19 C 92/2020-38 — Okresní soud v Havlíčkově Brodě

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení 9100 Kč s příslušenstvím s tím, že se jedná o neuhrazený úvěr. Uvedla, že spolu dne [datum] právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] SE (dále předchůdce) a žalovaný uzavřeli smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru, na základě které poskytl předchůdce jako věřitel žalovanému jako dlužníkovi spotřebitelský úvěr 10 000 Kč a žalovaný se jej zavázal předchůdci vrátit do [datum] (resp, do [datum] při stanovení týdenní splatnosti) formou 58 pravidelných týdenních splátek po 300 Kč spolu s úroky ve výši 1 400 Kč s úrokovou sazbou 23,72% ročně, odměnou za administrativní činnost 2 000 Kč odměnou za hotovostní inkaso 4 000 Kč. Žalovaný nehradil úvěr řádně a včas, když uhradil toliko 8 300 Kč. Dne [datum] postoupil předchůdce tuto svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni, která se tak nyní domáhá zaplacení dlužné jistiny 7 008,17 Kč, dlužných úhrad za hotovostní inkaso 2 091,83 Kč, úroků, a úroků z prodlení. 2. Žalovaný se ve věci po celou dobu řízení nevyjádřil. 3. Žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila, o odročení nepožádala. Žalovaný se k jednání soudu bez omluvy nedostavil, o odročení nepožádal. Předvolání k jednání mu bylo doručeno v souladu s § 49 o. s. ř. na adresu zjištěnou z centrální evidence obyvatel. Proto soud postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a věc projednal a rozhodl bez jeho přítomnosti. Vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. 4. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav: 5. Dne [datum] spolu žalovaný v pozici dlužníka a předchůdce v pozici věřitele uzavřeli smlouvu, jíž se předchůdce zavázal poskytnout žalovanému 10 000 Kč, což téhož dne v hotovosti učinil, a žalovaný se naopak zavázal vrátit předchůdci tuto částku formou 58 týdenních splátek po 300 Kč spolu s úrokem 1 400 Kč, poplatkem 2 000 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso 4 000 Kč. Úrok byl přitom sjednán ve výši 23,72 % ročně a RPSN na 195% (smlouva [číslo] karta zákazníka). Žalovaný však řádně a včas neuhradil dohodnuté splátky. Předchůdce proto pohledávku za žalovaným z této smlouvy plynoucí postoupil dne [datum] na žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek, seznam postoupených pohledávek), o čemž byl žalovaný písemně vyrozuměn (oznámení a příslušný podací lístek). Žalobkyně následně zaslala žalovanému předžalobní upomínku (předžalobní upomínka, příslušný podací lístek). 6. Po právní stránce soud věc posoudil dle občanského zákoníku (o.z.) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále ZSÚ). 7. Ust. § 419 o.z. uvádí, že je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Naopak kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele Pro účely ochrany spotřebitele a pro účely § 1963 se za podnikatele považuje také každá osoba, která uzavírá smlouvy související s vlastní obchodní, výrobní nebo obdobnou činností či při samostatném výkonu svého povolání, popřípadě osoba, která jedná jménem nebo na účet podnikatele (§ 420 ods.t 1a 2 o.z.). 8. Podle § 1813 a § 1815 o.z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. K nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. 9. Dle § 1841 o.z. se smlouvou o finanční službě pro účely úpravy spotřebitelských smluv v tomto zákoně rozumí každá spotřebitelská smlouva týkající se bankovní, úvěrové, platební nebo pojistné služby, smlouva týkající se penzijního připojištění, směny měn, vydávání elektronických peněz a smlouva týkající se poskytování investiční služby nebo obchodu na trhu s investičními nástroji. 10. Ust. § 2395 o.z. uvádí, že se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.) 11. Podle § 122 odst. 1 - 3 ZSÚ může věřitel pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Uplatněná smluvní pokuta přitom nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč. Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč. 12. Podle § 133 odst. 2 ZSÚ do celkových nákladů spotřebitelského úvěru se dále započítávají náklady na ocenění nemovité věci, je-li pro získání spotřebitelského úvěru nezbytné, a náklady na doplňkové služby, je-li uzavření smlouvy o doplňkové službě povinné pro získání spotřebitelského úvěru nebo pro jeho získání za nabízených podmínek. Podle odst. 3 náklady na doplňkové služby, jako je zejména pojistné, se zahrnují do celkových nákladů spotřebitelského úvěru, s výjimkou případů, kdy a) je uzavření smlouvy o doplňkové službě nepovinné. 13. Dle § 1879 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění (§ 1880 o.z.). 14. Dle § 1970 o.z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 15. Na základě těchto ustanovení a shora uvedeného skutkového stavu má soud za to, že je žaloba důvodná pouze částečně. Strany Žalovaný s předchůdcem platně uzavřel spotřebitelskou smlouvu o úvěru, jíž se předchůdce v pozici věřitele zavázal žalovanému/dlužníku/spotřebiteli poskytnout úvěr 10 000 Kč, a žalovaný se jí jej zavázal vrátit formou pravidelných měsíčních splátek spolu s řádně dohodnutými úroky a poplatky. Dle názoru soudu byl žalovaný při uzavírání dané smlouvy řádně seznámen se smluvními podmínkami pro poskytnutí daného úvěru, a soud má tak za to, že předmětná smlouva o úvěru byla uzavřena v souladu se ZSÚ. 16. Vzhledem k tomu, že soud shledal smlouvu o úvěru platnou, vznikla žalovanému povinnost úvěr vrátit předchůdci, potažmo žalobkyni, na níž byla pohledávka předchůdce z dané smlouvy plynoucí platně postoupena, a je tedy díky tomu v této věci aktivně legitimována. Žalovaný se ocitl v prodlení se zaplacením peněžitého dluhu, a žalobkyni tak náleží právo požadovat po něm zaplacení nesplacené části úvěru, sjednaného běžného úroku ve výši 23,72% (tuto výši úroku soud považuje za přiměřenou s ohledem na druh úvěru jako úvěru nebankovního,„ rizikovějšího“) i úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. od prvního dne, kdy se žalovaný ocitl s plněním celkového dluhu v prodlení, tj. od [datum]. Vzhledem k uvedenému tak soud uložil povinnost žalovanému uhradit žalobkyni dlužnou jistinu, dlužný úrok a příslušný úrok z prodlení. Vzhledem k tomu, že žalovaný neuhradil žalobkyni jistinu, smluvní pokutu a náklady na upomínání řádně a včas, má žalobkyně nárok rovněž na zákonné úroky z prodlení plynoucí jí z daných částek od prvního dne, kdy se žalovaný dostal s plněním do prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/21013 Sb. Soud proto ve věci rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku. 17. K jinému závěru však soud dospěl ohledně doplňkové služby hotovostního inkasa, neboť jejich sjednání soud považuje za rozporné s dobrými mravy. Soud má totiž za to, že se fakticky jedná o neoddělitelnou součást smlouvy o úvěru, jíž předchůdce obchází úpravu ZSÚ týkající se přiměřenosti sjednaných plnění za poskytnutí úvěru, a neúměrně tak n