8 C 156/2022-56 — Okresní soud v Havlíčkově Brodě

1. Dle žalobních tvrzení uzavřela žalobkyně se žalovaným dne 15. 6. 2018 smlouvu o úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr 60.000 Kč. Ten se žalovaný zavázal čerpat jednorázově do 19. 6. 2018 a splatit jistinu úvěru nejpozději do 20. 5. 2024 se smluvenými úroky z úvěru. Výše měsíční splátky byla sjednána částkou 1.120 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byl Sazebník, Oznámení o úrokových sazbách, Všeobecné obchodní podmínky (VOP) a Úvěrové podmínky. Žalovaný se s úhradou měsíčních splátek dostal do prodlení. V souladu s VOP tak došlo k zesplatnění celé úvěrové pohledávky. Žalobkyně o okamžitém zesplatnění informovala žalovaného listinou ze dne 28. 4. 2021, kterou ho současně vyzvala k okamžité úhradě všech svých úvěrových pohledávek ve lhůtě do 16. 6. 2021. Žalovaný v této lhůtě neplnil. Žalobkyně se proto obrátila se svým požadavkem na soud. Žádala, aby ten uložil žalovanému povinnost zaplatit jí nesplacenou jistinu úvěru ve výši 38.194,15 Kč a úvěrové poplatky 2.261,51 Kč, (neuhrazené poplatky za správu úvěru a upomínky po prodlení se splátkami). Vedle toho žalobkyně žádala po žalovaném kapitalizovaný úrok 4.309,54 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 2.523,04 Kč, dále roční úrok 9,9 % z částky 38.194,15 Kč a zákonný úrok z prodlení z téže částky, vždy za dobu od 31. 3. 2022 do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žádný z účastníků pak nic nenamítal vůči soudem navrženému postupu rozhodnout ve věci bez nařízení jednání na základě listinných důkazů (§ 115a, § 101 odst. 4 občanského soudního řádu – dále jen o.s.ř.). Z těch soud po skutkové stránce učinil tato zjištění: -) ze Smlouvy o úvěru reg. [číslo] ze dne 15. 6. 2018, že žalobkyně poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 60.000 Kč, doba trvání úvěru 72 měsíců, zápůjční úroková sazba 9,9 %, výše anuitní splátky 1.120 Kč, cena pojištění 60 Kč měsíčně, poplatky a ceny dle Sazebníku; dle splátkového kalendáře splatnost první splátky 20. 6. 2018, splatnost splátky č.72 dne 20. 5. 2024; nedílnou součástí smlouvy byly Sazebník, VOP a Podmínky; dle 8.1.) ve spojení s čl.9) Úvěrových podmínek pro fyzické osoby nepodnikatele byla banka oprávněna v případě, že se žalovaný dostal do prodlení s úhradou jakéhokoli peněžitého dluhu vzniklého na základě toto smlouvy, požadovat okamžité splacení celé nebo části vyčerpané jistiny úvěru a příslušenství uplatněných smluvních pokut; smlouvě předcházela žádost žalovaného o poskytnutí úvěru; dle interního účetního dokladu byla částka 60.000 Kč poskytnuta bankou dne 15. 6. 2018; -) z výzvy datované 28. 4. 2021, že žalobkyně žalovaného s ohledem na jeho neplnění podmínek úvěrové smlouvy vyzvala k okamžitému splacení všech dlužných částek po splatnosti plynoucích ze smlouvy o úvěru, které k 27. 4. 2021 činily 5.101,87 Kč; v případě, že by žalovaný takto uvedenou částku neuhradil, banka ho informovala, že přistupuje v souladu s úvěrovými podmínkami k úvěrovému opatření a vyzývá ho k splacení celé úvěrové pohledávky; -) předžalobní upomínka právního zástupce žalobkyně adresovaná žalovanému je datovaná 7. 2. 2022. 3. Provedeným dokazováním (listinnými důkazy žalobkyní předloženými) vzal soud za prokázané, že mezi účastníky byla uzavřena úvěrová smlouva dle § 2395 a násl. zák.č.89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.). Žalovaný se zavázal úvěr (spolu se sjednanými úroky, poplatky za služby spojenými s poskytováním úvěru a pojištěním) sjednaným způsobem splácet. Nečinil tak. Došlo tak ke smluvenému zesplatnění pohledávek žalobkyně. Jestliže žalovaný neuhradil žalobkyni dlužnou jistinu a poplatky, byl nárok žalobkyně shledán důvodným a soud žalobě vyhověl. Žalovaný je dále povinen uhradit žalobkyni z dlužné jistiny i úrok z prodlení (§ 1970 o. z., § 2 vl.nař.č.352/2013 Sb.). Pokud šlo o úrok z úvěru (§ 2395 o.z.), nárok na něj bylo třeba posoudit optikou § 122 odst. 4. zák.č.257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění od 24. 4. 2020, Čl.II Přechodných ustanovení zák.č.186/2020 Sb. Prodlení žalovaného započalo 17. 6. 2021, 90 dnů uplynulo 14. 9. 2021. Dále pak již žalobkyně měla nárok na roční úrok z úvěru ve výši 8,25 %. A v této výši jí také byl úrok z dlužné jistiny počínaje 31. 3. 2022 přiznán (a ohledně zbývajících 1,65 % byl požadavek na úrok z úvěru zamítnut). 4. Žalobkyně měla v řízení neúspěch pouze v nepatrné výši, soud jí tak přiznal právo na plnou náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 3, § 142a odst. 1 občanského soudního řádu – dále jen o.s.ř.). Ty představovaly náklady vynaložené žalobkyní na úhradu soudního poplatku ve výši 1.619 Kč, a dále pak náklady jejího právního zastoupení, jejichž výši soud stanovil dle vyhl.č.177/1996 Sb. takto: odměna advokáta za tři úkony právní služby (převzetí zastoupení, dvě písemná podání – žaloba a předžalobní výzva k plnění) po 500 Kč (§ 14b odst. 1, § 11 odst. 1a,d cit. vyhlášky), 3 x 100 Kč náhrada hotových výdajů (§ 14b odst. 5 písm.a cit. vyhlášky) a částka 504 Kč odpovídající 21% dani z přidané hodnoty z odměny a náhrad (§ 137 odst. 3 o.s.ř.). 5. Lhůtu k plnění soud žalovanému stanovil dle § 160 odst. 1 o.s.ř. v obvyklé délce. Náklady řízení náleží k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).