3 C 13/2022-67 — Okresní soud v Havlíčkově Brodě

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 52 181,60 Kč s příslušenstvím. V žalobě tvrdila, že žalovaný uzavřel dne 30. 8. 2019 s právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba], smlouvu o zápůjčce č. 544429293, podle níž právní předchůdkyně žalobkyně poté, co s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného požadovanou zápůjčku splácet, poskytla žalovanému částku 30 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy o zápůjčce, a kterou se zároveň zavázal vrátit spolu s dohodnutým souhrnným poplatkem ve výši 25 750 Kč představující úrok ve výši 5 366 Kč s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, poplatek za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 11 540 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 8 844 Kč, a s pojistným ve výši 1 800 Kč, v 60 pravidelných týdenních hotovostních splátkách po 960 Kč, přičemž poslední splátka ve výši 910 Kč byla splatná dne 23. 10. 2020. Žalovaný neuhradil ničeho. Protože žalovaný ničeho neuhradil, zůstal tak dlužen na jistině částku 30 000 Kč a na souhrnném poplatku částku 22 181,60 Kč, celkem tedy částku 52 181,60 Kč. Pohledávka byla poté postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 na žalobkyni. 2. Opatrovnice žalovaného ve svém vyjádření k žalobě uvedla, že podle smlouvy o zápůjčce byla zapůjčena částka 30 000 Kč, ale ze smlouvy o zápůjčce vyplývá, že žalovaný měl vrátit kromě jistiny i poplatek za zápůjčku ve výši přes 22 000 Kč. Namítla nepřiměřenost tohoto poplatku vzhledem k jistině a vzhledem k tomu, že žalobkyně ještě požaduje smluvní a zákonné úroky, když výše smluvních úroků 29 % ročně se naprosto vymyká běžným úrokovým sazbám. Celková odměna věřitele za poskytnutí zápůjčky je tak absolutně neúměrná, a proto je v rozporu s dobrými mravy a jedná se o nepřiměřené ujednání ve spotřebitelském vztahu. Ze smlouvy o zápůjčce také vyplývá, že žalovaný dobrovolně přistoupil k volitelnému doplňkovému pojištění, avšak již není specifikováno, zda zahrnuje i pojištění nemožnosti splácení dluhu. Nakonec namítla, že žalobkyně nedostatečně prověřila úvěruschopnost žalovaného splácet předmětný dluh. Navrhla, aby žaloba byla v celém rozsahu zamítnuta. 3. Žalovaný je státním příslušníkem Slovenské republiky. Jelikož projednávaná věc nespadá pod případy uvedené v čl. 17 odst. 1 písm. a), b), c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen„ nařízení“), vyplývá příslušnost soudů České republiky k projednání a rozhodování této věci z čl. 7 odst. 1 písm. a), b) nařízení, podle něhož osoba, která má bydliště v některém členském státě, může být v jiném členském státě žalována, pokud předmět sporu tvoří smlouva nebo nároky ze smlouvy, u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn; pro účely tohoto ustanovení, a pokud nebylo dohodnuto jinak, je místem plnění zmíněného závazku v případě poskytování služeb místo na území členského státu, kde služby podle smlouvy byly nebo měly být poskytnuty. 4. Na základě provedených důkazů soud zjistil: - ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 30. 8. 2019 podepsané žalovaným, že žalovaný, jehož totožnost byla ověřena povolením k pobytu, uvedl, že je rozvedený, má středoškolské vzdělání, bydlí v nájmu, jako důvod zápůjčky zaškrtl kolonku neočekávané výdaje, měl 1 vyživovací povinnost, nebyl vlastníkem automobilu, příjem měl z plného pracovního úvazku ve výši 19 554 Kč čistého, jako další čisté příjmy domácnosti uvedl částku 18 357 Kč, své odhadované měsíční výdaje uvedl ve výši 3 000 Kč, nebyl držitelem kreditní karty, neměl zápůjčku u jiné společnosti a nebyl majitelem bankovního účtu, přičemž tyto údaje byly doloženy pracovní smlouvou a výplatními páskami z měsíců června a července roku 2019, - ze smlouvy o zápůjčce, že dne 30. 8. 