3 C 170/2022-26 — Okresní soud v Havlíčkově Brodě

1. Předmětem tohoto řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení nákladů, které vynaložila na použití služebního motorového vozidla a na odborné lékařské v souvislosti s převozem žalovaného do [nemocnice] dne [datum] k odbornému lékařskému vyšetření a odběru biologického materiálu z důvodu řízení automobilu pod vlivem alkoholu, které žalovaný dosud neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Z předložených listin soud zjistil: - z protokolu o lékařském vyšetření při ovlivnění alkoholem, že dne [datum] bylo provedeno lékařské vyšetření v [nemocnice] na žádost police a z důvodu dopravní kontroly, kdy byla u žalovaného v krevním séru prokázána přítomnost alkoholu v koncentraci 1,49 g, - z faktury č. FVOD -2020-32-000873 vystavené dne 24. 7. 2020 [nemocnice], že nemocnice vyúčtovala žalobkyni náklady na klinické vyšetření žalovaného podezřelého z požití alkoholu spojeného s odběrem žilní krve ve výši 286,35 Kč, -z faktury č. 4162001274 vystavené dne 10. 8. 2020 Fakultní nemocnicí [anonymizována dvě slova]. [jméno] v [obec], že nemocnice vyúčtovala žalobkyni náklady na vyšetření přítomnosti alkoholu u žalovaného ve výši 330,05 Kč, - z formuláře o předvedení osoby, z vyčíslení náhrad za použití služebního vozidla a z fotokopie velkého technického průkazu, že k přepravě žalovaného bylo použito služební vozidlo tov. zn. Hyundai na cestě [část obce] - [obec] – [obec] při ujeté vzdálenosti celkem 35 km, průměrné spotřebě 8 l /100 km, přičemž podle vyhlášky č. 358/2019 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad účinné od 1. 1. 2020 činila základní sazba 4,20 Kč/km (§ 1 písm. b/) a cena BA 95 32 Kč (§ 4 písm. a/), tedy celkem 237 Kč (po zaokrouhlení), - z výzvy k zaplacení a z doručenky, že žalovaný byl dopisem ze dne 6. 12. 2021, který mu byl doručen dne 15. 12. 2021, vyzván k zaplacení dlužné částky. 4. Podle § 24 odst. 1 zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek náklady na odborné lékařské vyšetření hradí poskytovateli zdravotních služeb Policie České republiky, Vojenská policie, obecní policie, Vězeňská služba, Probační a mediační služba, zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a pro preventivně výchovnou péči, zaměstnavatel, kontrolní orgán nebo poskytovatel zdravotních služeb, v rámci jejichž působnosti byla učiněna výzva k vyšetření podle § 21 odst. 1 nebo výzva k vyšetření podle § 21 odst. 2, nejde-li o případ diferenciální diagnózy hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Podle odst. 2 věta před středníkem tohoto ustanovení prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, uhradí vyšetřovaná osoba tomu, kdo uhradil poskytovateli zdravotních služeb odborné lékařské vyšetření podle odstavce 1, náklady, které mu úhradou odborného lékařského vyšetření vznikly. Podle odst. 3 věta první před středníkem tohoto ustanovení náklady na dopravu vyšetřované osoby do zdravotnického zařízení za účelem provedení odborného lékařského vyšetření hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, vyšetřovaná osoba. 5. S ohledem na zjištěné skutečnosti postupoval soud v této věci podle výše citovaných ustanovení zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, a žalobě vyhověl, a to včetně úroku z prodlení (§ 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.), když přihlédl i k tomu, že žalovaný zůstal v průběhu řízení zcela pasivní, nárok nesporoval a ani jinak se žalobě nebránil. 6. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) a přiznal plně úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení, které tvoří paušální náhrada za návrh ve věci samé a výzvu k plnění po 100 Kč (§ 1 odst. 3 písm. a/, § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu). Soud nepřiznal žalobkyni paušální náhradu za opatření listinných důkazů a vyčíslení spotřeby použitého vozidla, neboť žaloba byla podána samotným účastníkem, který musel mít tyto listiny k dispozici a nemusel si je od nikoho opatřovat či se s nimi seznamovat. 7. Žalobkyně je osvobozena od placení soudních poplatků podle § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Povinnost zaplatit soudní poplatek stíhá podle § 2 odst. 3 poplatkového zákona žalovaného, který není osvobozen od placení soudních poplatků. Výše soudního poplatku byla stanovena podle položky 1 bod 1. písm. a) Sazebníku soudních poplatků. 8. Lhůty k plnění byly stanoveny v obvyklé délce 3 dnů (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). 9. Tato věc byla projednána bez nařízení jednání (§ 115a o. s. ř.). 10. Tento rozsudek je odůvodněn v rozsahu uvedeném v § 157 odst. 4 o. s. ř.