19 C 65/2022-80 — Okresní soud v Havlíčkově Brodě

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení 21 560,99 Kč s příslušenstvím s tím, že se jedná o neuhrazený úvěr. Svůj návrh odůvodnila tím, že po řádném posouzení úvěruschopnosti žalovaného uzavřela s žalovaným dne 10.5.2012 smlouvu o kontokorentním úvěru na jeho bankovním účtu, na jejímž základě žalovanému poskytla neúčelový nezajištěný spotřebitelský úvěr až do 18 000 Kč a žalovaný se naopak touto smlouvou žalobkyni zavázal úvěr vrátit nejpozději do 1 roku ode dne, kdy začne úvěr čerpat spolu s úrokem 18,9 % ročně, resp. následně ve snížené výši 8,25% ročně a se sjednanými poplatky. Nedílnou součástí dané smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky (dále VOP) a Ceník. Žalovaný však své smluvně stanovené povinnosti neplnil, když ani přes opakované výzvy nevyrovnal nepovolené přečerpání svého účtu a řádně a včas nesplatil dlužnou jistinu. Žalobkyně proto úvěr ke dni 2.9.2021 zesplatnila, žalovaného vyzvala k jeho okamžité úhradě a převedla tuto svou pohledávku za žalovaným na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků. Žalovaný však ani poté na daný dluh ničeho nezaplatil, žalobkyně se tak po žalovaném domáhá zaplacení dlužné jistiny 21 560,99 Kč s úrokem ve výši 8,25% ročně a s úrokem z prodlení ve výši 7,5% ročně z dané jistiny od 10.5.2012 do zaplacení. 2. Žalovaný se ve věci po celou dobu řízení nevyjádřil. 3. Soud rozhodoval ve věci bez nařízení jednání podle § 115a o.s.ř., neboť oba účastníci s tímto postupem projevili souhlas, resp. se na výzvu soudu nevyjádřili, přičemž byli upozorněni, že v takovém případě bude mít soud za to, že s projednáním věci bez nařízení jednání souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). 4. Z předložených listin má soud za prokázané následující: 5. Ze smlouvy o sporožirovém účtu a dohodě o její změně soud zjistil, že spolu dne 15.8.2001 žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu, jíž se žalobkyně zavázala žalovanému zřídit a vést bankovní účet pod [číslo] resp. následně pod č. [bankovní účet]. 6. Podle žádosti o poskytnutí úvěru/kontokorentu žalovaný dne 7.7.2005 žalobkyni požádal o poskytnutí kontokorentu na svém shora specifikovaném bankovním účtu s limitem 30 000 Kč a splatností na 12 měsíců. Ze smlouvy o poskytnuté úvěru na sporožirovém účtu má soud za prokázané, že žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 7.7.2005 smlouvu, jíž se žalobkyně žalovanému zavázala poskytnout kontokorentní úvěr až do výše 25 000 Kč na jeho shora specifikovaném sporožirovém účtu a žalovaný se jí jej zavázal uhradit do jednoho roku od čerpání kontokorentu tak, že nejpozději ke dni splatnosti zajistí na účtu dostatek peněžních prostředků ke splacení, a to spolu s úrokem 13,60 % ročně. Strany se přitom dohodly, že v případě porušení této smluvní povinnosti ze strany žalovaného je žalobkyně oprávněna úvěr zesplatnit. Za nedílnou součást této smlouvy byly označeny VOP a Ceník, dle kterého má žalobkyně právo na poplatek ve výši 20 Kč měsíčně za správu a vedení kontokorentního úvěru. 7. Dle žádosti o poskytnutí úvěrového produktu ze dne 10.5.2012 a vyhodnocení žádosti žalovaný daného dne požádal opětovně žalobkyni o poskytnutí kontokorentu na shora uvedeném bankovním účtu ve výši 20 000 Kč se splatností do 1 roku s tím, že je svobodný, bezdětný, má střední odborné vzdělání, žije u rodičů, jeho měsíční příjem dosahuje 19 500 Kč a nemá žádné dluhy. Žalobkyně přitom této žádosti vyhověla co do úvěrového rámce 18 000 Kč, když dospěla k závěru, že je žalovaný úvěruschopný. Ze smlouvy o kontokorentním úvěru na sporožirovém/osobním účtu, z jejího dodatku, z bankovního registru klientských informací, z VOP a ze standardních informací o spotřebitelském úvěru má soud za prokázané, že žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 10.5.2012 smlouvu, jíž se žalobkyně žalovanému zavázala poskytnout kontokorentní úvěr až do výše 18 000 Kč na jeho shora specifikovaném sporožirovém účtu a žalovaný se jí jej zavázal uhradit do jednoho roku od čerpání kontokorentu tak, že nejpozději ke dni splatnosti zajistí na účtu dostatek peněžních prostředků ke splacení, a to spolu s úrokem 18,9 % ročně. Strany se přitom dohodly, že v případě porušení této smluvní povinnosti ze strany žalovaného je žalobkyně oprávněna úvěr zesplatnit. Za nedílnou součást této smlouvy byly označeny VOP a Ceník, dle kterého má žalobkyně právo na poplatek ve výši 20 Kč měsíčně za správu a vedení kontokorentního úvěru. 