5 C 6/2021-26 — Okresní soud v Havlíčkově Brodě

1. [příjmení] žalobou domáhala se žalobkyně rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost, zaplatit jí shora uvedenou částku s úrokem z prodlení. Tvrdila, že žalovaný cestoval dne [datum] v [obec] na tramvajové lince 1 veřejné hromadné dopravy provozované Dopravním podnikem hl. m. [právnická osoba], avšak neprokázal se přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem. Je tak povinen zaplatit nejen nezaplacené jízdné po 24 Kč, ale i přirážku k jízdnému ve výši po 1.500 Kč jako sankci za nesplnění povinnosti cestovat s platným jízdním dokladem. 2. Ve věci bylo rozhodnuto platebním rozkazem, který se však žalovanému nepodařilo doručit. Byl proto platební rozkaz postupem podle § 173 odst. 2 ve spojení s § 174a odst. 4 z. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále o. s. ř.) zrušen. 3. Již při podání žaloby žalobkyně souhlasila s tím, aby o podané žalobě bylo rozhodnuto postupem podle § 115a z. č. 99/1963, občanský soudní řád (dále o. s. ř.), t. j. bez nařízení soudního jednání. Proto soud jen žalovaného vyzval, aby se vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň byl žalovaný poučen o následcích své nečinnosti. Protože žalovaný na výzvu soudu nereagoval, nereagoval ani na žalobu samotnou, mohl soud postupovat podle § 115a o. s. ř. a rozhodnout o podané žalobě bez nařízení jednání. 4. Z listin předložených žalobkyní soudu spolu se žalobou, zjistil soud následující skutečnosti: - ze zápisu o provedené přepravní kontrole [číslo] že se žalovaný dne [datum] ve 12:43 hod. na tramvajové lince [číslo] hromadné dopravy provozované žalobkyní neprokázal přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem; - z výzvy ze dne [datum] adresované žalovanému právním zástupcem žalobkyně, že žalovaný byl vyzván k dobrovolnému plnění ve výši 1.524 Kč s odkazem na přepravní kontrolu provedenou dne [datum]. 5. Z předložených listin vyplývá, že se žalovaný ve shora uvedeném případě neprokázal přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem, čímž porušil své povinnosti cestujícího veřejné hromadné dopravy. Je tak povinen zaplatit nejen dlužné jízdné, ale i přirážku k jízdnému, která činí podle smluvních přepravních podmínek 1.500 Kč (čl. 8 odst. 4). 6. Z předložených listin vyplývá, že se žalovaný ve shora uvedeném případě neprokázal přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem, který při započetí jízdy musí mít každý cestující. Porušil své povinnosti cestujícího veřejné hromadné dopravy. Je tak povinen zaplatit nejen přirážku k jízdnému, která činí podle smluvních přepravních podmínek 1.500 Kč (čl. 8 odst. 4), ale i dlužné jízdné ve výši 24 Kč. 7. Soud proto postupoval podle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále o. z.), § 18a odst. 1 písm. c), odst. 2 písm. c) a odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, § 7 a § 15 písm. a), b) vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, a žalobě zcela vyhověl, a to včetně úroku z prodlení (§ 1970 o. z., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.), když přihlédl i k tomu, že žalovaný zůstal v řízení zcela pasivní a žalobě se nijak nebránil. 8. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 a § 142a o. s. ř. a žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Ty tvoří zaplacený soudní poplatek 400 Kč a náklady zastoupení advokátem. Výši odměny za právní zastoupení stanovil soud podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, advokátní tarif. Odměna za jeden úkon právní pomoci je ve výši 200 Kč. Ve věci učinil zástupce tři úkony - převzetí věci, předžalobní výzva, sepis žaloby. Za každý z úkonů byla přiznána odměna ve výši 200 Kč (§ 14b odst. 1) a náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a/). Nákladem řízení žalobkyně je také náhrada daně z přidané hodnoty, jíž je zástupce žalobkyně plátcem (§ 137 odst. 3 písm. a/ o. s. ř.) Daň je ve výši 21 % a ze součtu odměn a náhrad (z částky 900 Kč) ji představuje částka 189 Kč. 9. Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). 10. Lhůty k plnění byly stanoveny v obvyklé délce tří dnů (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).