5 C 114/2020-24 — Okresní soud v Havlíčkově Brodě

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu uplatnila žalobkyně nárok na zaplacení hotových výdajů vynaložených při převozu žalovaného do Protialkoholní záchytné stanice v [obec]. Tvrdila, že k této události došlo dne [datum]. K převozu žalovaného došlo služebním vozidlem Policie ČR. Bylo ujeto 65 km, a to z [obec] do [obec] a zpět. Náklady na jeho použití byly ve výši 427 Kč. 2. Soud ve věci rozhodl platebním rozkazem, který se žalovanému nepodařilo doručit. Byl proto platební rozkaz zrušen. 3. Soud oba účastníky vyzval k tomu, aby se vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a poučil je, že v případě, že soudu své stanovisko v určené lhůtě nesdělí, bude mít za to, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Ani jeden z účastníků na výzvu soudu ve stanovené lhůtě nereagoval. Soud proto ve věci rozhodl, aniž nařídil jednání. Postupoval tak podle § 115a z. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále o. s. ř.). 4. Žalovaný, ač vyzván, se k samotné žalobě nevyjádřil. 5. Z listin předložených žalobkyní zjistil soud následující skutečnosti: - ze záznamu protialkoholní stanice, že žalovaný byl do stanice přijat [datum] v 14,40 hod. Byl přivezen Policií ČR - policisty z Obvodního oddělení Policie v [obec], neboť ohrožoval vlastní život a zdraví pod vlivem alkoholu, nekontroloval svoje chování, měl nejistou chůzi, pohybu byl schopen jen dopomocí; - k převozu žalovaného do protialkoholní stanice bylo použito služebního vozidla tovární značky Škoda Octavia s kombinovanou spotřebou 7,4 litrů benzínu na 100 km. Ujeto bylo 65 km. Celkové náklady na dopravu byly v částce 427 Kč; - k zaplacení této částky byl žalovaný žalobkyní vyzván [datum]. 6. Nárok žalobkyně je důvodný. Podle § 7 odst. 4 zákona č. 379/2005 Sb. hradí dopravu, vyšetření, ošetření a následný pobyt na záchytné stanici, prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky ošetřená osoba. Přítomnost alkoholu v těle žalovaného byla v rozhodné době prokázána. Ze specifikace nákladů vyplývá, že celkové náklady žalobkyně na převoz žalovaného představovala částka 427 Kč Náklady, které takto vznikly, byl žalovaný povinen žalobkyni zaplatit. K tomu byl vyzván, avšak lhůtu, která mu ke splnění povinnosti byla stanovena, nevyužil. 7. Soud na základě zjištěného skutkového stavu uložil žalovanému povinnost zaplatit podle shora uvedeného ustanovení náklady vynaložené Policií ČR. 8. Protože žalovaný žalobkyni pohledávku nezaplatil ve lhůtě splatnosti, vznikla žalovanému podle § 1970 z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ještě povinnost zaplatit žalobkyni vedle dlužné částky úrok z prodlení, který je ve výši shora uvedené stanovené podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 9. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 a § 142a o. s. ř. Žalobkyně byla ve věci úspěšná, proto jí soud přiznal náhradu nákladů. Žalobkyně náklady řízení vyúčtovala v částce 600 Kč, a to úkony po 300 Kč - za předžalobní upomínku, za sepis žaloby. 10. Novela občanského soudního řádu provedená zákonem č. 139/2015 Sb. s účinností od [datum] do stávajícího ustanovení § 151 o. s. ř. vložila nový odstavec 3 tohoto znění: Účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, přizná soud náhradu v paušální výši určené zvláštním právním předpisem. Z důvodové zprávy k uvedené novele občanského soudního řádu vyplývá, že vyčíslování hotových nákladů je pro nezastoupeného účastníka nepřiměřeně složité, oproti advokátům, jimž jsou hotové výdaje přiznávány v podobě paušalizované částky, čímž se podstatně zhoršuje postavení nezastoupených účastníků soudního řízení. Smyslem a účelem novely ustanovení § 151 o. s. ř. je tedy zrovnoprávnit postavení nezastoupeného účastníka soudního řízení s účastníkem, který je zastoupen zástupcem z řad advokátů. Ustanovení § 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. obecně definuje, že za hotové výdaje účastníka, který v řízení nebyl zastoupen advokátem a jenž jejich výši přesně nevyčíslil, náleží účastníkovi jejich náhrada. V odstavci 2 je pak uveden demonstrativní výčet úkonů, za které lze tuto náhradu přiznat. V tomto demonstrativním výčtu úkonů není úkon„ přípravy a převzetí věci“ uveden. Podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“), je za úkon právní služby považováno převzetí a příprava zastoupení nebo obhajoby na základě smlouvy o poskytnutí právních služeb (§ 11 odst. 1 písm. a/ advokátního tarifu). 11. Žalobkyně je ze zákona osvobozena od placení soudního poplatku. Soud postupoval podle § 2 odst. 3 zákona o soudních poplatcích (č. 549/1991 Sb.) a ve sporu zavázal neúspěšného žalovaného k povinnosti zaplatit státu soudní poplatek, který z návrhu na zahájení řízení, jehož předmětem je peněžité plnění do částky 20.000 Kč, představuje částka 1.000 Kč (položka 1 bod 1 písm. a/ sazebníku poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích). 12. Lhůtu k plnění soud žalovanému stanovil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. v trvání tří dnů od právní moci rozsudku.