19 C 1/2022-31 — Okresní soud v Havlíčkově Brodě

Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení 1 510 Kč s příslušenstvím jako náhrady za jízdné a přirážky k jízdnému za to, že dne 12.2.2020 užila k přepravě vozidlo MHD na lince provozované právním předchůdcem žalobkyně, [právnická osoba] podnik [územní celek], a.s. (dále předchůdce), bez platného jízdního dokladu. Žalovaná se ve věci po celou dobu řízení nevyjádřila. Žalobkyně se z nařízeného jednání soudu omluvila, o odročení nepožádala. Žalovaná se k jednání soudu bez omluvy nedostavila, o odročení nepožádala. Předvolání k jednání jí bylo doručeno v souladu s § 49 o. s. ř. na adresu zjištěnou z centrální evidence obyvatel. Proto soud postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a věc projednal a rozhodl bez jejich přítomnosti. Vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Z provedeného dokazování vzal soud za prokázaný následující skutkový stav: Žalovaná užila dne 12.2.2020 k přepravě vozidlo MHD provozované předchůdcem bez platného jízdního dokladu (zápis o provedené přepravní kontrole). Jízdné v této době činilo 10 Kč a přirážka za jízdu bez jízdního dokladu 1 500 Kč (tarif, smluvní přepravní podmínky). Žalovaná na tento dluh vůči předchůdci ničeho neuhradila, předchůdce tak postoupil tuto svou pohledávku za žalovanou na žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek, příloha [číslo] k této smlouvě a oznámení o postoupení). Následně zaslala žalobkyně žalované předžalobní upomínku (předžalobní upomínka, doručenka). Po právní stránce soud věc posoudil dle o. z. a zákona č. 266/1994 Sb., o drahách. Dle § 2550 o.z. se dopravce smlouvou o přepravě osoby zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné, přičemž se dopravce při přepravě postará o bezpečnost a pohodlí cestujícího. Podrobnosti pak upraví přepravní řády §2551 o.z.). Ust. § 37 odst. 4 písm. d) zákona o drahách uvádí, že je pověřený pracovník dopravce oprávněn uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení přirážky k jízdnému. Dle § 37 odst. 5 písm. c) téhož předpisu je cestující takovou přirážku povinen zaplatit. Výši přirážky podle § 37 odst. 6 daného předpisu stanoví dopravce v přepravních podmínkách, přičemž nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Podle § 1879 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Ust. § 1970 o.z. pak stanoví, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Na základě těchto ustanovení a shora uvedeného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že je žaloba důvodná. Předchůdce a žalovaná spolu platně uzavřeli smlouvu o přepravě. Předchůdce svou povinnost splnil, když žalované poskytl přepravu, žalovaná však řádně a včas nezaplatila stanovené jízdné. Je tak povinna zaplatit žalobkyni, která je v této věci aktivně legitimována, jelikož na ní byla předchůdcem platně tato pohledávka postoupena, nejen požadované jízdné (10 Kč), ale i přirážku k jízdnému (1 500 Kč) a odpovídající úroky z prodlení od 1. dne, kdy se dostala s plněním tohoto dluhu do prodlení (28.2.2020) ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl (výrok I). Žalobkyně byl ve věci plně úspěšná a soud jí přiznal dle § 142 odst. 1 ve spojení s § 142a o.s.ř. plnou náhradu nákladů řízení, které jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem 400 Kč a dále náklady na zastoupení advokátem. Náklady na toto zastoupení soud přiznal ve výši dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Odměna zástupci tedy byla stanovena ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby, celkem tedy 600 Kč za 3 úkony (převzetí věci, žaloba, předžalobní upomínka) dle § 6, § 7, § 11 odst. 1 písm. a/ a d/a §14b odst. 1 bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. a paušální náhradou hotových výdajů zástupce za 3 úkony ve věci po 100 Kč, celkem 300 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a vyhl. č. 177/1996 Sb.). Odměna zástupci byla dále zvýšena o náhradu DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř., při sazbě 21% tedy o 189 Kč, když zástupce žalobkyně řádně doložil, že je plátcem DPH. Soud tak žalobkyni přiznal náklady v celkové výši 1 489 Kč. V souladu s § 149 o.s.ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. Lhůta k úhradě tímto rozhodnutím přisouzených částek byla žalované stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.