8 C 64/2016-121 — Okresní soud v Havlíčkově Brodě

1. Dle žalobních tvrzení uzavřela [právnická osoba], se žalovaným dne 6. 12. 2012 smlouvu, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 36.000 Kč. Ten byl žalovaný oprávněn čerpat prostřednictvím kreditní karty. Nedílnou součástí smlouvy byly Obchodní podmínky pro vydávání a používání kreditních a charge karet [anonymizováno] a Všeobecné obchodní podmínky [anonymizováno]. Úrok z úvěru byl sjednán ve výši 23,88 %. Protože žalovaný úvěr řádně nesplatil, vyzvala ho banka k úhradě dluhu s tím, že v případě nezaplacení se stane celý úvěr splatným a dluh bude vymáhán soudní cestou. Žalovaný dluh ve stanovené lhůtě neuhradil. Celý zůstatek úvěru se tak stal splatným a banka svou pohledávku k 11. 6. 2015 převedla na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků. Dlužná částka k tomuto dni činila 37.665,51 Kč na jistině, 3.517,15 Kč na úroku z úvěru a 87,97 Kč na úroku z prodlení. K datu 12. 1. 2016 pak činila dlužná jistina 37.665,51 Kč, kapitalizovaný úrok z úvěru za dobu do 1. 12. 2015 částku 7.648,15 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení do 1. 12. 2015 částku 1.364 Kč. S požadavkem na jejich zaplacení, to spolu se smluveným úrokem z úvěru a zákonným úrokem z prodlení, vždy z částky 37.665,51 Kč za dobu od 2. 12. 2015 do zaplacení, se na soud obrátila žalobkyně jako subjekt, kterému původní věřitel [anonymizováno] shora- pohledávku za žalovaným smlouvou ze dne 30. 9. 2015 postoupila, když postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. 2. Ve věci vydaný elektronický platební rozkaz soud usnesením ze dne 16. 2. 2016, čj. [anonymizováno] [číslo], pro nedoručení žalovanému do vlastních rukou zrušil. 3. Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 10. 5. 2016, čj. [insolvenční spisová značka] zjistil úpadek žalovaného a povolil řešení úpadku oddlužením. Řízení v projednávané věci tak bylo přerušeno (§ 140a zák. č. 182/2006 Sb.), o čemž soud účastníky řízení vyrozuměl. Usnesením ze dne 22. 2. 2022, čj. [insolvenční spisová značka], pak tentýž insolvenční soud vzal na vědomí splnění oddlužení žalovaného. Současně ale soud konstatoval, že v dané věci sice dosahuje plnění dlužníka zjištěných nezajištěných pohledávek 90,6200 %, ale dlužník řádně neplnil své povinnosti, v posledních měsících nehradil vůbec, nepožádal o přiznání osvobození od placení pohledávek. Insolvenční soud tedy dlužníka od placení dosud neuhrazených pohledávek neosvobodil, resp. o osvobození nerozhodoval. 4. S ohledem na ukončení insolvenčního řízení ohledně žalovaného soud pokračoval v řízení (§ 413 insolvenčního zákona). 5. Žalobkyně podáními z 28. 3. 2022 a 26. 4. 2022 vzala žalobu částečně zpět, pokud šlo o úrok z úvěru kapitalizovaný k 20. 9. 2021 ve výši 49.770,58 Kč (na tento nárok započítala plnění žalovaného, resp. insolvenčního správce poskytnutého jí v průběhu insolvenčního řízení – konkrétně šlo o platby: dne 8. 2. 2017 částka 1.449,05 Kč, dne 22. 3. 2017 částka 1.209,63 Kč, dne 24. 