8. Podle výpisů ze shora specifikovaného účtu žalovaného a podkladů pre súdne konanie žalobkyně žalovanému daný kontokorent poskytla, žalovaný se však na daném účtu dostal v r. 2021 a 2022 do debetu. Ke dni 2.5.2022 tak dosahovala dlužná jistina 21 560,99 Kč, kapitalizovaný úrok za dobu od 10.5.2012 do 2.5.2022 činil 1 125,40 Kč a kapitalizovaný úrok z prodlení za dobu od 10.5.2012 do 2.5.2022 dosahoval 1 626,57 Kč. 9. Podle poslední výzvy ze dne 5.7.2021 žalobkyně daného dne na jméno žalovaného vystavila výzvu k úhradě nesplaceného limitu kontokorentu do 31.8.2021 s tím, že jinak dojde k zesplatnění tohoto úvěru. 10. Dle poslední výzvy před podáním žaloby a příslušné dodejky žalobkyně přípisem ze dne 3.9.2021 odeslaným téhož dne žalovanému oznámila zesplatnění shora specifikovaného kontokorentního úvěru ke dni 2.9.2021, jelikož nedošlo k vyrovnání nepovoleného přečerpání na jeho bankovním účtu, a žalovaného vyzvala k úhradě nepovoleného přečerpání ve výši 21 560,99 Kč spolu s úrokem a úrokem z prodlení ve výši 671,29 Kč. 11. Dle předžalobní výzvy a příslušného poštovního podacího archu žalobkyně žalovaného 19.4.2022 vyzvala k úhradě shora specifikovaného dluhu. 12. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav: 13. Strany mezi sebou uzavřely smlouvu, jíž se žalobkyně zavázala vést pro žalovaného bankovní účet. Následně žalovaný žalobkyni požádal o poskytnutí úvěru, přičemž žalobkyni sdělil, že je svobodný, bezdětný, má střední odborné vzdělání, žije u rodičů, jeho měsíční příjem dosahuje 19 500 Kč a nemá žádné dluhy. Žalobkyně posoudila jeho úvěruschopnost a nato s žalovaným uzavřela smlouvu, jíž se zavázala poskytnout žalovanému kontokorentní úvěr až do výše 18 000 Kč na jeho bankovním účtu a žalovaný se jí jej zavázal uhradit do jednoho roku od čerpání kontokorentu tak, že nejpozději ke dni splatnosti zajistí na účtu dostatek peněžních prostředků ke splacení, a to spolu s úrokem 18,9 % ročně. Strany se přitom dohodly, že v případě porušení této smluvní povinnosti ze strany žalovaného je žalobkyně oprávněna úvěr zesplatnit. Žalobkyně svou smluvně stanoveno povinnost splnila, když žalovanému kontokorent poskytla, žalovaný však nezajistil na svém bankovním účtu dostatek peněžních prostředků k jeho splacení, žalobkyně proto danou pohledávku ke dni 2.9.2021 a žalovaného vyzvala k jeho úhradě. Dne 19.4.2022 mu poté zaslala předžalobní výzvu. 14. Po právní stránce soud věc posoudil dle o.z. 15. Ust. § 2395 o. z. uvádí, že se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 16. Dle 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 17. Na základě těchto ustanovení a shora uvedeného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že je žaloba důvodná. 18. Strany mezi sebou platně sjednaly smlouvu o úvěru, jíž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému kontokorentní úvěr do 18 000 Kč a žalovaný se jí jej zavázal vrátit do jednoho roku od čerpání kontokorentu tak, že nejpozději ke dni splatnosti zajistí na účtu dostatek peněžních prostředků ke splacení, a to spolu s úrokem 18,9 % ročně. Žalobkyně svou smluvně stanovenou povinnost splnila, když žalovanému daný kontokorent poskytla, žalovaný jej však řádně a včas neuhradil. Žalobkyně proto využila své právo dané jí zákonem i smlouvou a úvěr ke dni 2.9.2021 zesplatnila. Jelikož jí však žalovaný na zesplatněný úvěr ničeho neuhradil, má žalobkyně má právo na úhradu dlužné jistiny spolu se sjednaným dle názoru soudu přiměřeným běžným úrokem ve výši 18,9% ročně, žalobkyně přitom požaduje úrok toliko ve výši 8,25% ročně. Vzhledem k tomu, že se pak žalovaný dostal s plněním daného dluhu do prodlení, má žalobkyně rovněž právo na úhradu úroku z prodlení plynoucích od prvního dne, kdy se žalovaný dostal s plněním do prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., žalobkyně přitom požaduje úrok z prodlení toliko ve výši 7,5% ročně, běžný úrok a úrok z prodlení přitom žalobkyně kapitalizovala za dobu od 10.5.2012 do 2.5.2022. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl (výrok I). 19. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142a odst. 1 a § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žalobkyni přiznal právo na jejich náhradu v plném rozsahu. V daném případě se jedná o zap