103 C 11/2023-48 — Okresní soud v Havlíčkově Brodě

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení celkové částky 32 066 Kč s příslušenstvím. V žalobě tvrdila, že mezi žalobkyní jako úvěrujícím a žalovanou jako úvěrovanou, byla uzavřena dne 5. 4. 2016 smlouva o úvěru č. 9101012559, na jejímž základě byl žalované poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši 25 000,00 Kč, který byl vyplacen dne 29. 4. 2016. Žalovaná se zavázala úvěr a sjednaný úrok za poskytnutí úvěru ve výši efektivní úrokové sazby 129,67 % p.a. splácet ve 36 měsíčních splátkách po 1 955 Kč splatných vždy k 22. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem květnem 2016 dle splátkového kalendáře, který tvořil přílohu oznámení žalobkyně o schválení úvěru. Schopnost žalované řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalované, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení žalovaného, atd.), z nichž bylo zjištěno, že žalovaná má dostatečné volné zdroje ke splácení. Dále byla ověřena úvěrová historie žalované v databázích SOLUS a NRKI. Na základě těchto všech údajů, jakož i na základě provedeného tzv. scoringu klienta, bylo rozhodnuto o možnosti poskytnutí požadovaného úvěru. Žalovaná neplnila řádně podmínky smlouvy a ocitla se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data zesplatnění celého úvěru uhradila pouze následující částky po 1 955 Kč dne 20. 5. 2016, 22. 6. 2016, 22. 7. 2016, 22. 8. 2016, 22. 9. 2016, 21. 10. 2016, 22. 11. 2016, 22. 12. 2016, 20. 1. 2017, 22. 2. 2017, 22. 3. 2017, 24. 4. 2017, 23. 5. 2017, 18. 7. 2017, 1. 8. 2017, 14. 9. 2017, 11. 10. 2017, 14. 12. 2017. Žalobkyni vynikl v důsledku prodlení žalované nárok na zaplacení smluvní pokuty v celkové výši 762 Kč, a to po 254,15 Kč za každou splátku, u které se žalovaná ocitla v prodlení o délce 30 dnů, tj. u splátek č. 18, 19, 20. V důsledku prodlení žalované se splátkou č. 19 splatné dne 22. 11. 2017 v délce 60 dnů, došlo k zesplatnění celého úvěru ke dni 22. 1. 2018. Ke dni zesplatnění úvěru se celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru s tím, že tuto novou jistinu ve výši celkem 23 476 Kč byla žalovaná povinna uhradit nejpozději v den následujícím po dni zesplatnění úvěru. Žalobkyni dále podle smluvních ujednání náleží v případě, že žalovaná po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den následující po dni zesplatnění úvěru, právo na smluvní pokutu ve výši 0,25 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, v dané případě od 24. 1. 2018 až do zaplacení. Žalobkyně však požadovala tuto smluvní pokutu pouze v sazbě 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. Žalobkyně dále požadovala úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 19 420,31 Kč ode 24. 1. 2018 do zaplacení. Po zesplatnění úvěru žalovaná uhradila pouze částky 1 955 Kč, a to dne 12. 2. 2018 a 5. 3. 2018. Žalovaná tak žalobkyni dluží: novou jistinu úvěru ve výši 19 566 Kč, smluvní pokutu ve výši 762 Kč, smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení od 24. 1. 2018 do zaplacení, přičemž žalobkyně požaduje tuto smluvní pokutu pouze k datu vyhotovení této žaloby ve výši 11 738 Kč, a úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 19 420,31 Kč od 24. 1. 2018 do zaplacení v nominální roční úrokové sazbě 86,1 %, maximálně do částky 84 456 Kč. 2. Žalovaná požadovala možnost splácet požadovaný dluh ve splátkách po 1 700 Kč měsíčně. 3. Na základě provedených důkazů soud zjistil: - z potvrzení o výši pracovního příjmu, že průměrný čistý měsíční příjem žalované v období do 1. 1. 2016 do 31. 3. 2016 činil 13 863 Kč a z výplatní pásky, že za měsíc březen 2016 činil její čistý příjem 10 402 Kč, - z fotokopie občanského průkazu, že žalobkyně ověřila totožnost žalované, - z výpisu z výpisu z účtu, že žalovaná dne 22. 3. 