8 C 240/2021-33 — Okresní soud v Havlíčkově Brodě

1. Dle žalobních tvrzení se žalovaný při použití vozidla městské hromadné dopravy provozované žalobkyní nemohl prokázat přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem, a dluží tak žalobkyni jízdné a přirážku k jízdnému v následujícím případě: - jízda dne 29. 3. 2021 v 07:32 hodin – autobus linka 50, dlužné jízdné 25 Kč + přirážka k jízdnému 1.500 Kč. 2. Žalovaný byl k zaplacení částky výše vyzván, ale tu neuhradil. Žalobkyně se tak obrátila se svým požadavkem na soud. Vedle částky 1.525 Kč požadovala po žalovaném zákonný úrok z prodlení z dlužné částky počínaje dnem následujícím po jízdě bez jízdního dokladu. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žádný z účastníků pak nic nenamítal vůči soudem navrženému postupu rozhodnout ve věci bez nařízení jednání na základě listinných důkazů (§ 115a, § 101 odst. 4 občanského soudního řádu – dále jen o.s.ř.). Z těch soud po skutkové stránce zjistil, že žalovaný se na výzvu neprokázal jízdným dokladem v následujícím případě: - jízda dne 29. 3. 2021 v 07:32 hodin, zastávka označena jako Kšír, žalovaný jel bez jízdního dokladu - zápis o provedené přepravní kontrole [číslo]; - ze Smluvních přepravních podmínek Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje platných od 1. 1. 2021, že právní vztah mezi cestujícím a dopravcem se řídí smlouvou o přepravě podle § 2550 a násl. zák. č. 89/2012 Sb.; přistavení vozidla do stanice za účelem umožnit nástup cestujících je konkludentní nabídkou dopravce na uzavření smlouvy, nástup osoby do vozidla je konkludentní akceptací nabídky (článek 3/1); uzavřením přepravní smlouvy o přepravě osob vzniká mezi dopravcem a cestujícím závazkový právní vztah, jehož obsahem je závazek dopravce přepravit cestujícího spoji uvedenými v platném jízdním řádu, za podmínek stanovených Přepravním řádem a SPP, a závazek cestujícího zaplatit cenu za přepravu podle Tarifu IDS JMK a dodržovat podmínky Přepravního řádu a SPP (čl.3); přepravní smlouva je uzavřena, jestliže cestující využije své právo k přepravě tím, že nastoupí do vozidla nebo vlaku jedoucího na lince IDS JMK (čl.3); cestující je povinen mít při zahájení přepravy, po celou dobu přepravy a v okamžiku vystoupení z vozidla platný jízdní doklad (čl.83), a na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem a předat jej do jejich rukou, a neprokáže-li se platným jízdním dokladem, z příčin na své straně, zaplatit jízdné a přirážku stanovenou tímto předpisem nebo prokázat své osobní údaje potřebné pro vymáhání přirážky (čl.8 8g); přepravní kontrolu upravoval čl.9 – pověřená osoba je oprávněna kontrolovat dodržování přepravní smlouvy cestujícím, zejména platnost jízdních dokladů, vyloučit z přepravy cestujícího, který se na výzvu pověřené osoby neprokáže platným jízdním dokladem a nesplní povinnost zaplatit jízdné a přirážku, a inkasovat v hotovosti přirážku za jízdu bez platného jízdního dokladu (čl.9), a uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení přirážky k jízdnému (čl.9); výše přirážky k jízdnému za jízdu bez platného jízdního dokladu se stanovila na 1.500 Kč (čl.9); v případě, že cestující uhradí přirážku k jízdnému na místě v hotovosti nebo do 5 následujících pracovních dnů po zjištění ji uhradí způsobem určeným subjektem, který provedl přepravní kontrolu, snižuje se přirážka k jízdnému na 800 Kč (čl.9); dle Tarifu Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje platného od 1. 1. 2020 ceny jízdného byly uvedeny v ceníku jízdného (čl.IV.) – jízdenka 2 zóny/60 minut – 25 Kč; - právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení částky 1.525 Kč předžalobní výzvou ze 7. 5. 2021 (zásilka s výzvou předána poště k doručení žalovanému dne 7. 5. 2021). 4. Výsledky dokazování soud uzavřel tak, že mezi žalovaným a shora uvedeným dopravním podnikem byla uzavřena ve sm. § 2550 a násl. zák. č. 89/1992 Sb., občanský zákoník, smlouva o přepravě osob. Tou žalovanému vzniklo právo na přepravu na určené místo, avšak za úplatu - jízdné. Žalovaný jízdné neuhradil. Pak ale je povinen zaplatit dopravnímu podniku ve sm. § 18a odst. 1c), § 18a odst. 3 zák. č. 111/1994 Sb., v platném znění, § 7 odst. 5 a § 49 odst. 3 vyhl. č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu a dle přepravních podmínek žalobkyně dlužné jízdné a požadovanou přirážku. Pokud tak neučinil dobrovolně (což žalovaný netvrdil), uložil mu tuto povinnost svým rozhodnutím soud. Žalovaný je povinen zaplatit i úrok z prodlení počínaje dnem následujícím po splatnosti dlužného jízdného a přirážky, tj. po dni, kdy jel bez jízdního dokladu (§ 1970 obč. zák., § 2 vl. nař. č. 351/2013 Sb.). 5. V řízení úspěšné žalobkyni soud přiznal právo na plnou náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 1, § 142a odst. 1 občanského soudního řádu – dále jen o.s.ř.). Ty představovaly náklady soudního poplatku 400 Kč, a dále pak náklady právního zastoupení žalobkyně, jejichž výši soud stanovil dle vyhl. č. 177/1996 Sb. takto: odměna advokáta za tři úkony právní služby (převzetí zastoupení, dvě písemná podání – žaloba a předžalobní výzva k plnění) po 200 Kč (§ 14b odst. 1, § 11 odst. 1a,d cit. vyhlášky), 3 x 100 Kč náhrada hotových výdajů (§ 14b odst. 5 písm. a cit. vyhlášky) a částka 189 Kč odpovídající 21% dani z přidané hodnoty z odměny a náhrad (§ 137 odst. 3 o.s.ř.). 6. Lhůtu k plnění soud žalovanému stanovil obecně dle § 160 odst. 1 o.s.ř., když náklady řízení žalobkyně náleží k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).