2019 byla mezi společností [právnická osoba] na straně jedné a žalovaným na straně druhé uzavřena smlouva o zápůjčce – zelená v hotovosti, podle níž zapůjčitel poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 30 000 Kč, přičemž žalovaný podpisem smlouvy potvrdil převzetí této částky v hotovosti, a zavázal se zápůjčku spolu s dohodnutým poplatkem za zápůjčku ve výši 25 750 Kč představující úrok ve výši 5 366 Kč, poplatek za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 11 540 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 8 844 Kč a pojistné za přistoupení k volitelnému doplňkovému pojištění ve výši 1 800 Kč zapůjčiteli vrátit v 60 pravidelných týdenních splátkách po 960 Kč a poslední splátkou ve výši 910 Kč splatných vždy ke konci splátkového období, přičemž první splátkové období začíná běžet dnem uzavření smlouvy, se zápůjční úrokovou sazbou 29 %, která je pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy, - ze smluvních podmínek smlouvy o zápůjčce, že podle bodu 1.1. se zákazník zavazuje poskytnutou peněžní zápůjčku splatit dohodnutým způsobem, a že za poskytnutí zápůjčky náleží Providentu poplatek za zápůjčku, který zákazník hradí spolu s jistinou poskytnuté zápůjčky; že podle bodu 1.3. je zápůjčka poskytovaná jako bezúčelová; že podle bodu 2.. Provident nepodmiňuje uzavření smlouvy a poskytnutí zápůjčky ručením třetí osoby ani žádným jiným zajištění; že podle bodu 3.2. se zákazník zavazuje platit splátky v hotovosti do rukou oprávněného zástupce Providentu; že podle bodu 3.5. každá jednotlivá částka zaplacená zákazníkem bude započtena na položky v následujícím pořadí 1) splatné náklady spojené s vymáháním pohledávek, 2) splatné splátky pojistného, bylo-li přistoupeno k volitelnému doplňkovému pojištění, 3) splatný poplatek za zápůjčku, 4) splatná jistin zápůjčky, 5) splatné sankční poplatky, 6) nesplatná část jistiny zápůjčky a 7) nesplatná část poplatku za zápůjčku; podle bodu 9.1. je smlouva uzavřena na dobu určitou a její účinnost trvá ode dne podpisu této smlouvy oběma stranami do dne splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky, případně prodloužené o udělené splátkové prázdniny, - z tabulky umoření, že žalovaný celkem vyčerpal částku 30 000 Kč a nezaplatil žádnou splátku, - z databáze úrokových sazeb České národní banky, že v měsících červenci a srpnu roku 2019 činila úroková sazba úvěru na spotřebu kategorie domácnost se splatností nad 1 rok do 5 let 9,79 %, resp. 9,76 %, - ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 18. 12. 2020 mezi společností [právnická osoba], jako postupitelem na straně jedné a žalobkyní jako postupníkem na straně druhé, z výňatku ze seznamu postoupených pohledávek a z oznámení původního věřitele o postoupení pohledávky, že předmětná pohledávka byla postoupena na žalobkyni, - z předžalobní výzvy ze dne 9. 11. 2021 a podacího lístku, že žalovanému byla ještě před podáním žaloby odeslána výzva k zaplacení dlužné částky. 5. Na základě takto provedených důkazů soud tedy zjistil, že poté, co na základě sdělených a žalovaným stvrzených údajů právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba], prověřila schopnost žalovaného splácet předmětnou zápůjčku, uzavřela jako zapůjčitel se žalovaným jako vydlužitelem výše uvedenou smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě zapůjčila žalovanému částku 30 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s dohodnutým poplatkem za zápůjčku skládajícím se z úroku a uvedených poplatků a dále s dohodnutým pojistným v pravidelných týdenních hotovostních splátkách. Žalovaný však nesplnil řádně a včas to, k čemu se smluvně zavázal, zápůjčku řádně a včas nevrátil a zůstal dlužen na jistině částku 30 000 Kč a na souhrnném poplatku částku 22 181,60 Kč. 6. Smlouva o zápůjčce je upravena v § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), podle něhož přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 7. Podle § 2392 odst. 1 věta první o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 8. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 9. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 10. Pokud se týká námitky opatrovnice žalovaného spočívající v nepřiměřené výši úroku 29 %, pak soud neshledal tuto námitku důvodnou. Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí ze dne 15. 12. 2004 sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 (pramen ASPI) dovodil, že nepřiměřenou, a tedy odporující dobrým mravům, je zpravidla taková sjednaná výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Na toto rozhodnutí pak Nejvyšší soud ČR navázal ve svém rozhodnutí ze dne 24. 1. 2007 sp.zn. 33 Odo 234/2005 (pramen ASPI), v němž připustil v závislosti na