4. 2017 částka 1.473,30 Kč, dne 22. 5. 2017 částka 1.562,39 Kč, dne 21. 6. 2017 částka 1.490,60 Kč, dne 21. 7. 2017 částka 358,98 Kč, dne 22. 8. 2017 částka 1.499,40 Kč, dne 22. 9. 2017 částka 1.031,65 Kč, dne 23. 10. 2017 částka 997,88 Kč, dne 21. 11. 2017 částka 1.707,12 Kč, dne 2. 1. 2018 částka 1.595,13 Kč, dne 23. 1. 2018 částka 1.540,64 Kč, dne 22. 2. 2018 částka 1.652,73 Kč, dne 23. 3. 2018 částka 1.520,54 Kč, dne 24. 4. 2018 částka 1.987,67 Kč, dne 22. 5. 2018 částka 2.179,33 Kč, dne 22. 6. 2018 částka 1.529,34 Kč, dne 25. 7. 2018 částka 1.388,45 Kč, dne 22. 8. 2018 částka 1.128,41 Kč, dne 25. 9. 2018 částka 977,78 Kč, dne 9. 10. 2018 částka 208,13 Kč, dne 20. 11. 2018 částka 268,22 Kč, dne 11. 12. 2018 částka 180,37 Kč, dne 24. 1. 2019 částka 151,98 Kč, dne 12. 3. 2019 částka 35,22 Kč, dne 12. 4. 2019 částka 1.073,40 Kč, dne 14. 5. 2019 částka 873,14 Kč, dne 14. 6. 2019 částka 790,88 Kč, dne 12. 7. 2019 částka 688,42 Kč, dne 13. 8. 2019 částka 1.155,66 Kč, dne 18. 9. 2019 částka 947,63 Kč, dne 14. 10. 2019 částka 1.081,06 Kč, dne 12. 11. 2019 částka 985,66 Kč, dne 12. 12. 2019 částka 1.612,74 Kč, dne 13. 1. 2020 částka 1.065,53 Kč, dne 13. 2. 2020 částka 1.195,02 Kč, dne 14. 4. 2020 částka 958,20 Kč, dne 12. 5. 2020 částka 777,93 Kč, dne 15. 6. 2020 částka 1.553,07 Kč, dne 13. 7. 2020 částka 1.033,41 Kč, dne 21. 8. 2020 částka 615,28 Kč, dne 9. 9. 2020 částka 712,87 Kč, dne 2. 11. 2020 částka 826,62 Kč, dne 18. 11. 2020 částka 235,90 Kč, dne 17. 12. 2020 částka 235,90 Kč, dne 20. 1. 2021 částka 228,85 Kč, dne 16. 2. 2021 částka 293,91 Kč, dne 16. 3. 2021 částka 348,20 Kč, dne 3. 5. 2021 částka 48,80 Kč, dne 20. 9. 2021 částka 294,53 Kč. 6. Usnesením ze dne 5. 5. 2022, čj. 8 C 64/2016-105, bylo řízení ohledně úroku z úvěru kapitalizovaného k 20. 9. 2021 ve výši 49.770,58 Kč zastaveno. 7. Ve zbytku žalobkyně na žalobním požadavku setrvala. 8. K jednání nařízenému na den 23. 6. 2022 se žalovaný bez omluvy nedostavil (soud jednal v jeho nepřítomnosti dle § 101 odst. 3 občanského soudního řádu – dále jen o.s.ř,). Žalobkyně prostřednictvím svého zástupce požádala o odročení tohoto jednání s tím, že se jí k jednání nepodařilo zajistit substituční zastoupení z důvodu kolize spolupracujících advokátů v Havlíčkově Brodě a okolí. Současně zástupce žalobkyně uvedl, že nebude-li jeho žádosti o odročení vyhověno, svou neúčast u jednání omlouvá. Soud uvedené důvody neshledal jako důvody pro odročení jednání, nepřítomnost zástupce žalobkyně shledal omluvenou a jednal v jejich nepřítomnosti. 9. Po stránce skutkové soud z provedených důkazů pro věc rozhodných učinil následující zjištění: -) ze Smlouvy o kreditní kartě a kartovém účtu uzavřené mezi [právnická osoba], a žalovaným jako klientem dne 6. 12. 