15 C 14/2023-46 — Okresní soud v Havlíčkově Brodě

1. Žalobou došlou soudu 2. 2. 2023 se žalobce domáhal snížení výživného, které je povinen žalované hradit dle rozsudku Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 16. 3. 2022 č. j. 0 Nc 131/2021-46 ve výši 9.000 Kč měsíčně. Vylíčil, že od poslední úpravy výživného došlo k podstatné a nikoliv jen přechodné změně poměrů na straně všech účastníků řízení. Na jeho straně došlo ke změně pracovního režimu, kdy od února 2022 došlo ke změně z dvanáctihodinových směn na osmihodinové směny, došlo k výraznému snížení jeho mzdy na částku cca 32.000 Kč. V současné době bydlí sám v nájmu, kde hradí nájemné 8.500 Kč a 4.500 Kč za náklady spojené s užíváním bytu. Navíc nedošlo s matkou žalované k vypořádání společného jmění a matka žalované užívá byt, který je jeho součástí. Navíc hradí splátku vozidla 2.800 Kč a běžné výdaje na domácnost. Žalovaná bydlí u matky a studuje na střední škole v [obec], jejíž výběr s ním nekonzultovala. Hradil žalované výživné, přestože vyčerpal veškeré úspory, které měl pro případ výpadku příjmu. 2. Žalovaná navrhla, aby žaloba byla zamítnuta, neboť její náklady související se studiem na střední škole jsou vysoké. Studuje třetí ročník [ulice] odborné školy pro administrativu EU v [obec], kterou si vybrala s ohledem na možnost uplatnění do budoucna. V okolí jejího bydliště není škola, která by byla obdobně zaměřena. Poukázala na to, že v době, kdy se o výběru střední školy rozhodovala, její rodiče bydleli společně a žalobce s touto školou souhlasil. Její měsíční výdaje činí 6.000 Kč na bydlení, 1.500 Kč na elektřinu, cca 3.500 Kč na nákup potravin, 1.000 Kč drogerie, 600 Kč telefon, 500 Kč vlak, 900 Kč školní jídelna, 899 Kč fitness, 1.000 Kč oblečení, 1.000 Kč doplňky stravy, 500 Kč školní akce, 1.000 Kč nafta. Jednou za tři čtvrtě roku vynaloží 1.800 Kč na [anonymizováno] léčbu. Půlročně platí 1.000 Kč na antikoncepci a 1.800 Kč za kontaktní čočky. Ročně hradí 1.280 Kč za MHD, 2.000 Kč za učebnice a 250 Kč za ISIC kartu. Matka žalované je zaměstnána u [anonymizována dvě slova] [územní celek] a její mzda činí cca 30.000 Kč čistého měsíčně. Žalobce pracuje jako dělník a mohl by dosahovat stejného příjmu jako při předchozím rozhodování o výši výživného. 3. Rozsudkem Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 16. 3. 2022 č. j. 0 Nc 131/2021-46 vzal soud za prokázané, že žalovaná (jako nezletilá) byla pro dobu po rozvodu manželství rodičů svěřena do péče matky a otec (žalobce) se zavázal s účinností od právní moci rozsudku o rozvodu přispívat na její výživu částkou 9.000 Kč měsíčně. Manželství matky žalované a žalobce bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 23. 9. 2022 č. j. 14 C 103/2022-17, který nabyl právní moci 30. 9. 2022. Soud vyšel mimo jiné z průměrného příjmu žalobce ve výši cca 37.000 Kč měsíčně. 4. Žalobce jako účastník řízení vypověděl, že se jeho příjem od začátku roku 2023 pohybuje kolem 34 až 35 tisíc Kč čistého měsíčně. Jiné příjmy nemá. Nyní je dočasně v dvanáctihodinovém provozu, protože je potřeba udělat nějakou práci. Od srpna má znovu přecházet na osmihodinový provoz. Má ve spoluvlastnictví lesy, nepronajímá je, nemá ani příjem ze dřeva. Nelesní pozemky nejsou předmětem pachtu. Nemá další vyživovací povinnosti. Zdravotní problémy nemá. Jeho náklady činí 13 tis. Kč za nájem včetně energií, úvěr na osobní automobil 2.800 Kč, 3.000 Kč měsíčně za pohonné hmoty do zaměstnání. V bytě bydlí s přítelkyní a dvěma malými dětmi. Přítelkyně mu přispívá na bydlení částkou 5.000 Kč, protože nemá finanční prostředky. Nákup potravin řeší tak, že je kupují společně podle toho, kdo má peníze. Z výplaty mu zbývá 5 tis. Kč na živobytí, z čehož platí naftu, jídlo. Když si žalovaná vybírala školu, ještě žil s její matkou. S tím, aby studovala školu v [obec], souhlasil. Věděl, že náklady budou vyšší. Nedostává žádnou částku od zaměstnavatele, když nemá velkou nemocnost. Dostává 10 tis. Kč ročně formou stravenek do lékárny. 