Brod (list vlastnictví [číslo]), -) z přehledu předpisu a jejich uhrazení, že žalobce eviduje u žalovaného dluh ve výši 25.804 Kč (za měsíc srpen 5.326 Kč a za měsíce září a říjen 10.239 Kč), -) z dopisu ze dne [datum], že žalobce sdělil žalovanému, že u něj eviduje dluh na nájemném za červen 2019, a současně jej upozornil, že jestli nebude uvedený dluh uhrazen, nebude prodloužena nájemní smlouva, -) z předžalobní upomínky, že byl žalovaný právním zástupcem žalobce vyznán k úhradě dlužné částky do [datum]. 4. Provedeným dokazováním vzal soud za prokázané, že žalovaný byl v rozhodném období (od [datum] do [datum]) nájemcem výše označeného bytu na základě nájemní smlouvy z [datum] (§ [číslo], § [číslo], §2270 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., dále jen o.z.). Měl žalobci platit dohodnuté nájemné a úhradu za služby spojené s užíváním bytu, to až do skončení nájmu dne [datum]. Přestože nájemní poměr žalovaného k bytu ve vlastnictví žalobce skončil, užíval žalovaný byt po [datum] bez právního důvodu. Za užívání bytu žalobci nic neplatil. Dle §2295 o.z. má pronajímatel právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá. Žalovaný takto dluží žalobci za období od [datum] do [datum] částku 18.622 Kč (nájem za část měsíce srpna 5.326 Kč, za období září a říjen 2019 = 2x 6.648 Kč). 5. Protože žalovaný neuhradil žalobci celkový dluh ve výši 18.622 Kč dobrovolně, uložil mu povinnost zaplatit tuto částku žalobci soud svým rozhodnutím. Vedle toho je žalovaný povinen zaplatit žalobci i zákonný úrok z prodlení od [datum], tedy ode dne následujícím po dni splatnosti určené v předžalobní výzvě (§1970 o.z., §2 vl. nař. č. 351/2013 Sb.). 6. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a žalobci, který byl ve věci zcela úspěšný, přiznal právo na plnou náhradu nákladů řízení. Ty představovaly náklady vynaložené žalobcem na úhradu soudního poplatku ve výši 1.000 Kč, dále pak náklady jeho právního zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“), t.j. odměna za 2 úkony právní služby po 1.860 Kč (§ 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu za převzetí zastoupení a písemné podání – žaloba), dále odměnu za jeden úkon právní služby ve výši 930 Kč (srov. § 11 odst. 2 písm. h) ze jednoduchou výzvu k plnění), a 3x náhrada hotových výdajů po 300 Kč (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu)). Advokátu byla podle § 137 odst. 3 písm. a) o.s.ř. dále přiznána 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 1.166 Kč Náklady řízení v celkové výši 7.716 Kč je žalovaný povinen nahradit žalobci k rukám zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). 7. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o.s.ř., tj. v délce tří dnů.