11 C 216/2021-26 — Okresní soud v Havlíčkově Brodě

1. Podanou žalobou domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 6.400 Kč s příslušenstvím, jak shora ve výrokové části vypsáno. Vylíčila, že jako postupník a nový věřitel nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 3. 3. 2021 se společností [právnická osoba], jako původním věřitelem a postupitelem. Původní věřitel uzavřel se žalovaným dne 16. 5. 2016 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě mu poskytl úvěr ve výši 5.000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 15. 6. 2016. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, tj. své jméno, příjmení, rodné číslo, číslo občanského průkazu, číslo svého bankovního účtu, adresu trvalého pobytu a adresu bydliště, je-li odlišná od adresy trvalého pobytu, emailovou adresu, číslo mobilního telefonu. Žalovaný dále uvedl heslo pro přístup k jeho uživatelskému profilu. Souhlas s registrací a vstupem do uživatelského účtu byl podmíněn souhlasem žalovaného s příslušnou smluvní dokumentací, kterou odsouhlasil zaškrtnutím příslušného políčka formulářů s odkazy na smluvní dokumentaci. Žalovaný dokončil registraci zadání bezpečnostní SMS, která spolu s dokončením registrace v uživatelském profilu považoval za jednoznačně spojenou s podepisujícím, tedy žalovaným. Žalovaný rovněž při žádosti o úvěr přiložil ofocený občanský průkaz, který sloužil k ověření jeho totožnosti. Žalovaný byl lustrován z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, BRKI. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti a bylo tak vyhověno žádosti o úvěr. Po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet byla žalovanému schválena žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru. V návaznosti na výše zmíněné schválení byla stranami odsouhlasena smlouva o spotřebitelském úvěru, kdy byla žalovanému poskytnuta částka 5.000 Kč se splatností dne 15. 6. 2016. Úvěr byl poskytnut z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného [bankovní účet]. Původní věřitel identifikoval platbu úvěru uvedením variabilního symbolu, který byl určen jako číslo smlouvy [číslo]. Žalovaný se dle Smlouvy o úvěru [číslo], jejíž text odsouhlasil, zavázal uhradit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1.400 Kč splatný v den splatnosti úvěru, tedy dne 15. 6. 2016. Úvěr byl žalovanému prokazatelně poskytnut, jak je patrno z přiloženého výpisu z bankovního účtu původního věřitele, ale přesto nebyl žalovaným do dnešního dne uhrazen v celé výši. Žalovaný byl prokazatelně upomínán k úhradě dluhu upomínkami odeslanými původním věřitelem a následně i formou předžalobní upomínky prostřednictvím právního zástupce žalobkyně, která byla odeslána dne 13. 4. 2021. 2. Soud vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a poučil jej, že v případě, že soudu své stanovisko v určené lhůtě nesdělí, bude soud mít za to, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Vzhledem k tomu, že žalovaný na výzvu soudu nereagoval a že žalobkyně souhlasila (již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, soud mohl ve věci rozhodnout, aniž nařídil jednání. 3. Z listinných důkazů, které žalobkyně předložila k prokázání svých skutkových tvrzení, učinil soud následující skutková zjištění: 4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] datované dnem 10. 5. 2016 a z potvrzení o odeslání finančních prostředků, že společnost [právnická osoba] poskytla žalovanému dne 16. 5. 2016 úvěr ve výši 5.000 Kč, na účet číslo [bankovní účet], kdy VS je číslo předmětné smlouvy. Úvěr, včetně poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 6.400 Kč, byl splatný dne 15. 6. 2016. 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené žalobkyní dne 3. 3. 2021 se [právnická osoba] [anonymizováno], že na jejím základě přešla pohledávka za žalovaným na žalobkyni, přičemž tato změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena dopisem ze dne 13. 4. 2021. 6. Z výzvy ze dne 13. 4. 2021, že žalovaný byl právním zástupcem žalobkyně vyzván k plnění před podáním žaloby. 7. Soud z hlediska práva hmotného posoudil nárok žalobkyně ve smyslu zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 30. 11. 2018 (dále jen„ o.z.“), neboť smlouva o úvěru byla uzavřena dne 16. 5. 2016. Nárok žalobkyně na vrácení úvěru byl tedy soudem posouzen dle § 2395 o.z., podle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. V daném případě bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně řádně plnil ze smlouvy o úvěru poskytnutím sjednané částky úvěru, nikoliv však žalovaný, který předmět úvěru v dohodnuté době nevrátil. Soud ho proto k plnění zavázal, neboť shledal na základě provedeného dokazování žalobu jako důvodnou. Soud přihlédl i k tomu, že žalovaný zůstal v řízení zcela pasivní, tvrzení žalobkyně nečinil sporná. Dle § 1970 o.z. soud žalobkyni dále přiznal právo na zaplacení úroků z prodlení. Žalovaný je povinen plnit žalobkyni, neboť smlouvou o postoupení pohledávky bylo prokázáno, že předmětná pohledávka byla dle § 1879 o. z. postoupena žalobkyni, která je v tomto řízení aktivně legitimována, což žalovanému bylo oznámeno. Z výše uvedených důvodů soud žalobě zcela vyhověl. 8. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na plnou náhradu nákladů řízení. Ty představovaly náklady vynaložené žalobkyní na úhradu soudního poplatku ve výši 400 Kč, dále pak náklady jejího právního zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“), tj. odměna za tři úkony právní služby po 200 Kč (§ 14b odst. 1 písm. c), § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu za převzetí zastoupení a dvě písemná podání – žaloba a předžalobní výzva k plnění; soud ve věci aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech (obsahují skutkově obdobná tvrzení jako v jiných věcech vedených zdejším soudem a nevybočují z mezí ustáleného vzoru), kdy předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč) a 3x náhrada hotových výdajů po 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu). Advokátovi byla podle § 137 odst. 3 písm. a) o.s.ř. dále přiznána 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 189 Kč Náklady řízení v celkové výši 1.489 Kč je žalovaný povinen nahradit žalobkyni k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). 9. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o.s.ř., tj. v délce tří dnů. 10. Tento rozsudek je odůvodněn v rozsahu dle § 157 odst. 4 o.s.ř.