14 C 5/2022-28 — Okresní soud v Havlíčkově Brodě

Předmětem tohoto řízení byla žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 2.699,29 Kč s příslušenstvím, kterou představují nezaplacené televizní poplatky za měsíce únor 2020 až září 2021, tj. za 20 měsíců po 135 Kč měsíčně (únor 2020 ve výši 134,29 Kč). Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že nárok neuznává s tím, že poplatky hradila manželka žijící s ním ve společné domácnosti s tím, že doložil výpis z účtu č. [bankovní účet] vedený na jméno [jméno] [příjmení], kde od 14.1.2020 do 13.1.2022 je pravidelně placena částka 193 Kč na účet č. [bankovní účet], s specifickým symbolem [číslo]. Soud následně žalovaného vyzval, aby sdělil soudu a doložil důkaz, zda a kdy podal odhlášku poplatníka TV poplatku, ve smyslu § 8 odst. 8 zákona 348/2005 Sb. Na toto žalovaný uvedl, že se k placení poplatků ani nepřihlašoval. Na základě provedených důkazů soud zjistil: - z výzvy k přihlášení ze dne 29.5.2019, že žalovaný byl vyzván, k přihlášení poplatníka a byl poučen o důsledku spojeným s ignorováním výzvy – tj. že bude zařazen do evidence poplatníků TV poplatku. Na tuto výzvu žalovaný nikterak nereagoval, v důsledku čehož se považuje za poplatníka televizního poplatku, jak mu bylo sděleno dopisem ze dne 28.8.2019 - z výzvy ze dne 6.10.2021, že výše dlužných televizních poplatků činí 2.699,29 Kč a že žalovaný byl upozorněn na jejich případné vymáhání soudní cestou, - z přehledu výpočtu úroku z prodlení, že úrok z prodlení z dlužných poplatků za uvedené období činí částku 256,72 Kč. Podle § 3 odst. 2 věta první zákona č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích je poplatníkem televizního poplatku fyzická osoba, která vlastní televizní přijímač. Podle § 3 odst. 4 citovaného zákona jestliže je fyzická osoba nebo právnická osoba, která není přihlášena v evidenci poplatníků rozhlasového poplatku nebo v evidenci poplatníků televizního poplatku, odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě, považuje se za poplatníka rozhlasového a televizního poplatku s povinností platit, pokud Českému rozhlasu nebo České televizi (dále jen "provozovatel") po jejich písemné výzvě neoznámí písemným čestným prohlášením opak, a to s účinností od marného uplynutí lhůty 30 dnů ode dne doručení této výzvy. Součástí výzvy musí být poučení o následcích neprokázání opaku v takto stanovené lhůtě. Podle § 7 citovaného zákona poplatník platí televizní poplatek provozovateli vysílání ze zákona buď přímo, nebo prostřednictvím pověřené osoby (odst. 1). Je-li poplatníkem fyzická osoba, je televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce (odst. 2). Podle § 10 citovaného zákona nezaplatí-li poplatník včas televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. Podle § 7 odst. 5 citovaného zákona odhlásí-li se poplatník z evidence poplatníků nebo sníží-li poplatník počet evidovaných rozhlasových nebo televizních přijímačů, zaplatí rozhlasový nebo televizní poplatek v původní výši rovněž za měsíc, v němž byly tyto změny oznámeny provozovateli vysílání ze zákona. Případné přeplatky provozovatel vysílání ze zákona, popřípadě pověřená osoba vrátí. Vzhledem k výše zjištěným skutečnostem, kdy žalovaný nezaplatil za uvedené období televizní poplatky, a podle citovaných ustanovení zákona o rozhlasových a televizních poplatcích uznal soud žalobu podanou důvodně a po právu. Proto žalobě zcela vyhověl, a to včetně úroku z prodlení (§ 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Žalovaný se stal poplatníkem televizního poplatku v souladu se shora uvedeným ustanovením zákona o rozhlasových a televizních poplatcích, jelikož výzvu k přihlášení poplatníka nechal zcela bez odezvy, ač byl o důsledcích poučen. Byl tak povinen poplatky platit. Pokud jde o námitku žalovaného, že poplatek byl placen ze shora uvedeného účtu manželkou, tak tato je zcela lichá a nemůže obstát. Účet, na který odcházela částka, se neshoduje s účtem, na který měl žalovaný poplatek platit. Číslo účtu, na který měl žalovaný poplatky platit, je uvedeno např. ve výzvě z 15.3.2020. [příjmení] (193 Kč), která v rozhodném období odcházela ze shora uvedeného účtu, se taktéž neshoduje s výší televizního poplatku (135 Kč). A v neposlední řadě přidělený variabilní symbol poplatníka se taktéž neshoduje s variabilním či jiným symbolem uváděným žalovaným. Žalovaný tedy neprokázal, že by žalobkyni poplatek uhradil on či třetí osoba za něj. Nad to je třeba uvést, že jeho poplatková povinnost zaniká až následující měsíc po jeho odhlášení z poplatkové evidence. Chce-li tedy žalovaný do budoucna obdobným sporům zamezit, musí provést odhlášku z evidence, jak uvedeno shora. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) a žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Ty tvoří zaplacený soudní poplatek 400 Kč a náklady zastoupení advokátem podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, tj. odměna za 2 úkony právní služby po 200 Kč (§ 14b odst. 1) a 2 x paušální náhrada hotových výdajů po 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a/). Advokátu byla dále přiznána podle § 137 odst. 3 písm. a/ o. s. ř. 21 % DPH. Náklady řízení je třeba zaplatit advokátu (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Lhůty k plnění byly stanoveny podle § 160 odst. 1 o. s. ř. v obvyklé délce 15 dnů. Tato věc byla podle § 115a o. s. ř. projednána a rozhodnuta bez nařízení jednání. Tento rozsudek je odůvodněn v rozsahu uvedeném v § 157 odst. 4 o. s. ř.