14 C 186/2022-49 — Okresní soud v Havlíčkově Brodě

Předmětem tohoto řízení byla žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 133.663 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne 1. 11. 2019 mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba], a žalovaným, podle níž právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 90.000 Kč a který se žalovaný zároveň zavázal vrátit spolu s dohodnutým úrokem ve výši 98.964 Kč a poplatkem za administrativní činnost ve výši 18.000 Kč (dále jen„ úhrady za služby“) v 36 pravidelných měsíčních splátkách po 5.749 Kč. Protože žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, zůstal tak dlužen na jistině částku 84.527 Kč a na úhradách za služby částku 49.136 Kč, celkem tedy částku 133.663 Kč a příslušenství. Pohledávka byla poté postoupena smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 7. 1. 2022 na žalobkyni. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Na základě provedených důkazů soud zjistil: - ze smlouvy o úvěru, že dne 1. 11. 2019 byla mezi společností [právnická osoba] na straně jedné a žalovaným na straně druhé uzavřena smlouva o úvěru, podle níž úvěrující poskytl žalovanému úvěr ve výši 90.000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal úvěr spolu dohodnutým úrokem ve výši 98.964 Kč a poplatkem za administrativní činnost ve výši 18.000 Kč, tedy celkem částku 206.964 Kč, úvěrující vrátit v 36 pravidelných měsíčních splátkách po 5.749 Kč počínaje 16.12.2019, - ze smluvních podmínek smlouvy o úvěru, že úroková sazba činí v případě 36 splátek 56,71 % ročně (čl. 1), že zákazník se zavazuje platit splátky celkové dlužné částky včas a v souladu s podmínkami smlouvy (čl. 2), že v případě, kdy zákazník včas nesplní povinnost uhradit příslušnou splátku celkové dlužné částky, má věřitel právo požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky (čl. 5), že smlouva o úvěru je uzavírána na dobu určitou, když její účinnost trvá ode dne podpisu smlouvy do dne vypořádání celkové dlužné částky (čl. 2), - ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 7. 1. 2022 mezi společností [právnická osoba], jako postupitelem na straně jedné a žalobkyní jako postupníkem na straně druhé, ze seznamu postoupených pohledávek a z oznámení původního věřitele o postoupení pohledávky, že pohledávky byly postoupeny na žalobkyni, - z předžalobní výzvy ze dne 14. 4. 2022 a podacího lístku, že žalovanému byla ještě před podáním žaloby odeslána výzva k zaplacení dlužné částky. Na základě takto provedených důkazů soud tedy zjistil, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena výše uvedená smlouvy o (spotřebitelském) úvěru, přičemž žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté úvěry spolu s dohodnutými poplatky za služby v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaný však nesplnil řádně a včas to, k čemu se smluvně zavázal, čímž ztratil výhodu splátek a úvěr se tak stal splatný. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Vzhledem k výše zjištěnému skutkového stavu věci a podle citovaných ustanovení obč. zák. soud shledal žalobu za důvodnou a podanou po právu. Soud proto žalobě zcela vyhověl, když přihlédl i k tomu, že žalovaný zůstal v průběhu řízení zcela pasivní a žalobě se nijak nebránil. Jelikož žalovaný je v prodlení s plněním peněžitého dluhu, soud žalobkyni zároveň přiznal i úrok z prodlení (§ 1970 o. z., § 2 a § 19 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb.). O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na plnou náhradu nákladů řízení. Ty představovaly náklady vynaložené žalobkyní na úhradu soudního poplatku ve výši 5.347 Kč, dále pak náklady jejího právního zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“), t.j. odměna za tři úkony právní služby po 6.460 Kč (§ 7, § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu za převzetí zastoupení a dvě písemná podání – žaloba a předžalobní výzva k plnění) a 3x náhrada hotových výdajů po 300 Kč (§ 13 advokátního tarifu). Advokátu byla podle § 137 odst. 3 písm. a) o.s.ř. dále přiznána 21 % daň z přidané hodnoty. Náklady řízení je žalovaný povinen nahradit žalobkyni k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o.s.ř., tj. v délce obvyklé 15 dnů. Tato věc byla projednána bez nařízení jednání (§ 115a o. s. ř.).