15 C 69/2023-74 — Okresní soud v Havlíčkově Brodě

1. Podanou žalobou došlou soudu dne 11. 4. 2023 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 23.263,11 Kč s příslušenstvím. V žalobě vylíčila, že mezi ní a žalovanou byla dne 4. 8. 2014 uzavřena smlouva o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu č. [bankovní účet], jejíž součástí jsou všeobecné obchodní podmínky; na základě smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr na sporožirovém účtu až do sjednaného limitu ve výši 5.000 Kč. Dne 26. 5. 2017 došlo na základě dodatku uzavřeného elektronicky v rámci služby [anonymizována tři slova] k navýšení úvěrového rámce ve výši 20.000 Kč. Žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované dle výpisu z účtu klientky a žalovanou uváděný příjem 16.000 Kč odpovídal průměrnému příjmu v měsících předcházejících úvěrové žádosti. Za poskytnutý kontokorent se žalovaná zavázala platit úrok ve výši 15 % ročně společně s poplatky za služby spojené s vedením kontokorentu. Žalovaná byla oprávněna poskytnutý kontokorent na svém účtu průběžně čerpat výběry hotovosti a bezhotovostními platbami s tím, že nesmí přečerpat povolený úvěrový rámec nad sjednanou částku a má povinnost kontokorent v celé výši splatit (zajistit kladný nebo alespoň nulový zůstatek) nejpozději do jednoho roku od prvního čerpání. Žalobkyně umožnila žalované na účtu č. [bankovní účet] realizovat platby v rozsahu poskytnutého úvěru, jakoby měla na účtu vlastní prostředky. Žalovaná porušila smlouvu, kdy na účtu vznikl nepovolený debetní zůstatek, který byla banka oprávněna úročit vedle řádného smluvního úroku i sazbou úroku z prodlení v zákonné výši. Nepovolený debetní zůstatek byla žalovaná povinna žalobkyni neprodleně uhradit, avšak neučinila tak ani na její poslední výzvu ze dne 1. 9. 2022, v níž žalobkyně současně vypověděla smlouvu o sporožirovém účtu a další dohody související s účtem a dlužnou pohledávku ze sporožirového účtu převedla na evidenční účet pro splácení pohledávky č. [bankovní účet]. Žalobkyně tedy uplatnila nárok na zaplacení částky 23.263,11 Kč představující záporný zůstatek na sporožirovém účtu ke dni převodu pohledávky na evidenční účet, na zaplacení smluvního a zákonného úroku z prodlení. 2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo soudu řádně doručit žalované do vlastních rukou, a proto byl dle § 173 odst. 2 ve spojení s § 174a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v platném znění (dále jen„ o.s.ř.“) zrušen. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 4. Soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání při splnění podmínek dle § 115a o.s.ř., kdy žalobkyně s tímto postupem již s podáním žaloby souhlasila a ani žalovaná proti němu neměla žádných námitek. 5. Soud provedl dokazování a učinil následující skutková zjištění: Dne 4. 8. 2014 byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena smlouva o kontokorentním úvěru, podle které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr formou kontokorentu, tj. možnosti povoleného přečerpání zůstatku na účtu na bankovním účtu č. [bankovní účet] do výše 5.000 Kč, úroková sazba byla sjednána ve výši 18,9 % ročně (čl. 1). Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splatit nejpozději do jednoho roku ode dne počátku jeho čerpání (čl. 3), zaplatit úroky z úvěru a další ceny (čl. 1); byla ujednána možnost změny výše úroků z kontokorentu (čl. 4); pro případ prodlení bylo dohodnuto oprávnění žalobkyně požadovat po žalované okamžité zaplacení úvěru (čl. 3). Dle výpisu z účtu za měsíc květen 2017 činil příjem žalované minimálně 17.134 Kč (mzda). Dne 26. 5. 2017 byl mezi žalobkyní a žalovanou uzavřen dodatek ke smlouvě o kontokorentním úvěru vedeném na účtu č. [bankovní účet] s novou možností přečerpat zůstatek na účtu do výše 20.000 Kč. Výpisy z účtu č. [bankovní účet], že k 31. 7. 2022 činil zůstatek mínus 23.263,11 Kč. Dopisem ze dne 10. 7. 2022 byla žalovaná žalobkyní upozorněna na existenci dluhu po splatnosti, který vznikl přečerpáním limitu kontokorentu s tím, že nebude-li částka uhrazena, bude k [datum] smlouva o poskytnutí úvěru vypovězena. Dopisem ze dne 3. 9. 2022 sdělila žalobkyně žalované, že s ohledem na to, že nedošlo k vyrovnání nepovoleného přečerpání na účtu č. [bankovní účet], byla dne 2. 9. 2022 pohledávka převedena na evidenční účet č. [bankovní účet]. Předžalobní upomínkou ze dne 22. 2. 2023 vyzval právní zástupce žalobkyně žalovanou k plnění s upozorněním na možnost případného soudního sporu. 6. Soud posoudil nárok žalobkyně ve smyslu § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), neboť smlouva o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu byla uzavřena dne 4. 8. 2014, resp. dodatek k ní 26. 5. 2017. Dle § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. V řízení nebylo zpochybněno tvrzení a zpochybněny důkazy o tom, že žalovaná přečerpala na svém účtu povolenou výši kontokorentu, dlužnou částku ve stanovené lhůtě žalobkyni nevrátila. Ta následně důvodně přistoupila k zesplatnění zůstatku dluhu. Soud shledal na základě provedeného dokazování žalobu jako po právu podanou, když přihlédl i k tomu, že žalovaná zůstala v řízení zcela pasivní, tvrzení žalobkyně nečinila sporná, nerozporovala existenci závazku ani výši dluhu. Z výše uvedených důvodů soud žalobě zcela vyhověl, včetně požadavku na zaplacení úroků (§ 2395 o. z.) a úroků z prodlení (§ 1970 o. z., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). 7. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, a proto jí soud přiznal právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva proti žalované, která ve věci neměla úspěch (§ 142 odst. 1, § 142a o.s.ř.) Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 931 Kč, nákladů právního zastoupení dle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu v platném znění za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis výzvy k plnění se základním a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé, návrh ve věci samé - § 11) po 300 Kč dle § 14b odst. 1, dále 3 x náhrada hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a), neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech (obsahují skutkově obdobná tvrzení), kdy předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení (§ 14b odst. 1 advokátního tarifu), navýšené o DPH ve výši 21 % z odměny a náhrad dle § 137 o.s.ř., celkem 2.383 Kč. 8. Žalovaná je povinna zaplatit náklady řízení k rukám zástupce žalobkyně podle § 149 odst. 1 o.s.ř. 9. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o.s.ř., tj. v délce tří dnů.