5. Žalovaná v rámci své účastnické výpovědi uvedla, že studuje na [ulice] odborné škole pro administrativu EU v [obec]. Musela si ze zdravotních ([anonymizováno]) důvodů najít byt. Byt sdílí s přítelem. Nájemné činí 12 tis. Kč, proto její náklad je 6 tis. Kč. Další náklady jsou učebnice, každý rok se platí prodloužení ISIC karty. Škola pořádá mnoho výletů, které je potřeba platit. Chodí na obědy ve školní jídelně, pak si nakupuje a vaří. Kupuje si na doporučení [anonymizováno] doplňky stravy (vitamíny). [anonymizováno] kliniku začala navštěvovat asi před třemi roky. Pořizuje si na rok lítačku na dopravu v [obec] za 1.280 Kč, jednou za 14 dní jezdí domů a za jednu cestu platí 100 Kč, tedy za zpáteční cestu hradí 200 Kč. Za fitness platí 900 Kč měsíčně. Chodila na brigádu, ale výrazně se jí zhoršily známky, takže to nešlo. Za nehty platí 600 Kč za měsíc, za drogerii 1.000 Kč měsíčně. Za oblečení utratí měsíčně 1.000 Kč, v čemž je zahrnuta např. obuv, zimní oblečení. 1000 Kč za naftu utratí za různé výlety s kamarády, kdy si půjčuje automobil matky. Žalobce jí na řidičský průkaz nepřispěl, ač mu o tom říkala; 15 tis. jí platila matka. Hledala si novou [anonymizováno] i [anonymizováno], ale je pro ni snazší mít někoho, koho zná. Matka jí rovněž měsíčně přispívá, když jí chybí peníze. Na zahraniční stáži nebyla, protože na to nemá finanční prostředky. 6. Dle lékařské zprávy se žalovaná léčí od července 2021 v [anonymizováno] ambulanci, došlo k celkovému zlepšení jejího stavu, který je nyní stabilizovaný. 7. Potvrzením a zprávami zaměstnavatele žalobce, potvrzením [právnická osoba] r. o bylo prokázáno, že jeho průměrný čistý měsíční příjem za duben 2022 až duben 2023 činil 35.302 Kč (mzda od zaměstnavatele za 13 měsíců v celkové výši 435.724 Kč + roční bonus 20.000 Kč + roční pachtovné 1.415 Kč). V období roku 2023 dosahovala průměrná čistá měsíční mzda žalobce bezmála 37.000 Kč. 8. Průměrný čistý měsíční příjem matky žalované činil dle potvrzení jejího zaměstnavatele v období od dubna 2022 do března 2023 včetně 33.444 Kč. 9. Předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost (§ 910 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník – dále jen o. z.). 10. Výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit (§ 911 o. z.). 11. Pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného (§ 913 odst. 1 o. z.); při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika (§ 913 odst. 1 věta první o. z.). 12. Životní úroveň dítěte má být zásadně stejná s životní úrovní rodičů; toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte (§ 915 odst. 1 o. z.). 13. Výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného pro děti i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne (§ 922 odst. 1 o. z.). 14. Rozsudek odsuzující k plnění v budoucnu splatných dávek nebo k plnění ve splátkách je možno na návrh změnit, jestliže se podstatně změnily okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání dávek nebo splátek (§ 163 věta první zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu – dále jen „o. s. ř.“). 15. Soud vzal za prokázané, že naposledy bylo o výživném pro žalovanou rozhodnuto v březnu 2022. Žalovaná stále studuje střední školu v [obec] Náklady spojené se studiem představují měsíčně částku 6.000 Kč na bydlení, elektřinu 1.500 Kč, potraviny cca 3.500 Kč (je-li uvažováno o nákladech na snídaně, obědy, případně svačiny za 150 Kč a přibližně 24 dnech pobytu v [obec] – 20 školních + 2 víkendy), obědy ve školní jídelně 900 Kč, jízdné za vlak 400 Kč + cca 110 Kč za MHD (vycházeje z roční ceny 1.280 Kč), 900 Kč fitness, 1.000 Kč drogerii, telefon 600 Kč, školní akce 500 Kč, ošacení a obutí 1.000 Kč, 200 Kč psychiatrickou péči (vycházeje z tři čtvrtě ročních nákladů ve výši 1.800 Kč). 16. V době posledního rozhodování o výživném dosahoval příjem žalobce výše 37.000 Kč čistého měsíčně a tohoto příjmu dosahuje i v roce 2023 (dle § 154 odst. 1 o. s. ř. je pro rozsudek rozhodující stav ke dni jeho vyhlášení, a proto nelze uvažovat o možném budoucím snížení příjmu žalobce v důsledku pravděpodobného, nikoliv jistého, přechodu na třísměnný 7,5 hodinový pracovní režim). Žalobce má stále pouze jednu vyživovací povinnost, a to k žalované. Má výdaje spojené s bydlením, které činí 13.000 Kč (8.500 Kč nájemné, 4.500 Kč energie). Domácnost sdílí s přítelkyní a jejími dětmi. Jeho přítelkyně mu přispívá na náklady bydlení částkou 5.000 Kč, z čehož logicky vyplývá, že se žalobce fakticky podílí (částkou 4.750 Kč měsíčně) na úhradě bytových potřeb osob, k nimž nemá vyživovací povinnost. Je tedy v jeho možnostech a schopnostech hradit žalované, k níž jako jediné má vyživovací povinnost, výživné v původně stanovené výši. 17. Soud tedy na základě zjištěného skutkového stavu věci, resp. po zhodnocení p