2012, že se banka zavázala za podmínek stanovených smlouvou zřídit žalovanému kartový účet a poskytovat mu úvěr sjednaný ke kartovému účtu (ten bylo možno čerpat z kartového účtu prostřednictvím karty nebo jinou formou uvedenou v Podmínkách); limit kartového účtu činil 10.000 Kč (čl.I.1., I.3. smlouvy); úroková sazba činila 23,88 % (čl.III.1. smlouvy); žalovaný měl dále bance platit ceny uvedené v čl.III.2. smlouvy; úroky z úvěru, jakož i Ceny související s poskytnutím a správou úvěru se k datu jejich splatnosti započítávaly do limitu kartového účtu (připisovaly se k jistině úvěru), a to v rozsahu, v jakém nebyly uhrazeny z kladného zůstatku na příslušném účtu (čl.III.5. smlouvy); pokud nedošlo neprodleně k úhradě závazků klienta v prodlení nebo k dohodě s bankou ohledně úhrady takového závazku, byla banka oprávněna prohlásit úvěr a své další pohledávky ze smlouvy za okamžitě splatné (čl.III.10. smlouvy); -) z výzvy datované 11. 6. 2015, že banka informovala žalovaného, že poté, co ho marně upomínala o vyrovnání nepovoleného debetního zůstatku na jeho kartovém účtu, převedla k 11. 6. 2015 svou pohledávku z kartového účtu na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků; dlužná částka činila ke dni převodu 41.270,63 Kč a sestávala se z nepovoleného debetního zůstatku 37.665,51 Kč a řádných úroků a úroků z úvěru 3.605,12 Kč; -) listinou ze dne 11. 12. 2015 banka oznámila žalovanému postoupení pohledávky za žalovaným žalobkyni; -) předžalobní výzva právního zástupce žalobkyně je datována 16. 12. 2015. 10. Provedeným dokazováním vzal soud za prokázané, že mezi [právnická osoba], a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), dle které se banka zavázala poskytnout žalovanému úvěr v dohodnuté výši. Ten ho pak měl smluveným způsobem splatit. Že tak nečinil, plynulo z listinných důkazů a žalovaný to ani nesporoval. Je tak povinen dlužný zůstatek úvěru spolu se smluveným úrokem zaplatit (§ 2395 o.z.), to žalobkyni jako subjektu, kterému byla pohledávka ze smlouvy o úvěru shora původním věřitelem postoupena (§ 1879 a násl. o.z.), když postoupení pohledávky bylo přitom žalovanému oznámeno (minimálně doručením žaloby – viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 6. 2007, sp. zn. 33 Odo 657/2005, publikované na internetových stránkách Nejvyššího soudu ČR na adrese www.nsoud.cz). Vedle toho pak žalobkyni náleží i úrok z prodlení z dlužné jistiny (§ 1970 o.z., § 2 vl. nařízení č. 351/2013 Sb.). 11. V řízení úspěšná žalobkyně má právo na náhradu nákladů řízení, když k částečnému zpětvzetí žaloby ohledně úroku vedlo žalobkyni plnění žalovaného v průběhu řízení (§ 142 odst. 1, § 142a odst. 1, § 146 odst. 2 věta druhá občanského soudního řádu – dále jen o.s.ř.). Ty představovaly náklady soudního poplatku 1.507 Kč, a dále pak náklady právního zastoupení žalobkyně, jejichž výši soud stanovil dle vyhl. č. 177/1996 Sb. takto: odměna advokáta za tři úkony právní služby (převzetí zastoupení, dvě písemná podání – žaloba a předžalobní výzva k plnění) po 500 Kč (§ 14b odst. 1, § 11 odst. 1a,d cit. vyhlášky), 3 x 100 Kč náhrada hotových výdajů (§ 14b odst. 5 písm. a cit. vyhlášky), dále pak odměna advokáta za dva úkony právní služby po 2.620 Kč - částečně zpětvzetí žaloby z 28. 3. 2022 a podání z 17. 5. 2019