17 C 94/2021-29 — Okresní soud v Havlíčkově Brodě

1. Žalobou podanou dne 23. 8. 2021 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 6.400 Kč s příslušenstvím, které v žalobě vyčíslila. Žalobu zdůvodnila zejména tím, že právní předchůdce žalobkyně, obchodní korporace [právnická osoba], uzavřel se žalovanou smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalované dne 21. 3. 2016 úvěr ve výši 5.000 Kč, který měl být splacen dne 20. 4. 2016. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka skládající se z dosud nesplacené jistiny úvěru ve výši 5.000 Kč, dále poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1.400 Kč. Právní předchůdce žalobkyně poskytoval úvěry prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], na které se žalovaná nejprve zaregistrovala zadáním osobních údajů, a to své jméno, příjmení, rodné číslo, číslo občanského průkazu, číslo svého bankovního účtu, adresu trvalého pobytu a adresu bydliště, je-li odlišná od adresy trvalého pobytu, e-mailovou adresu, číslo mobilního telefonu. Žalovaná dále uvedla heslo pro přístup k jejímu uživatelskému profilu. Souhlas s registrací a vstupem do uživatelského účtu byl podmíněn souhlasem žalované s příslušnou smluvní dokumentací, kterou žalovaná odsouhlasila zaškrtnutím příslušného políčka formulářů s odkazy na smluvní dokumentaci. Žalovaná dokončila registraci zadáním bezpečnostní SMS, která spolu s dokončením registrace v uživatelském profilu považovala za jednoznačně spojenou s podepisujícím, tedy žalovanou. Žalovaná rovněž při žádosti o úvěr přiložila ofocený občanský průkaz, který sloužil k ověření její totožnosti. Dále byla žalovaná lustrována z veřejně dostupných databází [anonymizováno], [příjmení], [anonymizována dvě slova], na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti, a bylo tak vyhověno žádosti o úvěr. Úvěr byl poskytnut z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalované [bankovní účet]. Původní věřitel identifikoval platbu úvěru uvedením variabilního symbolu, který byl určen jako číslo smlouvy [číslo]. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 3. 3. 2021 mezi společností [právnická osoba], a žalobkyní. Žalovaná dlužnou částku neuhradila a to ani na základě předžalobní výzvy zaslané jí právním zástupcem žalobkyně. 2. Soud vyzval žalovanou, aby se vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a poučil ji, že v případě, že soudu své stanovisko v určené lhůtě nesdělí, bude soud mít za to, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Vzhledem k tomu, že žalovaná na výzvu soudu nereagovala a že žalobkyně souhlasila (již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, soud mohl ve věci rozhodnout, aniž nařídil jednání. 3. Z listinných důkazů, které žalobkyně předložila k prokázání svých skutkových tvrzení, učinil soud následující skutková zjištění: -) ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] že dne 18. 3. 2016 byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou dohoda, jíž se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalované finanční prostředky ve výši 5.000 Kč a to dne 21. 3. 2016, a žalovaná se zavázala je vrátit do 30 dnů od odeslání finančních prostředků, tj. do 20. 4. 2016, dále byl dohodnut poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1.400 Kč; -) z potvrzení o odeslání finančních prostředků, že dne 21. 3. 2016 byla žalované poukázána částka 5.000 Kč; -) ze smlouvy o postoupení pohledávek a z přílohy k této smlouvě, že dne 3. 3. 2021 uzavřela společnost [právnická osoba] a žalobkyně smlouvu, na jejímž základě přešla pohledávka za žalovanou na žalobkyni, přičemž tato změna v osobě věřitele byla žalované oznámena dopisem ze dne 13. 4. 2021, -) z dopisu ze dne 13. 4. 2021, že žalovaná byla právním zástupcem žalobkyně vyzvána k plnění před podáním žaloby. 4. Soud z hlediska práva hmotného posoudil nárok žalobkyně ve smyslu zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 29. 12. 2016 (dále jen„ o.z.“), neboť smlouva o úvěru byla uzavřena dne 18. 3. 2016. Nárok žalobkyně na vrácení úvěru byl tedy soudem posouzen dle § 2395 o.z., podle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Smlouva byla uzavřena distančním způsobem dle § 1820 a násl. o.z. V daném případě bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně řádně plnil ze smlouvy o úvěru poskytnutím sjednané částky úvěru, nikoliv však žalovaná, která předmět úvěru v dohodnuté době nevrátila. Soud ji proto k plnění zavázal, neboť shledal na základě provedeného dokazování žalobu jako důvodnou. Soud přihlédl i k tomu, že žalovaná zůstala v řízení zcela pasivní, tvrzení žalobkyně nečinila sporná. Dle § 1970 o.z. soud žalobkyni dále přiznal právo na zaplacení úroků z prodlení. Žalovaná je povinna plnit žalobkyni, neboť smlouvou o postoupení pohledávky bylo prokázáno, že předmětná pohledávka byla dle § 1879 o. z. postoupena žalobkyni, která je v tomto řízení aktivně legitimována, což žalované bylo původním věřitelem oznámeno. Z výše uvedených důvodů soud žalobě zcela vyhověl. 5. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na plnou náhradu nákladů řízení. Ty představovaly náklady vynaložené žalobkyní na úhradu soudního poplatku ve výši 400 Kč, dále pak náklady jejího právního zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“), t.j. odměna za tři úkony právní služby po 200 Kč (§ 14b odst. 1 písm. c), § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu za převzetí zastoupení a dvě písemná podání – žaloba a předžalobní výzva k plnění; soud ve věci aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech (obsahují skutkově obdobná tvrzení jako v jiných věcech vedených zdejším soudem a nevybočují z mezí ustáleného vzoru), kdy předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč) a 3x náhrada hotových výdajů po 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu). Advokátu byla podle § 137 odst. 3 písm. a) o.s.ř. dále přiznána 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 189 Kč Náklady řízení v celkové výši 1.489 Kč je žalovaná povinna nahradit žalobkyni k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). 6. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o.s.ř., tj. v délce tří dnů. 7. Tento rozsudek je odůvodněn v rozsahu dle § 157 odst. 4 o.s.ř.