2016 uhradila z účtu částku 6 000 Kč, - z hodnocení klienta – žalované, že žalobkyně počítala s příjmem 14 950 Kč, s výdaji 3 800 Kč na úvěrovanou a 4 000 na nájemné, inkaso a dopravu a volné zdroje tak činí 7 150 Kč, - z výpisu záznamů z registru SOLUS, že žalovaná neměla na svoji osobu evidovanou dlužnou částku po splatnosti, - z předsmluvního formuláře podepsaného žalovanou, že žalovaná byla seznámena s parametry poskytovaného úvěru, - ze smlouvy o úvěru, že dne 5. 4. 2016 byla mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovanou jako úvěrovanou uzavřena smlouva o úvěru, jejímž předmětem bylo poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 25 000 Kč na dobu 36 měsíců s dohodnutým úrokem 129,67 % p. a., který se žalovaná zavázala splácet v pravidelných měsíčních splátkách po 1 955 Kč splatných vždy k 22. dni kalendářního měsíce a takto měla celkem vrátit částku 70 380 Kč, - z oznámení o schválení úvěru, že žalobkyně schválila poskytnutí úvěru žalované v základní celkové výši 25 000 Kč, - z dokladu o vyplacení úvěru, že žalované byl úvěr poukázán převodem na její účet č. 0259081241/0300 dne 29. 4. 2016, - ze splátkového kalendáře a karty klienta, že první splátka byla splatná dne 22. 5. 2016, že žalovaná úvěr řádně a včas splácela až do 17. splátky včetně, a že celkem zaplatila částku 39 100 Kč, - z oznámení o zesplatnění ze dne 22. 1. 2018, že vzhledem k tomu, že se žalovaná ocitla v prodlení s úhradou splátky úvěru o délce 60 dnů, došlo k okamžitému zesplatnění všech závazků vyplývající z úvěrové smlouvy a žalovaná byla tímto vyzvána k okamžité úhradě částky 24 238 Kč, - ze statistiky [obec] národní banky, že průměrná úroková sazba úvěrů poskytovaných bankami domácnostem se splatností nad 1 rok do 5 let činila v době uzavření předmětné smlouvy o úvěru 10,95 % p.a. 4. Na základě takto zjištěného skutkového stavu věci učinil soud níže uvedený právní závěr. 5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle § 2048 věta první o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. 7. Podle § 588 věta první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 8. Podle § 577 o. z. je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas. 9. Provedeným dokazováním vzal soud za prokázané, že poté, co žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalované, poskytla žalované na základě uzavřené úvěrové smlouvy částku 25 000 Kč bezhotovostně poukazem na její účet. Žalovaná se ve smlouvě zavázala úvěr vrátit a zaplatit úrok ve výši 129,67 % p.a., což je úrok přesahující téměř 12 krát průměrnou úrokovou sazbu obdobných spotřebitelských úvěrů tak, jak byla uvedena výše. Takto sjednaná výše úrokové sazby je zjevně proti dobrým mravům (viz například rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 12. 2004 sp.zn. 21 Cdo 1484/2004, pramen ASPI). Z tohoto pohledu je tato část smlouvy o úvěru týkající se sjednané výše úrokové sazby absolutně neplatná. Jelikož závazek zaplatit úroky však patří k pojmovým znakům smlouvy o úvěru (viz například rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 5. 2011 sp.zn. 32 Cdo 3516/2009, pramen ASPI), je potřeba vycházet z příslušné výše úrokové sazby stanovené Českou národní bankou platné v době uzavření smlouvy, tedy v této konkrétní věci ve výši 10,95 % p. a. 10. Žalobkyni tak vznikl nárok na vrácení jistiny úvěru 25 000 Kč a zaplacení úroku ve výši 10,95 % p. a. Soud provedl výpočet pomocí kalkulačky ASPI, kdy zadal tyto údaje: výše úvěru 25 000 Kč, výše úrokové sazby 10,95 % p.a., jednotlivé splátky po 1 955 Kč a dny jejich zaplacení. Na základě takto zadaných údajů vyšel výsledek, podle něhož žalovaná předmětný úvěr splatila již 13. splátkou zaplacenou dne 23. 5. 2017. 11. Jelikož žalovaná 13. splátkou úvěr zcela uhradila, nemohla se dostat do žalobkyní tvrzeného prodlení se splátkami č. 18, 19 a 20. Žalobkyni tak pochopitelně nemohl vzniknout nárok na zaplacení smluvních pokut, náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované ani na úrok z prodlení. Soud proto žalobu v celém jejím rozsahu jako nedůvodnou zamítl. 12. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně nebyla ve věci úspěšná a žalovaná, která měla ve věci plných úspěch, se s