6 C 3/2021-41 — Okresní soud v Havlíčkově Brodě

Předmětem tohoto řízení byla žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 1 027 Kč s příslušenstvím a tvrdila, že žalovaný dne 13. 1. 2019 cestoval vlakem č. 15971 společnosti [právnická osoba], mezi stanicemi [obec] a [obec] bez platné jízdenky. Je tak povinen zaplatit jednak jízdné 27 Kč a jednak přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek byla předmětná pohledávka postoupena na [právnická osoba] [právnická osoba] [právnická osoba] a další smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27. 2. 2020 byla předmětná pohledávka postoupena na žalobkyni. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Tvrzené skutečnosti žalobkyně prokázala listinami, a to: - potvrzením o nedodržení SPPO, oznámením o závadách a Tarifem Českých drah, z nichž bylo zjištěno, že žalovaný cestoval dne 13. 1. 2019 vlakem č. 15971 společnosti [právnická osoba], mezi stanicemi [obec] a [obec] bez platné jízdenky, když při kontrole předkládal jízdenku se slevou Region 6-18 a studentský průkaz školy, přitom však tímto průkazem nelze nárokovat slevu, navíc žalovaný je ročník narození 2000, a tudíž neměl již nárok na slevu 6-18, účtován doplatek jízdného 27 Kč a přirážka k jízdnému 1 000 Kč. V projednávané věci bylo zjištěno, že žalovaný ve shora uvedeném případě cestoval vlakem bez platného jízdního dokladu, čímž porušil své povinnosti cestujícího veřejné hromadné dopravy. Je tak povinen zaplatit jednak doplatek jízdného, který činil podle tehdy platného Tarifu Českých drah 27 Kč, a jednak přirážku k jízdnému, která činila 1 000 Kč. Soud proto postupoval podle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též „o. z.“), § 37 odst. 5 písm. b), c), odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, § 7 a § 15 písm. a), b) vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, ve znění účinném do 30. 9. 2020, a žalobě zcela vyhověl, a to včetně úroku z prodlení (§ 1970 o. z., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.), když přihlédl i k tomu, že žalovaný zůstal v řízení zcela pasivní a žalobě se nijak nebránil. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též „o. s. ř.“), a žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Ty tvoří zaplacený soudní poplatek 400 Kč a náklady zastoupení advokátem podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, tj. odměna za 3 úkony právní služby po 200 Kč (§ 14b odst. 1) a 3 x paušální náhrada hotových výdajů po 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a)). K nákladům řízení byla dále přiznána podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. i náhrada za 21% DPH ve výši 189 Kč Náklady řízení je třeba zaplatit advokátu (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Lhůty k plnění byly stanoveny v obvyklé délce tří dnů (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). Tato věc byla projednána bez nařízení jednání (§ 115a o. s. ř.). Tento rozsudek je odůvodněn v rozsahu uvedeném v § 157 odst. 4 o. s. ř.