15 C 118/2022-23 — Okresní soud v Havlíčkově Brodě

1. Žalobou došlou soudu dne 13. 5. 2022 se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 7.247,90 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 7.247,90 Kč od 25. 1. 2022 do zaplacení, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1.200 Kč. Vylíčila, že provozuje poptávkový systém na webové adrese [webová adresa], jehož cílem je zprostředkování kontaktů mezi podnikateli nabízející své služby a jejich zákazníky, kteří tyto služby či zboží poptávají a dále vytváří databázi veřejných zakázek od různých zadavatelů. Pro poptávající je zadání poptávky do poptávkového systému žalobkyně bezplatné. Subjekty, které něco nabízejí (dodavatelé), si musí u žalobkyně zakoupit kredity, které jim umožní získat kontakt na poptávajícího a nabídnout mu své služby či zboží. Každému je v poptávkovém systému k dispozici pouze znění a místo poptávky. Teprve užitím určitého množství kreditů může dodavatel získat konkrétní spojení na poptávajícího. V případě, že dodavatelé mají zájem o tzv. paušální poptávky (poptávky, které nebyly žalobkyní telefonicky ověřeny, případně o které po určitý čas nikdo z dodavatelů neprojevil zájem), získají tento přístup za roční paušální platbu. Žalovaná, která je podnikající fyzickou osobou, se registrovala jako dodavatel zboží nebo služeb na webových stránkách žalobkyně. Při tom vyjádřila souhlas se Všeobecnými obchodními podmínkami žalobkyně. Dne 10. 1. 2022 si prostřednictvím zákaznické telefonní linky objednala službu paušální poptávky, která umožňuje přístup tzv. paušálním poptávkám bez použití kreditů. Zřízením služby paušální poptávky v hodnotě 5.990 Kč bez DPH žalobkyně objednávku žalované přijala. Žalobkyně zaslala žalované zálohovou fakturu [číslo] znějící na částku 7.247,90 Kč včetně DPH splatnou dne 24. 1. 2022. 2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo soudu řádně doručit žalované do vlastních rukou, a proto byl dle § 173 odst. 2 ve spojení s § 174a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“) zrušen. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 4. Soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání při splnění podmínek dle § 115a o. s. ř., kdy žalobkyně již s podáním žaloby s tímto postupem souhlasila a ani žalovaná proti němu neměla žádných námitek. 5. Soud provedl dokazování a učinil následující skutková zjištění: - zálohovou fakturou [číslo] vystavenou dne 10. 1. 2022 vyúčtovala žalobkyně žalované službu [webová adresa] – paušální poptávky na 24 měsíců za částku 5.990 Kč bez DPH, tedy 7.247,90 Kč vč. 21 % DPH splatnou 24. 1. 2022, - dopisem ze dne 5. 4. 2022 vyzval právní zástupce žalobkyně žalovanou k plnění a upozornil ji na možný soudní spor; dle poštovního podacího archu byl dopis odeslán jako doporučená zásilka. 6. Soud z hlediska hmotného práva aplikoval níže uvedená ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“) a vzal za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovanou došlo dne 10. 1. 2022 ke vzniku závazkového vztahu, jímž se žalobkyně zavázala zprostředkovávat kontakty mezi poptávajícími služeb a žalovanou v souvislosti s její podnikatelskou činností (§ 1723 odst. 1 o. z.). Žalovaná vystupovala nikoliv jako spotřebitel (§ 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů), ale jako podnikatel, na nějž je nutné pohlížet jako na profesionála, který není právními předpisy chráněn jako spotřebitel. 7. Mezi účastníky byla sjednána cena služby, a to včetně DPH, přičemž lhůta splatnosti byla stanovena v délce jednoho měsíce. 8. Soud tedy žalobě po zhodnocení důkazů a na základě uvedeného právního posouzení věci žalobě vyhověl, včetně požadavku na zaplacení úroků z prodlení (§ 1970 o. z., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.) a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, neboť se jednalo o vzájemný závazek podnikatelů (§ 513 o. z., § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Přihlédl současně k tomu, že žalovaná zůstala v řízení zcela pasivní, nesporovala existenci ani výši dluhu. 9. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, a proto jí soud přiznal náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva proti žalované, která ve věci neměla úspěch (§ 142 odst. 1, 142a o.s.ř.) Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, nákladů právního zastoupení dle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu v platném znění za 2 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis návrhu ve věci samé - § 11 odst. 1 advokátního tarifu) po 200 Kč, za 1 úkon právní služby (sepis jednoduché výzvy k plnění - § 11 odst. 2 advokátního tarifu) za 100 Kč dle § 14b odst. 1 advokátního tarifu, dále 3 x náhrada hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5, navýšené o DPH ve výši 21 % z odměny a náhrad dle § 137 o.s.ř., celkem 1.368 Kč. 10. Žalovaná je povinna zaplatit náklady řízení k rukám zástupce žalobkyně podle § 149 odst. 1 o.s.ř. 11. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o.s.ř., tj. v délce tří dnů. 12. Tento rozsudek je odůvodněn v rozsahu dle § 157 odst. 4 o.s.ř.